Biomasový popel – prvkové složení a možnosti jeho využití

Se vzrůstajícím počtem realizací topenišť na biomasu se jeví jako potřebné vyřešit nakládání s popelem. Naše legislativa tento problém prozatím přímo neřeší a tak je popel mnohdy zbytečně vyvážen na skládky komunálního odpadu. Při posuzování možností dalšího využití popela je důležité znát jeho prvkové složení.

Popel ze spalování biomasy je bohatý na obsah alkalických kovů a kovů alkalických zemin. Dále obsahuje velké množství křemíku, větší množství železa případně hliníku. Nezanedbatelný podíl na celkovém obsahu prvků má též síra a fosfor. Reakce popela je zásaditá.

 

Složení biomasového popela bylo podrobně sledováno v Centrální výtopně na spalování biomasy ve žluticích v roce 2008. Popel byl odebírán z vytipovaných  kotlových zón a poté podroben prvkovému rozboru. Sledováno bylo též množství podílů popela odcházejícího z jednotlivých kotlových zón. Popel ze žlutické výtopny je odváděn centrálně ze všech kotlů do sběrného kontejneru, kde je jeho směs uložena do doby předání popela zemědělci za účelem následné aplikace do půdy.

 

Rizikové prvky jsou pravidelně provozovatelem sledovány od uvedení výtopny do provozu od roku 2001. Přítomnost a množství rizikových prvků v popelu je posuzováno podle požadavků na minerální hnojiva. Před aplikací do půdy je popel nejprve zemědělcem smíchán s dalším organickým materiálem pocházejícím ze zemědělské činnosti, a poté je aplikován na zemědělskou půdu.

 

Popel ze spalování biomasy je možné v současné době posuzovat s ohledem na jeho prvkové složení a s ohledem na platnou současnou legislativu tak, že je to materiál pocházející z organické nekontaminované hmoty a tudíž je vhodné ho opět za určitých podmínek do půdy vrátit. Jedním z možných způsobů, jak biomasový popel dále využít, je aplikace popela do půdy. Zde je nutné dodržet podmínku pravidelného sledování obsahů rizikových prvků.

 

Pro posouzení mezích hodnot rizikových prvků ve vzorcích popelů je možné za současného stavu legislativy použít mezní limity rizikových prvků uvedené v příloze vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, kde jsou stanoveny mezní hodnoty pro obsah rizikových prvků pro případ, kdy bychom popel posuzovali jako „ostatní minerální hnojivo neobsahující fosfor“ nebo mezní hodnoty rizikových prvků pro „minerální vápenatá a hořečnatovápenatá hnojiva“. K aplikaci popela do půdy je možné též použít požadavků na obsah rizikových prvků uvedených ve vyhlášce č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělskou půdu.

 

V neposlední řadě je možné použít biomasový popel jako surovinu pro přípravu kompostu a množství rizikových prvků posoudit podle ČSN 465735 „ Průmyslové komposty“. Tato norma stanovuje jakostní znaky a nejvyšší přípustná množství sledovaných látek v průmyslovém kompostu a v příloze této normy jsou uvedena nejvyšší přípustná množství sledované látky ve vysušeném vzorku suroviny.

 

Dá se očekávat, že se zvyšujícím se počtem biomasových výtopen bude produkce biomasového popela narůstat. Pro následné využívání tohoto materiálu je tedy nutné vytvořit legislativní oporu. Jednou z možností, jak s biomasovým popelem dále naložit, je jeho vrácení zpět do koloběhu živin aplikací do půdy výše popsanými způsoby.

 

 

Celý článek je otištěn v čísle 4/09 časopisu Energie 21.

Autor: Ing. Pavlína Voláková, Ph. D, žlutická teplárenská, a. s.,

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *