Migrační prostupnost vodních toků – 1

S vývojem společnosti se objevují i nové potřeby odběru povrchových vod – zejména energetika a průmysl, ale i zasněžování sjezdovek a další. Z hlediska života v korytě vodních toků se tyto faktory sčítají a v konečném důsledku znamenají velký tlak na vodní faunu i flóru. Ta se pak již nedokáže bez vnějšího zásahu (kompenzace) novým potřebám přizpůsobovat.

Stručný výtah z 1. části článku, který vyšel v čísle 2/2017 časopisu Energie 21.

Mezi zásadní životní projevy v životě ryb patří pohyb – migrace. Tu je možné rozlišovat podle jejich biologického účelu na potravní, rozmnožovací a kompenzační migrace, které jsou spojené s migrací do ekologicky příznivějších podmínek. Dále je možno je v rámci vodního toku dělit podle orientace k převládajícímu proudění ve vodním toku na poproudové, protiproudové, případně v rámci větších vodních toků na vertikální (na výšku ve vodním sloupci) a laterální (na šířku ve vodním toku). Mezi další zásadní označení migrací patří migrace diadromní, tedy pohyb mezi mořským a říčním prostředím.

Bez možnosti migrace nemůže mnoho českých druhů ryb realizovat svůj rozmnožovací cyklus nebo se na něj dostatečně připravit (např. vyhledat prostředí s dostatečnou potravní nabídkou).

Na říční síti ČR (asi 80 tis. ř. km) je evidováno asi 6600 příčných objektů vyšších než 1 m, přičemž počet nižších migračních překážek není přesně znám a pravděpodobně bude řádově vyšší. Např. v rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ finančně podpořeného z EHP fondů realizovaného Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) bylo identifikováno na asi 1/10 délce říční sítě ČR, převážně na drobných vodních tocích ve zvláště chráněných územích nebo evropsky významných lokalitách, více jak 9500 migračních bariér od výšky 20 cm.

V roce 2000 začíná období intenzivního řešení migračních bariér, a to zejména po spuštní operačního programu Životní prostředí (OPŽP) v roce 2007. V současnosti, lze konstatovat, že první cyklus OPŽP (2007–2013) byl v rámci zprůchodňování migrační bariér vcelku úspěšný, neboť bylo realizováno více jak 70 projektů o nákladech převyšujících 760 mil. Kč. Reálně tak byly zprostupněny desítky kilometrů vodních toků, a to přednostně na vodních tocích nebo jejich úsecích vymezených Koncepcí migračního zprůchodnění říční sítě ČR (MŽP 2010, aktualizace 2014, www.mzp.cz/cz/vodni_tok).

Mezi zásadní finanční zdroje současnosti pro řešení migračního zprůchodňování vodních toků patří stále OPŽP, aktuálně v rámci druhého programového období 2014–2020. V rámci oblasti podpory 4.3.1. Zprůchodnění migračních bariér pro živočichy a opatření k omezování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury je alokováno více jak 0,5 mld. Kč na podporovaná a opatření.

Problematika migrační zprůchodňování vodních toků řešená realizací stavbami rybích přechodů je komplikovanou multioborovou disciplínou. Pro realizaci funkčního rybího přechodu je především nutné znát druhové i velikostní složení potenciálních migrantů ve vodním toku, včetně jejich nároků (např. různé druhy ryb jsou schopny vyvinout jinou plovací rychlost po různě dlouhou dobu), hydrologické a hydraulické podmínky v lokalitě, způsob nakládání s vodou na předmětném jezu, MVE aj., geomorfologické poměry koryta vodního toku a další. Uplatní se tedy znalosti ichyologické, zoologické, hydrobiologické, hydraulické, hydromorfologické, stavební, technické, geologické a mnohé další.

I z těchto důvodů poskytuje AOPK ČR možnost odborných konzultací v rámci odborné skupiny Komise pro rybí přechody (Komise) a regionálních pracovišť AOPK ČR. Mimo standardní posuzování vhodnosti technického provedení zamýšlených staveb realizací rybích přechodů, je hlavním cílem činnosti Komise zlepšit odborné zázemí pro navrhování, realizaci a posuzování funkčnosti rybích přechodů, vytvářet podklady pro stanoviska a připomínky ke koncepčním materiálům v oblasti ochrany vodních ekosystémů.

V rámci této činnosti byly např. v roce 2015 vydány standardy ochrany přírody a krajiny řady B: Rybí přechody, které slouží jako jeden z dalších limitů při hodnocení technické kvality žádostí podávaných do OPŽP. Standard je možno získat na stránce www.standardy.nature.cz. Svým obsahem rozpracovává a lépe definuje technickou odvětvovou normu TNV 75 2321 Zprůchodňování migračních bariér rybími přechody, která sloužila a slouží jako základní pomůcka pro projektování rybích přechodů.

(Druhá část článku bude o hlavních typech rybích přechodů, jejich základních parametrech a nejčastějších problémech při navrhování a realizaci.)

Pavel Marek, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Obrázky:

Obr. 1 – Od roku 2000 již byly na našem území zprostupněny desítky kilometrů toků

Obr. 2 – Koncepce migračního zprůchodnění říční sítě ČR (MŽP 2010, aktualizace 2014)

Obr. 3 – Stavba technického žlabového přechodu U-profilu z betonu

Obr. 4 – V rámci programu OPŽP jsou dotovány i přírodě blízké přechody

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *