Pěstování topolů pro energetické účely – 3

Topol patří mezi perspektivní dřeviny pro energetické účely. Cílem pěstování na plantážích je produkce co největšího množství biomasy z co nejmenší plochy. V prvních dvou pokračováních článku se autor zabýval založení plantáže a výsadbou topolů a popsal ochranu a ošetřování porostu. V poslední části popisuje sklizeň a navazující zpracování.

V našich podmínkách se topolová hmota využívá především pro energetické účely ve formě štěpky. V tom případě je důležitým parametrem výhřevnost. Výhřevnost je závislá především na obsahu vody, na druhu dřeva (chemické složení suché dřevní hmoty při spalování) a také například na obsahu pryskyřice, která výhřevnost zvyšuje a podobně.

 

Plantáže rychle rostoucích topolů se sklízejí v tzv. velmi krátkém obmýtí, které se v našich podmínkách pohybuje mezi 4 až 6 roky. Pokud bude tedy celková doba existence plantáže 20 až 25 let, znamená to, že bude sklizena 4 – 5 x. Podle zkušeností ze zahraničí, ale již také od nás, se nedoporučuje sklízet v kratších obmýtích, protože se tím sníží celkový výnos za dobu existence plantáže.

 

Nejvhodnějším obdobím pro sklizeň RRD a zpracování ve formě štěpky je prosinec – březen, kdy je obsah vody v pletivech nejnižší a je půda zamrzlá a mechanizace nemá problémy s pohybem. Navíc pracovníci nejsou v zimním období tolik vázáni na výrobu jiné rostlinné produkce. V našich podmínkách se topolová hmota využívá především pro energetické účely ve formě štěpky

 

Pro volbu technologie je důležité i to, zda jde o první sklizeň po výsadbě topolové plantáže nebo již o následující sklizně. Ve Švédsku a Itálii se k těžbě běžně využívají sklízecí mlátičky na kukuřici se speciálním adaptérem na rychle rostoucí dřeviny (SRC).

V České republice tento způsob prakticky nevyužívá vzhledem k dosud malé rozloze pěstovaných a sklízených ploch.

 

U nás se používají tři základní technologie:

– těžba motorovou řetězovou pilou a následné štěpkování

– těžba motorovou řetězovou pilou a snopkování

– těžba motorovou řetězovou pilou a drcení (rozvlákňování)

 

Celý článek je otištěn v čísle 4/09 časopisu Energie 21.

Autor: Ing. Ivo Celjak, CSc., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *