Bioplyn láká zajímavé investice a rozvíjí venkov

Bioplynové stanice (BPS) jsou v české krajině již běžné a docela dobře zdomácněly. Počáteční obavy ze znečištění okolí zápachem a z dopravní zátěže pominuly a, až na několik příkladů vyloženě lajdáckých provozovatelů, šlapou bez velkého odporu společnosti. Bioplynky totiž nabízejí pro své okolí významný potenciál rozvoje.

Redakčně zkrácená verze. Celý článek vyšel v časopise Energie 21 č. 1/2015.

Významné je, že potenciál bioplynových technologií není vázán na průmyslové zóny v blízkosti velkých aglomerací, ale týká se rozvoje skutečného venkova. Kromě toho, že BPS potřebují každodenní obsluhu, „krmení“ a péči, nabízejí i možnosti využití lokálně produkovaných energií, tedy elektřiny a zejména tepla a v některých lokalitách i biometanu.

Dnes jsme na prahu další éry bioplynu. Právě projednávaný návrh zákona POZE opět chystá zavedení podpory a tentokrát pro BPS využívající k výrobě bioplynu z více než 70 % odpady nebo statková hnojiva a současně dochází k vysokému využití tepla. Nárůst instalovaného výkonu za těchto podmínek se dá očekávat jen pozvolný, ale přesto pro obor bioplyn zásadní. Půjde totiž o vysoce efektivní zařízení, a to jak z pohledu využití vyráběné energie v místě, ale hlavně z pohledu využitelnosti vstupních surovin či odpadů. 

Jistě se všichni shodneme, že veškeré energie by se měly využívat co nejlépe. Škoda jen, že stejný tlak na zvyšování účinnosti není vyvíjen shodně na všechny zdroje napříč energetickým mixem, vždyť například jádro má v tomto ohledu zajištěnou legislativní výjimku. I zde by mělo platit heslo: Nesrovnávejme se s tím nejhorším, ale učme se od těch nejlepších

Postupem času se ukazuje, že BPS jsou opravdu energetickou základnou pro rozvoj venkova. Je nutné si uvědomit, že máme v bioplynu instalovaný výkon přibližně 333 MWel v asi 420 výrobnách rozprostřených po celé vlasti. Za každou z nich se může skrývat vlastní příběh. Příběh o tom, jak BPS přispěla k nárůstu pracovních míst, ať již přímých nebo nepřímých. Každá bioplynka také zvyšuje využití místních zemědělských produktů bez nutnosti dopravovat je na dlouhé vzdálenosti.

Nejzajímavější jsou však provozy, kde majitelé přišli na to, že je mnohem lepší vyrobenou elektřinu v daném místě využít než ji poslat po drátech do světa. V takových případech je BPS skutečným motorem rozvoje. Venkov ve spojení s bioplynkou nabízí dostupné pozemky pro výstavbu a cenově výhodnou elektrickou a tepelnou energii. Když k tomu přidáme i kvalifikovanou pracovní sílu s relativně nižšími platovými nároky než ve velkých městech, získáváme ideální místo pro výstavbu nových provozů. Není se tedy čemu divit, že vedle bioplynových stanic vyrůstají nové stáje pro hospodářská zvířata (které zase nabízejí vstupní substrát) nebo i chovy ryb, třídicí a hygienizační linky na zpracování odpadů, sklady s řízenou atmosférou, výrobny krmiv a potravin, pěstírny zeleniny, hub, květin či bylinek.

Všechny tyto aktivity mají významný vliv pro region.

V následujících letech se dá očekávat i nárůst projektů využívající odpady. Není to samo sebou, ale jde o souhru dvou základních zákonů, kterými jsou zákon POZE a zákon o odpadech. Oba totiž zvyšují tlak na využití biologicky rozložitelných odpadů. Je to dobrý způsob jak omezit skládkování toho, co může býti využito a vráceno zpět do koloběhu v přírodě. Nejdůležitější úlohu zde sehrají samotné obce, ty totiž získávají odpad od svých občanů a mají svrchované právo s ním nakládat. Zákon jim navíc od 1. 1 2015 nařizuje odděleně sbírat právě i rozložitelný odpad. Ano, existuje mnoho variant jak tuto podmínku splnit a podle českého přístupu se dá očekávat, že to bude tím nejjednodušším způsobem. Je to škoda, protože obce a občani například v Rakousku, Německu, Itálii a Dánsku pochopili, že s odpady a energií se dá dělat i něco jiného než jen za ně platit.

Stále více obcí v Německu a některých dalších zemích v EU v současnosti zakládají občanská družstva, která mají za cíl připravit všeobecně prospěšný projekt a získat na to peníze z řad občanů jako družstevní vklad se zaručeným výnosem a také navrácením vložených prostředků po dosažení návratnosti. Investují tak do fotovoltaických elektráren na obecních střechách, centrálního zásobování teplem z místních zdrojů, bioplynových stanic na zpracování rozložitelného odpadu, větrných elektráren, ale i do systémů zásobování elektřinou s možností akumulace atd.

Lze očekávat, že i v podmínkách ČR, kde máme s družstvy letité a historické zkušenosti, budou vznikat takové projekty? Nezbývá než si přát, že ano. Jde o skvělý způsob, jak na obecní úrovni vybudovat svozový systém odpadů navázaný na jejich dotřídění a energetické využití rozložitelných odpadů s využitím vyrobených energií pro zásobování občanské vybavenosti a i samotných občanů.* 

Adam Moravec, CZ Biom – České sdružení pro biomasu

Foto: Příkladem využití energie bioplynu je zemědělský podnik Ing. Karla Kuthana v Suchohrdlech u Miroslavi – přebytek elektřiny a tepla z BPS zásobuje provozy živočišné výroby a hektarový skleník.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *