Chrastice rákosovitá pro energetické využití

Postoj části odborné i laické veřejnosti k využívání zemědělských plodin k energetickým účelům je u nás rozporný. Proto je důležité zkoušení nových metod, materiálů a postupů.V článku jsou stručně shrnuty hlavní výsledky pokusu s pěstováním a sklizní chrastice rákosovité, který se uskutečnil v letech 2007 až 2008 v rámci činnosti Výzkumného ústavu zemědělské techniky v Praze-Ruzyni.

V roce 2007 byl v lokalitě Lukavec u Pacova na ploše 1,2 ha založen pokusný porost chrastice rákosovité. V následujícím roce byl využit pro ověřovací pokusy technologických postupů sklizně biomasy spojené s měřením energetických a exploatačních parametrů technologických operací.

 

Stanoviště je v poměrně vysoké nadmořské výšce 620 m n.m., která je, v porovnání s úrodnějšími oblastmi, méně vhodná pro produkci potravinářských komodit (tab. 1). Při zakládání a údržbě porostu chrastice byla mechanizace volena tak, aby v maximální míře odpovídala podmínkám a možnostem v běžné praxi.

 

Sklizeň byla provedena rotačním žacím strojem ŽTR 165 v kombinaci s traktorem Zetor 5211 (obr. 2). Pokosený porost byl ponechán v řádcích na pozemku. Po zavadnutí byly každé tři řádky shrnuty na jeden. Takto upravený pokos byl ponechán na pozemku k usušení. V průběhu sušení byly řádky v odpoledních hodinách obráceny za účelem načechrání a provzdušnění materiálu. Shrnování a obracení bylo realizováno shrnovačem Rozmital SB – 3621 v soupravě s traktorem Zetor 5211.

 

Usušená chrastice (obsah 85 % sušiny) byla lisována do dvou forem balíků. Část materiálu byla slisována do malých hranolových balíků pomocí lisu Claas Markant 50 v soupravě s traktorem Zetor 5211. Nevýhodou této metody je nízká výkonnost a vysoký podíl ruční manipulace. Výhodou pro menší podniky ale může být, že není bezpodmínečně nutné používat při manipulaci s balíky mechanizaci. Část materiálu byla slisována do válcových balíků pomocí svinovacího lisu Krone Vario Pack multi-cut 1500 v soupravě s traktorem Case IH JX 1100 U.

 

Závěr a diskuse:

– V roce 2007 i 2008 byl porost chrastice rákosovité pěstován v alternativě bez hnojení. Tomu odpovídá i poměrně nízký výnos hmoty. Pro porovnání jsou v tab. 3 uvedeny výsledky dlouhodobých srovnávacích pokusů VÚRV Praha-Ruzyně v lokalitě Lukavec pro nehnojenou alternativu pěstování chrastice rákosovité a hnojenou alternativu s dávkou 60 kg/ha (resp. 80 kg/ha): Při hnojené alternativě se výnos chrastice rákosovité zvýší v průměru asi o 55 %.

– Žádný z ověřovaných postupů sklizně nevykazoval technické nedostatky. Chrastici zpracovanou do formy balíků je možné využít pro přímé spálení, nebo jako výchozí surovinu pro další zpracování do formy briket nebo pelet. Výhřevnost chrastice rákosovité je 13,7 MJ/kg (při obsahu vody 15 %). Pro srovnání výhřevnost hnědého uhlí (podle katalogu mosteckého uhlí) se pohybuje na úrovni 11 – 20 MJ/kg. Při vyjádření přímé spotřebované energie přepočtem ze spotřebované nafty (opět při předpokladu pěstování porostu pět let), získáme hodnotu 0,201 MJ/kg, to znamená 1,47 % získané energie.

– Podle údajů z roku 2006 představují jednotkové náklady (při době pěstování čtyři roky) celkem 7 824 Kč/ha (Strašil, 2006). Podle Fridricha a kol. (2001) se jednotkové náklady přepočtené na jednu tunu sušiny travní hmoty jako paliva lisované do balíků pohybují od 1 400 Kč/t v prvním a druhém užitkovém  roce do 1 265 Kč/t ve třetím a čtvrtém užitkovém roce.  Kavka a kol. (2003) uvádí pro lesknici rákosovitou podle náročnosti pěstební technologie celkové variabilní náklady na pěstování od 3820 Kč/ha do 5888 Kč/ha.

Z parametrů získaných provedeným měřením se při uvažování stabilního výnosu 6,9 t sušiny pro nehnojenou alternativu výše jednotkových nákladů na tunu slisované chrastice (předpokládaná doba pěstování porostu pět let) pohybuje na úrovni 1450 Kč/t sušiny v alternativě lisování do válcových balíků a na úrovni 1530 Kč/t při lisování do malých hranolových balíků.

– K uvedeným hodnotám je v praxi nutné přičíst náklady spojené s dopravou, skladováním, případně další mi operacemi (rozdružení, manipulace, ztráty, logistické řízení atd.), které mohou činit významný podíl celkových nákladů. Při volbě hnojené alternativy pěstování lze předpokládat snížení jednotkových nákladů s tím, že je nutné kalkulovat s mírným snížením výkonnosti celé linky (při přepočtu na 1 ha) a náklady spojenými s pořízením a aplikací hnojiv.

 

Celý článek je uveřejněn v čísle 3/10 časopisu Energie 21.

Autor: Ing. Jiří Souček, Ph.D., Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i., Praha-Ruzyně

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *