Energetické využití odpadů

S odpady lze nakládat různými způsoby. Jednou z možností, která je v poslední době stále častěji předmětem diskusí, je jejich energetické využití. Související právní úprava se mění za účelem snížení negativního vlivu nesprávného nakládání s odpady na lidské zdraví a životní prostředí

Energetickým využitím odpadu nelze chápat jakékoli jeho spalování. V zájmu ochrany lidského zdraví a životního prostředí stanoví právní předpisy podmínky pro nakládání s odpady tímto způsobem. Tato materie je poměrně rozsáhlá, a proto jsou v následujícím textu uvedeny jen stěžejní normy. Tento zákon je základním právním předpisem České republiky, upravující nakládání s odpady. Tím se rozumí jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování.

 

Od 1.1.2010 platí nová úprava třetí části zákona o odpadech, ukládající povinnosti při nakládání s odpady. Některá ustanovení se nemění, jiná reagují na současné potřeby. V souvislosti s povinností implementací směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 o odpadech (do 12. prosince 2010) lze očekávat další změny. Tato směrnice ruší směrnice 75/439/EHS, 91/689/EHS a 2006/12/EHS a stanoví opatření na ochranu životního prostředí a lidského zdraví předcházením nepříznivým vlivům vzniku odpadů a nakládání s nimi nebo jejich omezováním a omezováním celkových dopadů využívání zdrojů a zlepšováním účinnosti tohoto využívání.

Směrnice podporuje využití odpadů a použití materiálů získaných jejich využitím. Stanoví hierarchii způsobů nakládání s odpady a vyjadřuje podporu používání recyklovatelného materiálu, nikoli jeho skládkování nebo spalování.

 

Není-li možné předejít vzniku odpadu, ani jej využít jiným způsobem, lze jej využít za účelem získání energie. Energetické využití odpadu má mnohé výhody oproti jeho uložení na skládku, avšak v zájmu ochrany životního prostředí je přitom nezbytné volit moderní technologie omezující emise ze spalování a vhodné procesy. I energetické využití odpadu by nemělo ohrožovat vodu, ovzduší, půdu, rostliny, živočichy, obtěžovat hlukem nebo zápachem a nepříznivě ovlivňovat krajinu nebo místa zvláštního zájmu.

 

Celý článek je uveřejněn v čísle 1/10 časopisu Energie 21.

Autor: Mgr. Helena Doležalová, Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *