Německo podporuje větrnou energetiku

Na konci minulého roku bylo v Německu dosaženo 25 777 MW instalovaného výkonu z větrné energie, což odpovídá více než 6,5 procentům německé spotřeby elektrické energie pro asi 25 miliónů obyvatel. Toto odvětví, které přímo zaměstnávajícího již takřka 90 tisíc lidí, přitom nemá více než 18 let od svého vzniku, takže je na místě hovořit o dosažení plnoletosti. A jako s dospělým se s ním jedná i na německé politické scéně.

V Německu je příznivý právní rámec pro rozvoj větrné energetiky. Tvoří jej zejména tyto právní předpisy a jejich ustanovení:

 

a) Zákon o OZE (EEG):

– bezodkladné připojení k síti v nejbližším bodě

 – přednostní odběr vyrobené energie z OZE

– odškodnění za neodebranou elektrickou energi.

b) Zákon o imisích (BImSchG):

– koncentrační účinek řízení

– jedno řízení/jedno povolení.

c) Zákon o zkoumání vlivu na životní prostředí (UVPG):

– jedna až dvě VtE (odpadá povinnost zkoumání)

– tři až pět VtE (zkoumání omezené na stanoviště)

– šest až 19 VTE (rozsáhlé zkoumání po vyhodnocení)

– 20 a více VtE (automatická povinnost zkoumání)

d) Stavební zákon (BauGB):   

– privilegované postavení v extravilánu obce

e) Instrumenty územního plánování (Raum und LandplanungsGesetze):

– privilegovaní postavení OZE

 

V České republice se zatím odpovídajícímu rozvoji větrné energetiky nedaří. Pakliže si však v tomto smyslu nebudeme dokázat pomoci sami, nepochybně nám naštěstí bude – tak jako již mnohokráte v historii – pomoc poskytnuta z venku. Je totiž otázkou, do jaké míry bude Evropská unie dále přihlížet těžkopádnosti českého povolovacího řízení, kladení  překážek a diplomaticky řečeno, vlažnému přístupu politiků napříč politickým spektrem.  

 

 

První vlaštovkou či doufejme spíše dravějším jestřábem je od poloviny minulého roku platná Směrnice o obnovitelných zdrojích energie, jejíž součástí jsou závazné národní akční plány pro obnovitelné energetické zdroje (NREAPS), které bude Evropská komise požadovat po členských státech EU. Touto směrnicí se Evropská unie zavázala, že bude do roku 2020 čerpat 20 % potřebné energie z OZE.

 

Členské státy budou muset uvést, jaké kroky podniknou pro urychlení byrokratických postupů v administrativě a objasnit případné překážky. Dále jim nařizuje, aby jejich národní plány obsahovaly např. detaily o úpravě stavebních předpisů či o vedení informačních kampaní. Komise také požaduje zveřejnění plánu ohledně vývoje energetické infrastruktury. Dokument Evropské komise stanovuje roční lhůtu (30. června 2010) na to, aby každá členská země předložila svůj vypracovaný plán. Ten bude následně Komisí posouzen a pakliže komisaři dospějí k závěru, že předložený národní plán nesplňuje dohodnuté podmínky a nedosahuje vytyčených cílů, evropské právo je zmocňuje zahájit proti členskému státu patřičné přestupkové řízení.

 

Celý článek je uveřejněn v čísle 3/10 časopisu Energie 21.

Autor: Mgr. Marek Pokorný, právník v oddělení projektů ve skupině Ostwind, člena Německého spolkového svazu pro větrnou energii

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *