Důsledky zpřísnění požadavků na emise

Evropská komise navrhla v rámci revize referenčních dokumentů k nejlepším dostupným technikám (tzv. BREF) pro velká spalovací zařízení nad 50 MW instalovaného tepelného příkonu zpřísnění požadavků na emise. Opatření vstoupilo v platnost počátkem roku 2016. Problém s kvalitou ovzduší v České republice to však neřeší.

Stručný výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 1/2016.

Provozovatelé spalovacích zařízení nad 50 MW instalovaného tepelného příkonu, kteří se v uplynulých letech intenzivně připravovali na tyto nové požadavky, tak nyní čelí bezprecedentnímu ohrožení již realizovaných investic bez hodnověrného zdůvodnění. Laicky řečeno, většina ekologických projektů, které jsou již dokončené nebo v různé fázi rozpracovanosti, ať již projektové nebo stavební, a plní limity směrnice, je ohrožena tím, že se emisní limity dále zpřísní. Iniciativa se zaměřila na velké zdroje, které lze z pohledu státní správy jednoduše kontrolovat a postihovat. Problém s kvalitou ovzduší však nevyřeší ani toto radikální dodatečné zpřísnění požadavků. Problém s kvalitou ovzduší v České republice leží bohužel v jiných sektorech – zejména v oblasti dopravy a lokálního vytápění domácností.

Nešťastné je i samotné načasování revize BREF, protože ekologizace velkých zdrojů je možné provést s ohledem na nutnost vypsání výběrových řízení a dalších legislativních náležitostí řádově do čtyř let od samotného rozhodnutí. Řada ekologizačních projektů, která počítala podle směrnice s realizací v letech 2018 až 2019, se tak nachází již ve vysokém stupni rozpracovanosti. Dosahované emisní limity nelze ve většině případů později upravovat, protože zvolenému řešení odpovídají dané konstrukční a jiné parametry.

Ani provozovatelé tzv. středních spalovacích zdrojů (1-50 MWt) nezůstali ušetřeni. Evropská komise přišla na konci roku 2013 s ambiciózním návrhem regulace jejich emisí v rámci návrhu zbrusu nové směrnice ke středním spalovacím zdrojům. Finální kompromis byl formálně schválen a vydán ve Věstníku EU jako směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/2193 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení (tzv. MCPD) v listopadu 2015.

Nová MCPD je také v rozporu s cíli v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů. Výroba energie z biomasy v nových zdrojích se kvůli navrhovaným emisním limitům pro NOx a TZL výrazně prodraží a bude obtížně konkurovat výrobě energie ze zemního plynu. Přitom zdroje v kategorii 1 až 50 MW instalovaného tepelného příkonu jsou v rámci České republiky klíčovými spotřebiteli lesní biomasy, která je obtížně využitelná v malých zdrojích (pod 1 MWt) z technických či environmentálních důvodů. Excesivní požadavky na tyto zdroje povedou k nižšímu využití energetického potenciálu lesní biomasy a následnému hledání nákladnějších alternativních řešení v oblasti plnění cílů pro OZE. Zvýšení nákladů se pak nutně odrazí v cenách produkce – ať už ve formě tepla nebo elektřiny.

Přesto je třeba z pohledu teplárenského sektoru ocenit vstřícný přístup MŽP, kdy byly související návrhy a připomínky na úrovni skupin Evropské rady velmi dobře diskutovány s relevantními partnery v ČR. Výsledný kompromisní text směrnice umožnil eliminovat hlavní nedostatky původně navrženého textu dle Evropské komise. Klíčový rozpor environmentální legislativy České republiky ale zatím zůstává nevyřešen.*

Autor: Jiří Vecka, Teplárenské sdružení České republiky

Obrázky:

Investice do náročných technologií na zachycení emisí mohou být znehodnoceny nebo odsunuty Foto archiv/TS ČR

Zdroje v kategorii 1 až 50 MW jsou u nás hlavními spotřebiteli lesní biomasy, která je v malých zdrojích (pod 1 MWt) obtížně využitelná Foto archiv/TS ČR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *