Obnovitelné zdroje budou brzy konkurenceschopné

Letos v létě se v Praze konala konference ARVe2014, kde se diskutovalo o evropské klimatické politice z mnoha stran. Účastníci konference se shodli, že Evropa by měla usilovat o jednotnou strategii v energetice, plánovat na evropské úrovni a celkově energetiku propojovat. A také by měla přijímat taková rozhodnutí, která se mohou se prosadit i v globální konkurenci.

Na téma klimatické politiky Evropské unie jsme hovořili i s předsedou Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpánem Chalupou.

 Evropská klimatická politika vyvolává řadu diskusí. Vláda ČR deklarovala, že chce podporovat pouze jeden cíl, a to snižování emisí CO2. Komora OZE podporuje stanovení závazných cílů i pro obnovitelné zdroje (OZE) a energetickou účinnost. Proč vám jeden cíl nestačí?

Na prvním místě je třeba uvést, že obnovitelné zdroje představují čistý a životní prostředí neznečišťující zdroj, navíc jde o zdroj, který nemusíme dovážet. Prostě se domníváme, že bychom měli zohledňovat environmentální a bezpečnostní aspekt, oba jsou velmi důležité. Uvádět jen aktuální současné náklady u jaderné energetiky, jako např. náklady na zaměstnance a na zpracování jaderného paliva, není korektní informování veřejnosti. Měli bychom hovořit o celkových nákladech vč. externích společenských nákladů, které nehradí provozovatel jaderné elektrárny, ale my všichni, v minulosti, nyní i v budoucnu. Podle nás to jsou důvody, proč využívat v klimaticko-energetické cestě právě obnovitelné zdroje, z nichž některé (voda a vítr) jsou již celkovými náklady levnější. Současný postoj ministerstva průmyslu a obchodu podporovat pouze jeden cíl nesdílíme, máme za to, že se vláda chystá podporovat využívání jaderné energie, a to stejným systémem, jaký je nyní rušen pro podporu OZE. Myslíme si, že v kontextu toho, co jsem uvedl, je oboje špatně.

 Jaké cíle by pro vás byly reálné a jaká řešení navrhujete pro jejich dosažení?

Jsme zastánci návrhu tří cílů – reálně dosažitelné je podle nás stanovení cílů na úrovních 40-35-35. Diskutované nastavení cílů 35-30-30 bude, domníváme se, i tak automaticky dosaženo, i bez toho, že budou muset být závazně stanoveny. Unie by měla přijmout celoevropský cíl minimálně 35 procent dosažení podílu OZE na hrubé spotřebě. Jednotlivé země by si pak stanovily svoje cíle tak, aby to v celkovém úhrnu dávalo uvedený podíl. Už dnes jsou země, které překračují své stávající cíle pro rok 2020, Německo dokonce počítá podle povolební dohody vládnoucí koalice s 55 až 60 procenty. V současnosti je na evropské úrovni diskutováno o takovém modelu, kdy celkový cíl bude závazný a jednotlivé cíle (pro každou zemi) budou indikativní, není ovšem jasné, jak má takový model reálně fungovat, obzvláště v českém kontextu.

 Český průmyslový sektor ale stanovení jednoho cíle naopak vítá, tvrdí, že na dotační politiku doplácí ztrátou konkurenceschopnosti. Co o tom soudíte?

Nerozumíme postoji průmyslu, který ´drží basu´ s velkou energetikou. Ta tlačí stát k využívání velkých klasických zdrojů a podporuje setrvávání na centralizované energetice, založené na využívání jaderné energie a energie z uhlí. Čili se tlačí na vyčerpávání zásob uhlí místo na jejich šetření pro budoucí generace. Pokud jde o cenu elektřiny, ano, zatížení průmyslu je u nás velké. Ale není to vinou samotných obnovitelných zdrojů, ale selhání státu jak při regulaci fotovoltaiky, tak v neochotě či neumu při vyjednávání v Bruselu.*

Celý rozhovor vyšel v časopise Energie 21 č. 4/2014.

Autorka: Eva Vítková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *