Certifikace pasivního bytového domu

Energeticky úsporné domy zaznamenávají významný nárůst obliby především v oblasti individuální výstavby rodinných domů. Klíčovou roli zde hraje stavebník, který je zároveň konečným uživatelem objektu. Může tak zasahovat do celého procesu návrhu a výstavby objektu a sám si určit efektivní míru vícenákladů vynaložených na vyšší energetický standard. Zároveň bude po celou dobu užívání objektu sklízet plody svého rozhodnutí v podobě nižších plateb za energii.

Stručný obsah článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 2/2015.

Běžný developerský přístup v roli stavebníka obvykle využívá poučku „levně postavit a draze prodat“. Protože developer není konečným uživatelem objektu, nejsou budoucí provozní náklady zohledňovány. Hlavním hybatelem tvorby konceptu takovéhoto projektu bývá obvykle marketingové oddělení, které nadefinuje podobu projektu na základě aktuálních „trendů“, požadavků klientů a realitního trhu.

Ale i zde existují výjimky. Příkladem je výstavba energeticky pasivního bytového domu v komplexu KOTI HYACINT, který jako první bytový dům v ČR získal na konci roku 2013 osvědčení „Certifikovaný projekt pasivního domu“. Tento projekt splňuje všechna příslušná mezinárodně uznávaná kritéria pasivního domu stanovená Passivhaus Institutem (PHI) se sídlem v Darmstadtu. Na základě výpočtového ověření dosažených hodnot nástrojem PHPP 2007 mohl být následně certifikát udělen. Ověření o certifikace je možné nalézt na stránkách Centra pasivního domu.

Příprava tohoto projektu dokazuje, že i u budov navržených standardním způsobem lze díky důkladné optimalizaci dosáhnout certifikovaného standardu energeticky pasivního domu. A to i bez použití technicky složitých a nákladných řešení.

V případě důslednější optimalizace provedené již ve fázi projektové studie by bylo možné docílit ještě vyšších energetických úspor dosahujících výše až 40 % oproti certifikovanému stavu a současně ušetřit investiční náklady ve výši 600 tis. Kč oproti stavu realizovanému.

Jako zcela klíčová se z energetického i ekonomického hlediska ukazuje potřeba zanesení zásad energeticky úsporné výstavby do územního rozhodnutí, což následně umožní optimalizaci projektu ve fázi projektové přípravy a studie objektu.

V současné době není dosažení pasivního standardu otázkou technické vyspělosti trhu, který disponuje dostatečným množstvím vhodných prvků, materiálů a poznatků, ale je spíše otázkou ekonomické efektivity a komplexnosti návrhu. Cílem není realizace energeticky úsporných projektů za cenu extrémně vysokých nákladů, ale dosahování co nejefektivnějšího řešení s minimalizovanými investičními (více)náklady.

Obvykle se investiční vícenáklady na realizaci stavby v pasivním standardu pohybují v rozmezí 5 až 8 % oproti běžné výstavbě. Minimalizace investičních nákladů ovšem předpokládá optimalizaci konceptu návrhu projektu již ve fázi studie a využití jednoduchých a efektivních principů, které pasivní standard nabízí. Z provedených výpočtů však vyplývá, že i při 15 % vícenákladů může být tato (více)investice za dobu užívání stavby ekonomicky návratná.

Výzvou pro mnohé developery tak dnes není nákladná luxusní výstavba VIP projektů, ale jednoznačně projekt snoubící kvalitní a jednoduchou architekturu s minimalizovanými provozními a investičními náklady. Takovéto projekty nevyžadují změnu trhu či úpravu legislativního prostředí, ale pouhou změnu přístupu odpovědných lidí k projektům od nejranějšího stadia jejich přípravy.*

Ing. Michal Čejka, Ing. Jan Patka, PORSENNA, o. p. s.

Obrázky:

Vizualizace objektu F projektu KOTI Hyacint/Zdroj: YIT Stavo

Osazení oken a detail řešení atiky/Foto archiv/YIT Stavo

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *