OZE jsou energetickou základnou venkova

Parlamentem schválená novela zákona o podporovaných zdrojích energie vyvolala obavy o další rozvoj OZE v ČR, a to včetně dalších investic do zemědělských bioplynových stanic. Své hodnocení situace nejen v oblasti BPS nám poskytl Ing. Adam Moravec, projektový manažer CZ Biom – Českého sdružení pro biomasu.

V současnosti je v ČR v provozu asi pět set BPS, v národním akčním plánu je jich plánováno přes sedm set. Existují globální důvody, proč by se měl bioplyn v našich podmínkách vyrábět v takovém měřítku?

Ten počet vyjadřuje jen množství, nikoliv míru využití celkového potenciálu a globálního přínosu. Podle toho, jak znám tento sektor, dovolím si tvrdit, že jich je prozatím málo. A to hned z několika důvodů. Jednak jde o obnovitelný zdroj, a tudíž „čistou“ energii, kterou jsme se rozhodli podporovat z důvodu environmentálního přínosu s pozitivním sociálně-ekonomickým dopadem. Dále tu máme 3 mil. t skládkovaného odpadu za rok a z toho je třetina využitelná v bioplynových stanicích s vyšší užitnou hodnotou, než je dnes prosazované spalování. A také z důvodu, že ‘bioplynky´ jsou ekonomicko-sociální spásou pro venkov. Tvoří energetické základny pro rozvoj venkova. Bioplynová stanice produkuje energii v místě zemědělské prvovýroby a tím nabízí dobrou příležitost pro investice do navazujících technologií. Toto je způsob, jak snížit saldo mezinárodního obchodu s potravinami v ČR. Často je v médiích uváděno porovnání s fotovoltaikou v souvislosti s neúměrnou podporou. To mě vždy rozzlobí, protože se to vůbec nedá porovnávat. Na rozdíl od fotovoltaiky patří BPS, až na pár výjimek, českým subjektům se známým vlastnickým vztahem. Jde o daleko menší jednotkové instalace a hlavně BPS dávají lidem na venkově práci. Prostě – jsou to energetické základny rozvoje venkova. V neposlední řadě je ještě mnoho nevyužité zemědělské ostatní biomasy, ale i půdy, která si zaslouží být využita.     

 

Mluvíte o jistém potenciálu a přínosu, ale Energetický regulační úřad pro příští rok již neplánuje provozní podporu BPS. A stát z rozpočtu (snad) přispěje jen na jejich stavbu. Znamená to konec investic do bioplynu? Nebo lze stanice provozovat i bez podpory?

Ano, bohužel je to tak. ERU a MPO dělají vše pro to, aby rozvoj OZE byl od roku 2014 úplně zastaven. Jde o všechny zdroje nikoliv jen o BPS. Voda a vítr by měli mít nějaké přechodné období pro dostavbu rozdělaných projektů. Je to neuvěřitelné, ale je to tak. Snažíme se proti tomu postavit jak jen můžeme. Věřím, že se nám to s podporou našich členů podaří. Vše teď záleží na tom jak se bude vyvíjet politická situace v ČR. Je to zvláštní, že? Bavíme se o bioplynu, o obnovitelných zdrojích, o zaměstnanosti a o udržení živého venkova, využití odpadů, snížení salda obchodu s potravinami…, ale rozhodující slovo mají politici. Toto jsou otázky, které by neměly být ovlivňovány politikou. Ano, bavme se o ekonomických dopadech podpory do hospodaření státu a porovnejme je s přínosy na druhé straně, ale nerozhodujme politicky o udržitelnosti života a rozvoje. S investiční podporou na místo provozní je to podobné. Zřejmě totiž žádná nebude. Trend omezení rozvoje OZE a také tlak na zhoršování provozních podmínek i těm stávajícím provozům je jasným signálem pro úředníky připravující dotační tituly. Není cílem vypsat titul a alokovat finanční zdroje, které pak nebudou čerpány a bude nutné zdůvodňovat proč. Investiční podpora navíc není to samé jak provozní podpora. Je selektivní, nenároková, a tudíž jen pro ty, co to umí. Bez podpory těžko budeme dosahovat nastavených cílů výroby z OZE. Neříkám, stavět bez podpory určitě půjde také, ale je nutný úplně jiný přístup všech, a to i navazujících sektorů. V takovém případě musíte energie prodávat koncovému zákazníkovi, a to ještě nejlépe maloodběrateli. Zde je mnoho souvisejících problémů. Byl bych však rád, kdyby se to podařilo rozhýbat a začaly vznikat energeticky soběstačné regiony. Pak by totiž OZE pozbylo té nesmyslné nálepky, že je to drahý zdroj elektřiny a postupně by se zlepšovalo povědomí o OZE mezi lidmi.

 

Energetická nezávislosti regionů je lákavá představa a BPS v tom určitě mohou pomoci. Ale je to i v zájmu velkých producentů energií? Nebudou chtít lokální nezávislost nějak „legislativně“ omezit?

To je asi ten největší problém. Pro nejlepší efektivitu energeticky soběstačných regionů je nutné spotřebitele napájet vlastním distribučním zařízením a vyhnout se poplatkům za distribuci. Zatím neznám případ, kdy by distributor převedl vlastnická práva k nízkonapěťovým rozvodům. V podstatě se dá říct na konkurenci. Výstavba vlastních rozvodů to hodně komplikuje.

Velké energetice se nelíbí ani malé OZE, natož nezávislé regiony. Jde to proti jejich podstatě, a není divu, že to do jejich byznysu nezapadá. Bohužel takový je trend. Jenže když není možné předvídat vývoj komodit, je nejlepší stát se samozásobitelem. Energeticky soběstačný region má ten význam, že peníze za energetiku zůstanou v regionu. Z pohledu regionálního rozvoje je lepší zaplatit sousedovi za přípravu dřeva na zimu, než poslat peníze za plyn někam do nadnárodní společnosti. Zajímavostí je, že ještě před druhou světovou válkou byla velká část českého venkova energeticky nezávislá. Jediný zdroj energie, který nepocházel z regionu, byl petrolej do lampy. Všechny meze byly vykosené, bojovalo se o každé stéblo a všechna biomasa měla své užití. Netrvalo dlouho a jsme totálně závislí a řada pozemků leží ladem. Ale ten kdo je závislý, je i ovladatelný ve svých potřebách.

Každopádně energeticky nezávislým regionům fandím a věřím, že je to správná cesta k bezpečnosti, zaměstnanosti, sociální pohodě a nezávislosti, a to nejen energetické. Přenosová soustava bude jen udávat parametry a tvořit vyrovnávací kapacitu s nadřazeným řízením. Kdyby toto bylo umožněno, tak bychom se chovali jinak a vše by dávalo větší smysl. Problémy s odpady, zaměstnaností, rozvojem venkova, ale i údržbou obecních ploch a využití místního potenciálu by se řešily na úrovni obce a nebo osad. Peníze za energie by zůstaly v regionu. Tento princip nelze nahradit ani žádnou sociální politikou. Jednou takhle u stolečku na Teplárenských dnech v Hradci Králové jsme s panem starostou Kazdou vymysleli projekt energeticky soběstačné obce Kněžice. Byly tam samozřejmě „porodní“ bolesti, ale teď je to moc pěkný a příkladný projekt. Je velká škoda, že se jej nepodařilo kvůli rozpočtovým omezením zprovoznit v původním záměru. Bylo to vymyšleno včetně svozu tříděného odpadu, odpadních vod a zásobování domů i elektřinou a nejen teplem. Dostalo by to úplně jiný rozměr. Přesto tento projekt vytvořil v obci pět nových přímých pracovních pozic a další místa nepřímá a sezónní. Obec vzkvétá a díky dobrým provozním podmínkám mohl vzniknout domov pro seniory. Ten zaměstná další lidi a tak dále… A mohu uvést další příklad u jehož zrodu jsem byl také a mám z něho velkou radost. Jde o BPS Suchohrdly u Miroslavi, která patří soukromému zemědělci Ing. Karlu Kuthanovi. Tepelná a elektrická energie z této BPS pomáhá růstu bylinek ve více než hektarovém skleníku. Produkce bylinek pokrývá poptávku v supermarketech po celé České republice. Ing. Kuthan využívá teplo a elektřinu z vlastní BPS také pro krytí potřeby energií v objektech pro chov prasat. Kromě vepřové kejdy, dodávané průběžně, statek zajišťuje vlastní vstupní suroviny pro BPS na asi 40 % z celkové výměry 520 ha půdy. V roce 2007 byla postavena BPS, v roce 2008 následovala  výstavba a rekonstrukce objektů pro chov prasat a v roce 2010 byla zahájena stavba skleníku, který umožnil využít volnou kapacitu energií produkovaných v BPS z přilehlého pozemku.

Vznikl komplex navazujících technologií a staveb, který se může pochlubit energetickou nezávislostí (v případě potřeby je možný provoz v ostrovním režimu) a téměř stoprocentním krytím energetických potřeb z OZE v místě spotřeby. Teplo z BPS nahrazuje 250 tis. m3 zemního plynu, kterého by bylo jinak ročně pro vytápění skleníku zapotřebí. Tento projekt dokazuje, že BPS je energetická základna pro rozvoj venkova a také nástroj jak snížit saldo v mezinárodním obchodě s potravinami. Před stavbou skleníku byly bylinky dováženy z Polska – dnes je to česká produkce. Dalším přínosem je vznik 25 nových přímých pracovních míst. Na tato místa jsou navázána další – a to vše vede k posílení obchodu a nabídce služeb v regionu.     

   

V ČR existuje poměrně silná lobby, která prosazuje „průmyslovou“ výrobu biometanu a jeho  distribuci v síti pro zemní plyn. A chtějí na to státní dotace. Mělo by se jim vyhovět?

Bohužel účastnící této lobby nejsou členy CZ Biom, a tak nemám o jejich aktivitách přehled a také jim ani nejsme nápomocni. Byl jsem u toho jako technický konzultant, když byla podpora biometanu formulována do zákona o podpoře OZE. Byl jsem i v pracovní skupině mezinárodního projektu na prolomení technických bariér znemožňující vtláčení biometanu do potrubí. Dalo to všechno dost práce, ale bylo to v podstatě k ničemu, protože nakonec ERÚ vypsal nesmyslnou podporu biometanu. Takže to dopadlo tak, že biometan v ČR prostě žádný není. Osobně si myslím, že jde o dobrou technologií s možností nahradit zemní plyn v potrubí, a tím snížit závislost na dovozu. Má to všechno dobrou účinnost i využitelnost získané energie. Opět je tu ale vidět moc vlivných skupin. Není umožněna ani diskuze nad podmínkami provozu, natož se dost až k jednání o připojení do potrubní sítě. Prostě to nejde a zdůvodňuje se to ekonomicky a technicky. Bez ohledu na to, že to jinde funguje a například ve Švédsku samovýroba plynu představuje desítky procent národní spotřeby. V dohledné době mají plán zajistit tímto způsobem téměř většinu národní spotřeby plynu. Asi ta lobby nebude tak silná, když nedokáže prolomit zatvrzelé a zaostalé názory odpůrců. Myslím si, že biometan bude mít dřív uplatnění jako CNG v dopravě než substitut zemního plynu v potrubí. Je to dáno lepším zhodnocením energie a s realizací není tolik problémů.

 

V poslední době se diskutuje o strategii sběru a využití komunálních odpadů. Tuto problematiku už jste také zmínil. Kromě jiného jde o konkurenční boj mezi provozovateli skládek a investory do spaloven. Jakou roli v tom může hrát zpracování tzv. BRKO v komunálních BPS?

Já věřím, že velkou. V podstatě to navazuje na myšlenky regionální soběstačnosti a rozvoje venkova. Doufám, že se obce ponaučili ze skládkové éry. Před vstupem do EU byla většina skládek vlastněná městy a nebo společnostmi městy ovládanými. Nadnárodní odpadářské společnosti věděly moc dobře, co s nástupem EU přijde v podobě nových zákonů. Bylo nutné skládky zabezpečit a na to většinou neměli stávající provozovatelé finance, a tak společnosti včetně skládek prodali těmto velikánům. Pak už jen sledovali jak se zvedají ceny nakládání s odpady. Naštěstí odpad vznikající na území obce od občanů je obecním majetkem a tak doufám, že s ním obce budou nakládat s rozmyslem. Je to klíčová energetická komodita stejně, jako by na obecním pozemku našli ropu. Buď ji obce budou dále využívat a zušlechťovat – rafinovat, a nebo draze zaplatí za její likvidaci. Jedna spalovna odpadů s kapacitou 100 tis tun ročně by mohla stát přes dvě miliardy. Za to se dá postavit asi 30 půl megavatových BPS s možností zpracovat několikanásobné množství odpadu. Samozřejmě menší zařízení je efektivnější a to hlavně kvůli dopravním vzdálenostem. No a kdyby ta auta svážející odpady jezdila na bioCNG, to by bylo úžasné. Jenže, jeden investor do spalovny má více než třicetkrát větší přemlouvací schopnost, tedy lobbing, než jedna BPS na odpad. Takže do souboje mezi skládkaři a spalovači se vetřou ještě bioplynaři. Tady spoléhám na to, že obce půjdou vlastní cestou a že si samy budou zajišťovat jak oddělený sběr biologicky rozložitelných odpadů, tak i vlastní zpracování. Určitě to je způsob jak naplnit volnou průmyslovou zónu a opět nabídnout energii pro místní využití. Nehledě na to, že je to úplně skvělý způsob, jak naplnit nařízení EU o energetické účinnosti a o omezení skládkování odpadů. Chápu, že centralizace přináší ekonomickou výhodnost, ale to neznamená, že přináší i efektivitu a globální přínos.    

 

Podle analýzy Komory OZE se na MPO připravují takové změny zákona o podporovaných zdrojích energie, které povedou k přesměrování dotací od OZE k fosilním a jaderným palivům. Co je v pozadí těchto záměrů?

Víte, osobně jsem měl tu čest jednat na půdě MPO o „malé“ novele zákona o podpoře OZE společně i se zástupci ministerstva financí. Rozhodně si nedovolím tvrdit, že tito lidé dělají svou práci špatně. Důkazem jejich dobře vykonané práce je i to, že se jim daří omezovat podporu OZE a zřejmě ji i úplně zastavit. To je jejich zadání a oni jej plní, to je celé. Chyba je někde jinde, a to tam, kde zadání práce pro tyto úředníky vzniká. Je až s podivem, s jakou zarputilou usilovností je omezován rozvoj OZE. Nebýt elektrotechnické revoluce tak ani nic jiného jak OZE nemáme k dispozici. Uhlí, plyn, ropa a i to jádro není nekonečné a všichni víme, že nám tyto zdroje jednou dojdou. Jediné co má smysl a představuje udržitelnost, jsou obnovitelné zdroje. Jenže místo hledání vhodné podpory rozvoje tu je jen snaha OZE zastavit. Ptáme se proč? Dostáváme stále stejné odpovědi, že OZE neúměrně zdražují elektřinu, jsou nestabilní, klesá konkurence schopnost… Jsou to ale všechno odpovědi jen pro širokou veřejnost, která na to slyší a reaguje. Pravda je jinde. OZE nás pomohly dostat z krize, a to díky několika faktorům. Jednak se zasloužily o pokles ceny elektrické silové energie. Dále díky masivním investicím do OZE v době krize došlo k vytvoření tisíců pracovních míst a během tří let byla do průmyslu, stavebnictví a elektroinstalací rozpuštěna částka tvořící asi 10 % státního rozpočtu. To vše způsobilo, že cena silové elektřiny poklesla na polovinu oproti roku 2009 a úbytek na této složce ceny elektřiny je větší, než je samotný příplatek na OZE. Tím se stala cena silové elektřiny téměř nepředvídatelnou a nyní se bez předpovědi počasí neobejde žádný velký obchodník s elektřinou. Velká energetika oslabila svoji pozici, protože není již tak bezpečná pro finanční trhy. Klesl jim rating, a to se jim nelíbí. Jenže místo toho, aby se s OZE naučili žít a vhodně je využívat, dělají všechno pro dostavbu Temelína. A to není správné. Rozvoj OZE totiž ukázal, že Česká republika umí vyrobit dostatek elektrické energie i bez dalších jaderných bloků.

Často se objevuje i názor, že Temelín znamená také energetickou bezpečnost, která nám nesmí být lhostejná. Ano, a právě proto je bezpečnější vystavět stovky malých elektráren místo jedné velké a spíše se věnovat novým trendům v oblasti distribuce a řízení výkonu a spotřeby. Zde je i prostor pro další snížení ceny elektrické energie, kterou průmyslníci neustále žádají. Legrační pak je fakt, že OZE jsou kritizovány za to, že potřebují k životu podporu a že ji musíme platit všichni. Dnes je ale jasné, že bez podpory jádra se Temelín nevyplatí stavět. Tím se oba zdroje srovnaly, ale OZE je lepší v tom, že to je obnovitelná energie se všemi pozitivními důsledky. Temelín má jen jeden přínos – podíl realizátorů na zakázce světového formátu. To, že nás všechny bude v důsledku stát mnohokrát víc, než je podpora OZE, je věcí vedlejší, protože se to projeví až posléze a nikdo s tím již nic nenadělá. Nejsme přece Rakušané, abychom zakonzervovali téměř hotovou jadernou elektrárnu z přesvědčení, že to není dobrá cesta, a nejsme ani Němci, abychom si přiznali, že jádro opravdu nechceme, a současně věděli, že nebýt OZE, byl by propad v HDP a exportu v době krize daleko větší.          

 

Narazil jste na nové trendy. Kam se v Evropě a ve světě ubírá technologický vývoj v oblasti výroby a využití bioplynu? Jsou na obzoru nějaké převratné inovace?

Vývoj v oblasti technologie výroby a nebo využití rozhodně nespí. Cílem vědy a vývoje je celý proces zkrátit a zefektivnit. Proto se vývoj zaměřuje na rychlejší rozklad biomasy a nebo na produkci bioplynu s vysokým obsahem metanu. Velkou naději vkládám také do využití potenciálu řas, které mají nejlepší účinnost přeměny slunečního záření na biomasu, a to několikrát vyšší než třeba kukuřice. Rozhodně se v blízké době v ČR dočkáme bioCNG, které podpoří tak trochu kulhavý nástup klasického CNG v dopravě. 

 

Připravil Jiří Trnavský

 

Obrázek:

BPS produkuje energii v místě zemědělské prvovýroby a nabízí příležitost pro investice do navazujících technologií   Foto archiv/redakce

 

Celý článek vyšel v časopise Energie 21 č. 4/2013

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *