Energetická bilance a životní cykly biogenních pohonných hmot – 2

Pouhé porovnání výfukových emisí při hodnocení vlivu biopaliv na životní prostředí není dostatečné. V úvahu musí být brán i proces výroby paliva a dopravy. Proto byly vyvinuty metody pro hodnocení ekologických rizik biopaliv „od kolébky do hrobu“. V první části článku byly shrnut závěry vybraných studií zaměřených na bioetanol. Ve druhé části jsou vyhodnoceny studie zaměřené na bionaftu.

Cílem Analýza životního cyklu (LCA) je porovnání určitých kategorií ekologického dopadu obnovitelného energetického zdroje a konečného energetického zdroje, který může být nahrazen. Jde o poměrně nový obor, takže metody použité různými týmy a interpretace výsledků nezřídka odráží zájem určitých klientů. V roce 1997 došlo ke standardizaci postupů pro LCA normami ISO 14040/43. Nicméně analýzy životního cyklu je stále obtížné porovnat, neboť jen výjimečně používají stejný referenční scénář.

 

V uplynulých letech se dramaticky zvýšila obliba bionafty (MEŘO, FARME) zejména v Německu, Francii, Rakousku, Itálii a ČR. Současně od začátku devadesátých let probíhají výzkumy zaměřené na vliv MEŘO na životní prostředí v porovnání s konvečním naftovým palivem. Například Ústav pro energii a výzkum životního prostředí – IFEU (Gärtner, Reinhardt a Braschkat 2003) provedl podrobnou environmentální analýzu této záležitosti a pokračuje v aktualizaci a rozvoji těchto hodnocení.

 

Rozbory IFEU vyústily do mnoha důležitých závěrů, které byly potvrzeny dalšími institucemi jak v Německu, tak i v cizině. MEŘO nabízí pozitivnější výsledky ve srovnání s naftovým palivem, je-li cílem zakonzervovat fosilní energii a omezit skleníkový efekt. Ovšem je-li důležitějším hlediskem snížení okyselení (zabraňuje vstupu živin do půdy a povrchových vod) a omezení vyčerpání ozónu, pak konvenční naftové palivo nabízí uspokojivější výsledky. S tímto obecným výsledkem dospěla diskuze o výhodách či nevýhodách MEŘO ve srovnání s motorovou naftou částečně ke konci a zdá se, že systém může být spolehlivě hodnocen.

 

Energetické bilance jsou navrženy pro znázornění vztahu mezi vstupem fosilní energie nezbytné pro výrobu specifického nosiče energie a obsaženou užitečnou energií (vztah vstup : výstup). Všechny uváděné studie uvádějí pozitivní energetickou bilanci pro bionaftová paliva. Methylestery mastné kyseliny odvozené od řepky (MEŘO), sóji (SME) nebo recyklovaného kuchyňského oleje (RFO-ME) obsahují alespoň 1,9násobné množství fosilní energie, která byla spotřebována během jejich produkce. Srovnatelně široký rozsah výsledků může být vysvětlen aplikací různých bilančních metod, neboť ty studie, které nebraly do úvahy zdvojené produkty, nebo je uvažovaly jen zčásti, došly k poněkud nižším energetickým hodnotám.

 

U MEŘO jsou hodnocení životního cyklu jedny z nejpropracovanějších a současná analýza obsahuje mnoho modifikací. Jako doplněk k základnímu scénáři vykazují numericky aktualizované základní údaje o emisích N2O příznivější výsledky v kategoriích ochuzení ozonu a skleníkový efekt. Na druhé straně doplňkové úvahy o výrobě medu a jeho vedlejších produktech z řepkových polí, jakož i nejnovější výsledky účinku předplodiny při pěstování řepky, nevykazují žádné významné změny výsledků LCA. Potenciální fermentace řepkových šrotů ovšem významně zlepšuje hodnocení životního cyklu MEŘO.

 

Celý článek je otištěn v čísle 4/09 časopisu Energie 21.

Autor: Ing. Petr Jevič, CSc.,  Ing. Jan Malaťák, Ph. D., Ing. Zdeňka Šedivá

Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i., Praha

Česká zemědělská univerzita v Praze, Technická fakulta, Katedra technologických zařízení staveb

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *