Evropská větrná energetika na pevnině

Sdružení WindEurope (EWEA) sídlí v Bruselu a má více než 600 členů (výrobci, dodavatelé komponent, provozovatelé, výzkumné instituce, finanční společnosti, pojišťovny atd.) ve více než 50 zemích. Sdružení pravidelně informuje o vývoji evropské větrné energetiky. Článek o situaci na evropské pevnině navazuje na článek v Energii 21 č. 1/2017, který shrnul situaci na moři.

Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 3/2017.

Na stránkách sdružení WindEurope (www.windeurope.org) byly koncem února zveřejněny údaje o výstavbě a financování evropských větrných parků a větrných turbín (VT) na pevnině v roce 2016. Byl také představen očekávaný vývoj v dalších letech.

V loňském roce byl v Evropě na pevnině nově instalován výkon větrné energie 13 900 MW, v zemích EU 12 490 MW (na moři to bylo „jen“ 1558 MW, viz článek v Energii 21 č. 1/2017). Celková kapacita VT na pevnině tak dosáhla 141 100 MW a 12 600 MW v pobřežních vodách (offshore).

Ze zprávy WindEurope například vyplývá, že:

– Největší přírůstek energetických kapacit v zemích EU v roce 2016, plných 51 %, zajistila větrná energie.

– Obnovitelné zdroje energie představovaly v roce 2016 celkem 86 % všech nových energetických zařízení zemí EU. Přitom například geotermální energie se, zejména pro své vysoké investiční náklady, nijak významně nerozšířila.

– Instalovaných a k síti připojených nových 12 490 MW větrné energie v zemích EU za rok 2016 představuje však proti roku 2015 pokles o tři procenta. Na pevnině bylo instalováno 10 923 MW a v pobřežní oblasti (nikoliv na moři) bylo instalováno 1567 MW.

– Během roku 2016 bylo v EU na financování rozvoje větrné energie investováno 27,5 miliardy eur, což bylo naopak o 5 % více než celková investice v roce 2015. S téměř 300 TWh tak větrná energie, generovaná v roce 2016, pokrývala 10,4 % poptávku po elektřině v EU.

– V EU nyní existuje 153 700 MW instalované větrné kapacity: 141 100 MW na pevnině a 12 600 MW v pobřežních vodách (offshore). Větrná energie nyní představuje 17 % evropských instalovaných zdrojů elektrické energie a předstihla tak uhlí jako druhou největší formu výroby energie!

– Celková instalovaná kapacita výroby větrné energie v EU se v roce 2016 zvýšila o více než 12 000 MW na 918 800 MW. Největším trhem nových instalací větrných elektráren bylo Německo se 44 % z celkových instalací EU. Zůstává tak zemí EU s největší instalovanou kapacitou větrné energie, po ní následuje Španělsko, Velká Británie a Francie. Šestnáct členských států EU má instalováno více než 1000 MW větrné energie a devět z nich má více než 5000 MW.

– Pět členských států EU zaznamenalo v roce 2016 rekordní rok v nových instalacích větrné energie: Francie 1600 MW, Nizozemsko 887 MW, Finsko 570 MW, Irsko 384 MW a Litva 178 MW. Také Turecko s 1400 MW překonalo svůj rekord v každoročních nových větrných instalacích.

– Bylo instalováno 12 500 MW nové kapacity větrné energie, přičemž ale připojení do sítě v EU v roce 2016 poklesla o 3 % ve srovnání s ročními instalacemi v roce 2015 (10 923 MW).

– Větrná energie byla instalovaná více než jakákoli jiná forma energie, tj. 51 % celkového výkonu. Výkonové instalace v roce 2016 pokryly 10,4 % poptávky po elektřině v EU. V roce 2016 bylo investováno do větrné energie 27,5 miliardy EUR (o 5 % více než v roce 2015).

– Větrná energie v Evropě předstihla uhlí jako druhou největší formu výroby elektrické energie a nyní představuje 17 % instalované kapacity výroby. Konvenční zdroje, jako topný olej a uhlí, i nadále vyřazují z provozu větší kapacitu, než instalují.*

Jap (Zdroj: WindEurope)

Obrázky:

Během roku 2016 bylo v EU investováno do rozvoje větrné energie 27,5 miliardy eur (o 5 % více, než v roce 2015). Foto archiv/Siemens

Největší přírůstek větrné energie z nových zemí EU mělo Polsko (větrná elektrárna o výkonu 311 MW v Golub-Dobrzyni). Foto archiv/Vortex energy

Větrá elektrárna v kombinaci se solární elektrárnou na předměstí Hamburku v Německu. Foto archiv/Hamburk

Rozvoj větrné energetiky v ČR v roce 2016 stagnoval (větrná elektrárna Pchery u Kladna). Foto Jiří Trnavský

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *