Plochy pro kompostování v pásových hromadách

Biologicky rozložitelný odpad (BRO) se v současnosti zpracovává zejména klasickými metodami biodegradace: kompostováním, spalováním a anaerobním vyhníváním. Další, zatím méně rozšířené způsoby, jsou například alkoholové zkvašování a pyrolýza.

Pro zpracování převážné části BRO se v dnešních podmínkách ukazuje jako nejvhodnější a investičně nejméně nákladný způsob řízeného kompostování v pásových hromadách na volné ploše. Každý zásah do komposto­vacího procesu je zde přesně načasován a má své opodstatně­ní.

 

Kompostování lze provádět na kompostovišti – polní kompostárně (roční pro­dukce kompostu do 500 t) nebo na stálé kompostárně (roční produkce kompostu je větší než 500 t).

Vodohospodářsky zabezpečená plocha vždy závisí na konkrétních podmínkách a musí ji individuálně navrhnout odpovědný projektant. Musí splňovat zejména tyto požadavky:

– zamezení kontaktu  zpracovávaných surovin s okolní půdou a podzemní vodou,

– zajištění volného přístupu pracovní techniky k hromadám kompostu,

– minimální spád kompostovací plochy 2 %,

– zabezpečení odvodu srážkových vod a splachů z kompostů do podzemních nebo nadzemních jímek odpovídající kapacity.

 

Velikost plochy potřebné ke kompostování závisí zejména na celkovém množství kompostovaných surovin a volbě technologie kompostování.

U technologie kompostování v pásových hromadách na volné ploše se potřeba velikosti kompostovací plochy řídí těmito faktory:

1. Tvar profilu pásových hromad

2. Rozmístění hromad na ploše

3. Četnost překopávání kompostu

4. Stupeň zrání kompostu určeného k expedici

 

Příklady kompostovacích ploch:

– Stálá kompostárna na volné, vodohospodářsky zabezpečené ploše

– Stála kompostárna na zastřešené, vodohospodářsky zabezpečené ploše

– Kompostování přímo „na poli“

– Polní kompostárna

 

Mezi nejčastější nedostatky kompostovací plochy patří:

– rozmoklý povrch kompostárny

– spád menší než 2 % pro odtok srážkových vod a splachů

– vícenásobné přejezdy

– nedostatečné čištění kompostovací plochy

 

Celý článek je otištěn v čísle 4/09 časopisu Energie 21.

 Autor: Ing. Petr Plíva, CSc., Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *