Kategorie:
Bioplyn
Štítky:

Bioplynová branže v Německu se probírá ze šoku

Na první pohled by se zdálo, že obor výroby bioplynu, který nepodléhá vrtochům počasí, částečně zpracovávající odpady i vedlejší zemědělské produkty a produkující elektřinu někde už i flexibilně – téměř v harmonii se spotřebou elektřiny – bude mít v Německu snadný život. Není tomu tak. Loňská novelizace zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů EEG zasadila bioplynové branži ránu, z níž se dosud plně nevzpamatovala.

Stručný obsah článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 3/2015.

Počet bioplynových stanic (BPS) v Německu zejména v letech 2009 až 2011 dramaticky rostl. Za pouhé tři roky bylo zprovozněno celkem více než tři tisíce bioplynových stanic. Zároveň ale rostla kritika ze strany veřejnosti a vyostřovala se diskuse na téma pěstování energetických surovin na polích, vedená mimo jiné pod heslem „Tank oder Teller?“ (Nádrž nebo talíř?). Je však třeba přiznat, že využívání původně potravinářských plodin, např. řepky, kukuřice, cukrové třtiny, ve prospěch energetického využití v mnoha zemích světa přispělo koncem první dekády 21. století ke zvýšení cen základních potravin na světových trzích, a tím k masovým nepokojům hlavně v rozvojových zemích. V Německu se proto rozhodli výstavbu dalších BPS plánovat a regulovat tak, aby byla dlouhodobě zajištěna i přijatelnost ze strany potravinářů a veřejnosti.

Němečtí zákonodárci se v roce 2012 i v roce 2014 při tvorbě novel zákona o podpoře energií z obnovitelných zdrojů EEG snažili zabránit dalšímu bezprizornému rozšiřování pěstování kukuřice a zároveň se pokusili zajistit dlouhodobou udržitelnost oboru bioplynu.

Nový zákon sází na prosazení tržních mechanismů a na BPS, zpracovávající bioodpady. Rámcové podmínky ochromily výstavbu nových BPS. Hlavně na severu Německa sice zůstává poměrně velký zájem, zvláště chovatelů dobytka, o BPS na vedlejší zemědělské produkty (hnůj, kejda, močůvka), ale celkové znejistění v branži je značné a banky jsou velmi opatrné při financování. Dokonce i samotný Fachverband Biogas odrazuje zájemce od stavby nových BPS, neboť není k dispozici potřebná investiční jistota.

Flexibilní výrobu elektřiny z bioplynu lze zajistit v podstatě dvěma základními způsoby, které se dají vhodně kombinovat. Skladováním bioplynu a dále flexibilním provozem kogeneračních jednotek s cílem dosažení maximální tržní ceny. Jednotlivý producent elektřiny z bioplynu prodává elektřinu většinou sám nebo je odkázán na jednoho obchodníka s elektřinou. Alternativou je družstevní přímý prodej elektřiny. V Německu již existují firmy, které propojují například i 1000 bioplynových stanic ve společný „pool“, jenž je vzájemně propojený a regulovatelný. Již dnes je 2200 z téměř osmi tisíc BPS nahlášeno k flexibilnímu provozu u Bundesnetzagentur.

Energiewende (pojem, který se v euroatlantickém prostoru už ani nepřekládá) je více než jen transformací výroby elektřiny. Také doprava musí být koncipována s ohledem na ochranu klimatu. Horst Seide, prezident Fachverband Biogas, prohlásil na letošním lednovém veletrhu Grüne Woche v Berlíně: „Budoucnost s biometanem již začala! Úspěch biometanu v dopravě dokazuje, že změna trendů směrem k udržitelným dodávkám energie je možná i pro dopravu“. Biometan se v Německu pevně etabloval – už třetina CNG čerpacích stanic nabízí ve svých stojanech biometan. Kdo tankuje biometan, šetří peníze a zároveň chrání klima: biometan, vyrobený z odpadových a vedlejších produktů totiž šetří až 90 procent emisí CO2 ve srovnání se svou fosilní konkurencí. 

Od 1. ledna 2015 platí v Německu zákonná „povinnost redukce emisí skleníkových plynů“ pro branži minerálních paliv – zpočátku o 3,5 procenta – měřeno na bázi spotřeby paliva v dopravě. Do roku 2020 má tato povinnost dosáhnout až šesti procent. Tento vývoj sice nahrává rozvoji výroby biometanu a nutí producenty a distributory v oboru paliv pro dopravu neustále zlepšovat svou „klimatickou bilanci“, ale je třeba ještě vyřešit některé praktické otázky, vyvolávající dohady a nejistotu u aktérů trhu. Fachverband Biogas se zasazuje za to, aby bylo využito zplnomocnění, obsažené v zákoně, které umožňuje pomocí zvláštních nařízení zavést pravidla pro výraznější využívání biometanu v praxi.   

V půlce března byly spolkovým ministerstvem hospodářství a energetiky oficiálně představeny novelizované směrnice pro motivační program podpory obnovitelných energií v sektoru tepla (MAP). Tepelné sítě v nových obytných čtvrtích budou finančně podporovány stejně jako trubková vedení surového bioplynu do úpraven, v nichž probíhá jeho dočišťování na biometan. „Nové směrnice MAP jsou vykročením správným směrem,“ ocenil ředitel Fachverband Biogas Dr. Claudius da Costa Gomez novelu.

Dodávky tepla pro blízké okolí BPS jsou dalším důležitým a perspektivním oborem, v němž se mohou plně rozvinout přínosy bioplynové branže pro Energiewende. V roce 2014 dodaly BPS celkem okolo 14 TWh tepelné energie, což odpovídá spotřebě 1,2 milionu domácností, celkový potenciál německých BPS ale představuje zhruba 23 TWh, které by stačily na spotřebu přibližně dvou milionů domácností.

Bioplynová branže může a je připravena i nadále přispívat ke stabilizaci hlavně regionálních elektrických sítí v Německu.  Proto doufá, že další novelizace EEG bude skutečně důkladná a prozíravá – tedy umožňující dlouhodobě udržitelný rozvoj výroby a využívání bioplynu.*

Dipl.-Ing. Zdeněk Fajkus, VTUD e.V., Mnichov

Obrázky (zleva):

V Německu chtějí omezit další rozšiřování energetické kukuřice a současně zajistit udržitelnost bioplynové branže. Foto archiv/Energie 21

Ekonomickou výhodu získaly BPS s výkonem do 75 kW na vedlejší zemědělské produkty (živočišné i rostlinné) a na komunální bioodpady. Foto archiv/Energie 21

Budoucnost má i úprava bioplynu na biometan, který se v Německu již etabloval. Foto archiv/Energie 21

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *