Kukuřičná sláma pro výrobu bioplynu

Perspektivní biomasou pro bioplyn jsou i tzv. odpadní suroviny ze zemědělské produkce. Využití těchto surovin a tím snížení nákladů na výrobu bioplynu se ukazuje jako důležité zejména v souvislosti rostoucí surovinové konkurenci zemědělské potravinářské a nepotravinářské výroby. Využít lze i kukuřičnou slámu po sklizni kukuřice na zrno.

 

V Evropské unii je v současnosti na polích údajně k dispozici asi 34 mil. tun kukuřičné, řepkové a slunečnicové slámy, která se z větší části zorává. Tuto slámu je však možné přimíchávat k tradičním vstupním substrátům zemědělských bioplynových stanic (BPS) – kukuřičné siláží, GPS a travní senáži. Podle typu BPS může být podíl slámy nižší či vyšší, teoreticky však až sto procent. Při využití rostlinných zbytků je důležité aplikovat zpět do půdy zůstatek z fermentace – digestát. Technologický postup využití kukuřičné slámy pro BPS zahrnuje sklizeň zrna kukuřice, sběr a odvoz kukuřičné slámy, rozdrcení, konzervaci a dodávku substrátu do fermentoru, výrobu bioplynu a vývoz digestátu. Důležitou částí technologie je způsob drcení: Pokud je podíl kukuřičné slámy nižší než 25 % z celkové dávky, je výhodnější mobilní drticí zařízení. Když je objem vyšší než 25 %, je výhodnější drtič jako součást BPS. Zabudování drticího zařízení přímo na vstupu do BPS navíc umožňuje zpracovat i jiné rostlinné odpady, měnit dávkování substrátu a dovoluje ve větším objemu použit i hnůj nebo méně kvalitní travní siláž.

Celý článek vyšel v časopise Energie 21 číslo 3/2014.

Autor: JiT (Zdroj: Enserv)

Obrázek: Při vyšším objemu slámy je výhodnější drticí zařízení na vstupu do fermentoru. Foto archiv/Enserv

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *