Elektromobilita bude součástí dopravy

O tom, že se elektromobilita v budoucnu stane běžnou součástí dopravy, již dnes nikdo z odborníků nepochybuje. Otázka tedy nezní, zdali se tak stane, ale spíš kdy se elektromobilita skutečně stane masovou záležitostí. Vývoj k tomu však směřuje a důkazem jsou již zřetelné trendy.

Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 4/2017.

Přestože má elektromobilní trh zatím poměrně krátkou historii, lze s jejím očekávaným masivním rozvojem již nyní vidět několik zřetelných trendů.

Jednou ze základních podmínek rozvoje trhu je dostatečná nabídka vozidel jak z pohledu segmentů, tak i značek za z pohledu koncového zákazníka přijatelné ceny. Situaci na trhu zcela zásadně ovlivňuje existující a zejména připravovaná regulace v oblasti emisí skleníkových plynů, která požaduje, aby automobilky plnily stále přísnější limity pro portfolio jimi nabízených značek. Automobilky pochopily, že jakkoliv elektromobilita představuje určité ohrožení jejich existujících aktiv a know-how, v budoucích letech se bez vozidel na elektřinu neobejdou a musí být schopny je nejen vyrobit, ale také prodávat.

Elektromobilní trh je na prahu komercionalizace, technologie působí slibně, ale zatím je pro masový trh příliš drahá. V této situaci je obvyklé, že se pro rozvoj nového perspektivního období objeví stimuly v podobě veřejné podpory. Ty mohou v případě elektromobility znamenat jak pobídky na straně vozidel, tj. pořízení (např. dotace) nebo jejich provozu (zvýhodnění provozu elektromobilů), tak na straně stimulace výstavby infrastruktury.

Omezení dojezdu elektromobilů dané kapacitou akumulátoru je nejčastěji citovaný parametr související s elektromobilitou a také parametr, který má tendenci být nejvíce sledován. Reakcí je zvyšování kapacity akumulátorů ve vozidlech, kdy psychologickou hranicí provozu je zhruba 500 km na jedno dobití. Nárůst kapacity akumulátorů s sebou ale nese potřebu zvyšování výkonu dobíjecích stanic, pokud má být zachována srovnatelná délka dobíjení.

Nárůst výkonů dobíjecích stanic s sebou nese dopady do stability a provozování distribuční soustavy. To bude znamenat, že budou postupně stále častěji aplikována různá chytrá řešení, která umožní optimalizovat potřebný energetický příkon v místě. S podobnými řešeními se ze stejných důvodů budeme setkávat i na úrovni pomalejších dobíjecích stanic, např. v domácnostech nebo firmách a obchodech.

Tak, jak se bude rozšiřovat síť veřejných dobíjecích stanic, poroste potřeba řešit i otázku propojování sítí různých provozovatelů. Již dnes fungují na komerční bázi platformy, které dokáží sdružovat sítě dobíjecích stanic do jednoho balíku přístupného koncovému uživateli. S rostoucím počtem dobíjecích stanic i vozidel lze očekávat, že se nabídka podobných řešení bude rozšiřovat. Do budoucna tedy budeme svědky toho, že cestování elektromobilem minimálně po Evropě bude stejně snadné jako v případě spalovacího motoru.

Řada indicií tedy naznačuje, že nástup elektromobility dosahující parametrů masového trhu se blíží. V tuto chvíli není tolik podstatné, jestli výraznějšího počtu vozidel v ulicích bude dosaženo v roce 2020 nebo 2023. Klíčové je, že jde o trend, na který je potřeba se připravit v předstihu, což je zejména v oblasti výstavby veřejně přístupných dobíjecích stanic důležité z důvodu komplikovanosti procesu jejich výstavby. Této aktivitě se ČEZ v poslední době intenzivně věnuje a to i s podporou grantu Evropské komise z programu CEF (Connecting Europe Facility) s cílem vybudovat zárodek páteřní sítě rychlodobíjecích stanic v ČR.

Tomáš Chmelík, /E/MOBILITA – skupina ČEZ

Obrázky:

Nárůst kapacity akumulátorů vyžaduje zvyšování výkonu dobíjecích stanic. Foto archiv/ČEZ

Automobilka Škoda představila studii svého elektromobilu VISION E. Foto archiv/Car

Průběh dobíjení na DC rychlodobíjecí stanici o výkonu 50 kW (osa x – čas v minutách, osa y – výkon v kW). Zdroj: ABB

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *