Plodiny pro energetické využití

Pěstování rostlin na zemědělské půdě za účelem produkce biomasy k energetickému využití je známé už více než dvě desítky let. Uvádí se kolem jednoho sta druhů rostoucích po celém světě, které byly vytipovány jako potenciální zdroj energie. Z hlediska našeho zemědělství je však perspektiva jejich využití různá.

Stávající sortiment plodin v našem zemědělství doplňují plodiny pro energetické využití, což přispívá k rozšíření spektra rostlinné produkce. Z hlediska pěstebního cyklu jde o plodiny jednoleté (kukuřice, řepka olejka, tritikale aj.) nebo vytrvalé, což jsou energetické byliny (ozdobnice čínská, lesknice rákosovitá, šťovík OK2 aj.) a rychlerostoucí dřeviny (zpravidla topoly a vrby). Ministerstvo zemědělství nyní vyhodnocuje jejich současné uplatnění a perspektivu do budoucna.

V roce 2015 byla v ČR uvedena do praxe reforma společné zemědělské politiky (SZP). Implementace evropské právní úpravy do vnitrostátních předpisů přinesla pro české zemědělce řadu novinek. Nedílnou součástí přímých plateb (SAPS) se stala platba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (tzv. greening), kterou tvoří tři složky: diverzifikace plodin, zachování výměry trvalých travních porostů a vyčlenění ploch v ekologickém zájmu.

První rok přímých plateb přinesl určité poznatky, které souvisejí z příjmu a z administrace žádostí a z provedených kontrol. Z analýzy podaných žádostí pro letošní rok například vyplynulo, že nejčastěji byly jako EFA navrhovány plodiny, které vážou dusík (asi 61 %) a meziplodiny (33 %), naopak nejméně často rychle rostoucí dřeviny (0,03 %) a zalesněné plochy (0,06%).

Na podkladě postupného vyhodnocování poznatků se připravuje novela nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, která má mj. za cíl upřesnit některé podmínky poskytování plateb za greening. Součástí tohoto nařízení vlády je i seznam stanovených druhů rychlerostoucích dřevin se stanovenými délkami obmýtí, což je v souladu s požadavkem evropského nařízení č. 1307/2014, čl. 4 odst. 1 písm. k), kdy druhy a jejich maximální cyklus sklizně mají stanovit členské státy (seznam je uveden v příloze č. 2 a č. 4 nařízení vlády).

Další možností podpory cíleně pěstované biomasy je Program rozvoje venkova na období 2014–2020. Více informací je na webových stránkách ministerstva zemědělství www.eagri.cz.

Stručný obsah článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 6/2015.

Autorka: Ing. Kateřina Skanderová, MZe

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *