Češi při podávání žádostí často chybují

Češi se i během druhé vlny kotlíkových dotací dopouštějí zbytečných chyb při podávání žádostí. Vyplývá to z jednání odborného diskuzního panelu, který uspořádal Český plynárenský svaz (ČPS) se zástupci vybraných krajů a plynárenských společností. Odborníci rovněž upozornili na problémy a rizika při samotné realizaci výměny kotle a při jejím závěrečném vyúčtování.

Jako jedny z nejčastějších chyb v rámci tří diskutovaných oblastí byly zmíněny chybějící povinné doklady u podaných žádostí, výběr nekompetentní realizační firmy a nedodržení povinné struktury rozpisu nákladů.

„Cílem odborného setkání je upozornit veřejnost na nejčastější chyby v rámci všech fází výměny neekologického kotle, tedy od podání žádosti až po závěrečné vyúčtování. Pro konání odborné diskuze jsme záměrně zvolili termín v době, kdy zhruba v polovině krajů bylo již zahájeno přijímání žádostí v rámci druhé vlny kotlíkových dotací. Umožnilo nám to porovnat zkušenosti z obou vln a zároveň nabídnout užitečné informace zájemcům, kteří se svou žádost teprve chystají podat,“ řekl úvodem Jan Valenta, předseda Rady ČPS.

V rámci podávání žádostí se plynárenské společnosti například stále setkávají s nedodržováním samotných podmínek kotlíkových dotací, které přesně stanovují, pro jaký typ objektu může být dotace udělena, nebo udávají povinnost ekologicky zlikvidovat starý kotel. Nedodržení byť jediné podmínky má přitom za následek zamítnutí dotace.

Chybějící či nekvalitně zpracovaná revizní zpráva ke starému kotli je největším problémem ve druhé výzvě i podle krajů.  Dalším zásadním problémem je neprůkazná fotodokumentace starého zařízení.

Ve fázi realizace výměny starého kotle za nový považuje ČPS za největší riziko výběr nekompetentního dodavatele. Upozorňuje na existenci řady podvodných firem, které nabízejí vyřízení celého procesu na klíč, ale nejčastěji v průběhu realizace přestávají plnit své povinnosti. ČPS proto doporučuje veřejnosti obracet se na osvědčené, odborné společnosti s dohledatelnými referencemi, které jsou schopné převzít i rozdělané dílo po jiné firmě.

Zástupci krajů rovněž poukazují na chyby v rámci závěrečného vyúčtování. Podle jejich zkušeností si lidé například často nainstalují jiný typ kotle, než uvedli v žádosti. Mezi další nedostatky patří předkládání příkazů k platbě namísto potvrzení provedení úhrady, absence zprávy sběrného dvora o ekologické likvidaci původního kotle nebo chybějící podpisy žadatele na předkládaných dokumentech.

Podmínky a způsoby přijímání žádostí se liší v jednotlivých krajích. ČPS na základě zkušeností z celé republiky doporučuje formu elektronického podání využívanou v Moravskoslezském kraji. ČPS rovněž vyvrací informaci, že by se kotlíkové dotace již nevztahovaly na pořízení plynových kotlů. Tato fáma vznikla během dodatečného navýšení rozpočtu v rámci první vlny, které bylo určeno pouze na zařízení využívající obnovitelné zdroje energie, tj. kotle pouze na biomasu a tepelná čerpadla. Plynové kotle byly tehdy vyloučeny pouze pro případ čerpání dotace z tohoto navýšení, nikoli z aktuální druhé a budoucí třetí vlny kotlíkových dotací. V rámci druhé vlny jsou už z dotací vyloučeny kotle pouze na uhlí a na kombinované kotle (uhlí/biomasa) s ručním přikládáním.

Red (Zdroj: ČPS)

Obrázek:

ČPS na základě zkušeností z celé republiky doporučuje formu elektronického podání využívanou v Moravskoslezském kraji. Foto archiv/ČTK

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *