Bioplyn přispěje ke stabilizaci družstva

Podobně jako jiné podniky se i Zemědělské družstvo Budišov na Třebíčsku rozhodlo pro výstavbu bioplynové stanice, která by měla přispět ke stabilizaci jeho příjmů. Provoz nového zařízení o výkonu 750 kilowattů (kW) byl zahájen zhruba v polovině září. V budoucnu by podnik chtěl zvýšit výkon až na tisíc kilowatů.

Na semináři, který předcházel vlastnímu slavnostnímu zahájení provozu nové bioplynové stanice, zaznělo, že výstavba těchto zařízení je jednou z možností, jak zachovat zaměstnanost na venkově. Na základě statistických údajů se na Vysočině provozuje 12 bioplynových stanic a dalších pět se staví.

 

Náhrada potravinářské výroby

Viceprezident Agrární komory ČR Jindřich Šnejdrla účastníkům semináře řekl, že bioplynové stanice by mohly být pro české zemědělce alternativou k potravinářské výrobě. Poukázal přitom na významný pokles stavů skotu v České republice od počátku transformace. „Dnes se chová kolem 400 tisíc kusů skotu. To je velmi malé číslo a my nevíme, co se zelenou hmotou,“ zdůraznil.

Podle některých účastníků semináře je však těžké získat připojení do elektrické sítě. Tajemník Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha poznamenal, že proto začali společně se společností  RWE pracovat na legislativě, která by umožnila zemědělcům nejen spalovat bioplyn v kogeneračních jednotkách, ale aby byli schopni ho čistit a s větší efektivitou využít přímo v plynovodech. „Uvidíme, jak se to podaří prosadit,“ konstatoval. Podle Martina Mrůzka ze společnosti AgriKomp potenciál produkce bioplynu v České republice je dostatečný, ale vážou se k němu i určitá rizika. Jde o to, zda se nevyčerpá kapacita sítě a připravenost občanů připlácet si na obnovitelné zdroje kvůli vysokému podílu fotovoltaiky. Podle národního akčního plánu by měl být v roce 2020 instalovaný výkon bioplynu 417 MW, v roce 2009/2010 představuje 68 MW, dodal Mrůzek.

 

Financování s pomocí dotace

Vedoucí Agentury pro zemědělství a venkov v Kladně Věra Libichová poznamenala, že na výstavbu bioplynových stanic mohou zemědělské subjekty využít dotace právě z Programu rozvoje venkova z osy III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy a III. 1.2. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje. Výše dotace představuje 30 procent uznatelných výdajů, maximálně 75 milionů korun. Pro malé a střední podniky mimo zemědělských je pak určen operační program Podnikání a inovace Eko – Energie. V tomto případě dotace dosahuje 30 procent nákladů, maximálně 250 milionů korun. Obce, města a obchodní společnosti stoprocentně vlastněné veřejnými subjekty mohou čerpat dotace z operačního programu Životní prostředí, z osy 3.1.3, kdy je hrazeno 40 procent výdajů, maximálně 100 milionů korun. Z osy 4.1. Operačního programu životní prostředí mohou čerpat obce, města i podniky, vlastněné zcela nebo části veřejnými subjekty – 40, 50, 60 procent výdajů podle velikosti podniku. Jde o podporu výstavby tzv. odpadních bioplynových stanic, to znamená zařízení zpracovávajícího bioodpady.

 

Unikátem je koncová jímka

Ředitel Zemědělského družstva Budišov Stanislav Jaša sdělil, že cena jejich nové bioplynové stanice se pohybovala kolem 63 milionu korun. Na financování získali podporu z Programu rozvoje venkova ve výši 30 procent, což představovalo přes 18 milionů korun. Generálním dodavatelem tohoto projektu byla firma AgriKomp Bohemia, doplnil Jaša.  

Součástí stanice jsou dva fermentory a dofermentor. Ve fermentorech se dosahuje teploty 38 až 42 stupňů Celsia. „Když využijeme siláž, tak bakterie nejlépe fungují asi při 40 stupních Celsia,“ podotkl Jáša. Surovina je dodávána prostřednictvím dvou zásobníků. V kogenerační jednotce jsou tři motory na bionaftu. Vlastní spotřeba elektrické energie bioplynovou stanicí by neměla překročit čtyři procenta její celkové výroby.

Určitým unikátem je koncová jímka na digestát. „Podle počtu zvířat bychom měli mít jímku na čtyři měsíce. Teď už vím, že to je málo. V našem případě máme kapacitu jímky na sedm měsíců. Je to jiná technologie, než na jakou jsme tady zvyklí,“ shrnul ředitel Jaša s tím, že jde o jednu z největších jímek v republice. Má průměr 36 metrů a výšku osm metrů. Podle něj ji vzhledem k tomu, že šlo o tak vysokou stavbu, budovali po sekcích a při výstavbě využívali oboustranné speciální bednění. Nechybí ani separátor, který odděluje digestát na tekutý a tuhý podíl, čímž se usnadňuje jak jeho skladování, tak i vyvážení.

 

Vytápějí dojírnu i budovy

Zemědělské družstvo Budišov hospodaří na 2650 hektarech zemědělské půdy, z toho je 2300 hektarů orné půdy a 350 hektarů luk a pastvin. Zabývá se klasickou zemědělskou výrobou. Na orné půdě pěstuje obilniny, řepku, kukuřici, kterou mají na výměře 520 hektarů. V bioplynové stanici denně využívají asi 15 tun kukuřičné siláže a 15 tun travní senáže horší kvality. Zároveň využívají 40 až 42 metrů krychlových kejdy, z toho 20 metrů krychlových do každého fermentoru, vyjmenoval ředitel. V budoucnu podle něj chtějí více využívat žito.

Kromě bioplynové stanice zemědělské družstvo realizovalo ještě další projekty, jako je modernizace kravína s dojírnou pro 426 kusů. Vedle toho před třemi lety postavili nová sila s firmou Agrico Třeboň, která se podílela i na modernizaci objektů chovu skotu a prasat. Skladování je napojeno na míchárnu krmiv. Vše řídí počítač, shrnul ředitel podniku, který se zaměřuje na klasickou zemědělskou produkci.

Elektřinu družstvo prodává energetické společnosti E.on. Tepelnou energii využívá k vytápění dojírny, včetně ohřevu teplé vody, dvou dílen, a administrativní budovy. „Jednáme s obcí, abychom na vytápění mohli připojit i mateřskou školku,“ podotkl Stanislav Jaša. Návratnost vynaložených investic je podle něj příznivě ovlivněna využitím dotací.

 

Autor: Zuzana Fialová

Celý článek vyšel v čísle 6/10 časopisu Energie 21

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *