Plantáž rychlerostoucích topolů po pěti letech

Doslova investorským hitem se přes noc stalo pěstování japonských topolů, na jejichž pěstování pro palivovou dřevní štěpku před pěti lety v televizním pořadu Den D žádal peníze jeden z investorů. Udělal svému podnikatelskému záměru reklamu posílenou tím, že peníze na dřevo od investorů dostal (alespoň v televizním přenosu) v hotovosti, čili jak se říká, na dřevo.

Zkrácená verze. Celý článek vyšel v časopise Energie 21.

Shodou okolností je to právě pět let, co se počítačový specialista Přemysl Prokop z Kladna rozhodl, že rozšíří své podnikání právě o pěstování  rychlerostoucích topolů na štěpku, která je součástí obnovitelných zdrojů pro energetiku.

Klon se sachalinskými předky

           Nejdříve v Panoším Újezdu na Rakovnicku ve výšce 450 nad mořem založil na pěti a půl hektaru matečnici v hustém sponu, v němž se topoly více protáhnou za světlem, což je ideální pro sklizeň sadbových řízků.

           „Osvědčil se mi japonský klon č. 105, který vznikl v tvrdých podmínkách křížením topolu černého s topolem Maximovičem na Sachalinu. Zkoušel jsem i italské klony, které se mi v drsnějších podmínkách neosvědčily. Je to obdobné jako při výsadbě ovocných stromků. Pokud je koupíte na jižní Moravě,  zpravidla v drsnějších půdně-klimatických podmínkách zklamou,“ sdělil Přemysl Prokop. 

           Z letorostu, tedy té části, která na podzim dřevnatí, dělají řízky. Pro výsadbu se však nesmí použít konec letorostu, který není patřičně vyzrálý, nemusel by růst dobře. Používá se jen dřevnatá část. Pokud se topol pro palivové účely vysadí do širokořádkového sponu v rozteči 2–2,5 metru,  začne růst ihned do šířky a netáhne se tolik do výšky. Už rok po výsadbě mohou mít stromky kmínek o průměru až pět cm a nahoře mají jen centimetr. „Čtyřcentimetrový kolík do země nezatlučete. Metrové hole sázíme do svahu, kde je polovina v zemi a tím blíž k vodě. Obrazí celá hůl a svými kořeny působí protierozně,“ komentoval pěstitel.

Zkušenosti provázené chybami

           Po sklizni je každý sedlák chytřejší, což platí i pro pěstování rychlerostoucích topolů. K tomu nám Přemysl Prokop řekl: „Chybu jsem v začátku tohoto podnikání udělal při zmiňované šířce řádků. Odborníci z italské firmy i průhonického výzkumného ústavu, zabývajícího se i pěstováním těchto dřevin, tvrdili, že už třetím čtvrtým rokem po výsadbě není zapotřebí porost udržovat. Přesvědčil jsem se, že i po této době je nutné o výsadbu topolů pečovat. Při doporučovaném sponu o šířce řádků 1,8–2 metry se po dvou či třech letech mezi ně stroj nevejde. Stromy se neskutečně rozkošatí a traktor řádkem neprojede. Mám za to, že nejvhodnější je, podle dalších zkušeností Italů, dělat řádky o šířce až tři metry, kam malý traktor speciál i šířce 1,3 metru i po letech vjede.

           Výsledným produktem plantáží rychlerostoucích topolů by měla být dřevní štěpka na spalování.  Zatím je však značná poptávka po řízcích, na jejichž produkci se Přemysl Prokop především zaměřuje. „V budoucnu však počítám s tím, že založím produkční palivové plantáže s meziřádkovou šířkou 2,5 až 3 metry, což si vyžádá méně sazenic, výsadba je rychlejší, počáteční investice je výrazně menší.

S výhřevností hnědého uhlí

           Když topol sklizený po shození listí projde prvním mrazem, sníží se jeho vlhkost na 50–60 procent a jeho výhřevnost je tak bohatě srovnatelná s hnědým uhlím. Topol po štěpkování nemusí být v hale, garáži ani přikrytý. Takto jej skladují například v elektrárnách společnosti ČEZ. Štěpka nejsou piliny, má velikost 5–7 cm. Při této velikosti hromadou dobře profukuje. I když deštěm vrchní vrstva trochu namokne, opět rychle proschne. Jde o hromady vrstvené technikou do desetimetrové výšky, nikoliv o hromádku na dvorku u domku. Z produkčních plantáží na palivo očekávám, že výtěžnost při palivové vlhkosti  do 60 procent bude 100 tun z hektaru za pět let, což odpovídá v průměru přírůstku 20 tun ročně.

Vklad pro životní prostředí

           „Pokud se mi podaří sehnat pole za 100 000 Kč za hektar, můžu počítat, že po první sklizni se mi náklady vrátí. Náklady na výsadbu a údržbu topolové plantáže jsou přibližně 50 tisíc korun. V dalších letech budou náklady jen na sklizeň kombajnu s adaptérem, za což zaplatím přibližně 7500 korun za hektar,“ uvažuje Přemysl Prokop. Už dnes ví, že jeho investorský záměr bude prospěšný jak pro rozvoj vlastního podnikání, tak pro rozšíření obnovitelných energetických zdrojů v České republice, a tím i k ochraně životního prostředí, kde rychlerostoucí topoly kromě zdroje energie plní i řadu dalších funkcí, jako je protierozní efekt na svažitých pozemcích či vegetační kryt pro drobnou zvěř.*

Ing. Zdeněk Kulhánek

Obrázek:

Přemysl Prokop pěstuje rychlerostoucí topoly na 50 hektarech.Foto Zdeněk Kulhánek 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *