Pěstování topolů pro energetické účely – 2

Mezi perspektivní rychle rostoucí dřeviny, cíleně pěstované pro energetické účely, patří zejména topoly. Cílem pěstování na plantážích je produkce co největšího množství biomasy z co nejmenší plochy. V první části článku se autor zabýval popisem technologií při zakládání plantáže a výsadbě topolů. V druhé části popisuje ochranu a ošetřování porostu.

Plevel je potřeba omezovat co nejdříve po výsadbě. V řadě je nutné zásahy provádět ručně bez poškozování rašících výhonů. V meziřadí je vhodné využít kultivátoru, resp. mulčovače s mulčováním rostlinnou hmotou v meziřadí. Předpokládaná četnost ošetřovacích zásahů je 4 – 6 x v prvním roce, 3 – 5 x ve druhém a 2 x ve třetím roce. V dalších letech se ošetřování v meziřadí nemusí zpravidla již provádět.

 

Z hlediska škůdců se negativní ovlivnění růstu stromů předpokládá. Z výzkumů v obdobných lokalitách je známý výskyt mandelinky topolové a mšice. Tito škůdci však podstatně, resp. vůbec neovlivní výnos dřevní hmoty. Některé stromky mohou být poškozeny srnčí zvěří, zejména v prvních dvou až třech letech. To záleží na průměru stromků, které srnčí využívá k tzv. vytloukání. Větší průměry stromků se již srnčí zvěři mezi parůžky nevejdou, takže k jejich poškozování již nedochází. Stromky, jejichž kůra je po celém obvodu poškozena, zasychají. V příznivých podmínkách dochází k aktivaci pupenů pod poškozenou částí kmínků. Některé kmínky se deformují a pokračují opožděným růstem.

 

Z praktických zkušeností například vyplývá, že zejména topoly na chudých stanovištích reagují na hnojení dusíkem zlepšením růstu a produkce biomasy. V některých případech lze využít organické hnojení. Na základě zkušeností ze zahraničí (Rakousko) je doporučován zpětný odběr popele ze spalovny, která využívá produkci biomasy z plantáže ke spalování. Tento popel je podle zahraničních informací navrácen jako hnojivo zpět do plantáže.

 

Ze zákona 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech, vyplývá, že musí být zajištěno, že spalovna nevyužívá jinou dřevní hmotu nebo směsi, například zbytky z průmyslových provozů, protože by mohlo dojít ke kontaminaci popele škodlivými prvky. Popel s registrací lze systematicky aplikovat mezi řady porostu při dodržení podmínek stanovených v § 9 tohoto zákona.

 

Pokud sousedí plantáže s porosty jiných dřevin, je možné očekávat výskyt náletových dřevin ze sousedících pozemků. Je tedy potřeba provádět likvidaci (výsek) náletových dřevin v prvních dvou letech od založení porostu. Nálety dřevin (ze všech okolních porostů) se vyskytují v řadách i meziřadí a mohou později bránit mechanizované sklizni. K náletu dochází v prvních letech po provedené těžbě, kdy se meziřadí otevře a nastanou vhodné podmínky pro uchycení semen.

 

Celý článek je otištěn v čísle 3/09 časopisu Energie 21 (dokončení v příštím čísle).

 

Autor: Ing. Ivo Celjak, CSc., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *