Kategorie:
Bioplyn
Štítky:

Bioplynové stanice pro farmáře a obce

Bude se i v České republice stavět víc bioplynových stanic s výkonem do 100 kW? To záleží hlavně na tom, zda majitelům a provozovatelům přinesou zisk a přiměřenou návratnost investice. Česká bioplynová asociace stanovila ve svém projektu východiska pro jejich rozvoj a dodavatelé již nabízejí technická řešení zejména pro farmáře a obce.

Výtah z obsahu článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 4/2016.

Energetický regulační úřad člení BPS pro účely stanovení podpory na zřízení s výkonem pod 550 kW a nad 550 kW. Z technologického hlediska ale vyhovuje spíše orientační členění uvedené v tabulce. Pro řešení energetické koncepce v menších obcích jsou zajímavé zejména mini BPS s výkonem do 100 kW.

Orientační rozdělení BPS podle výkonu

Typ BPS Výkon (kW)
mini do 100
malé 101–300
střední 301–700
velké nad 700

Perspektiva malých BPS

Je pravda, že se snižováním výkonu BPS klesá efektivita výroby bioplynu. V Německu se však nyní staví převážně jen BPS s výkonem kolem 100 kW. Je to dáno dřívější rozsáhlou výstavbou velkých BPS, která je již za svým zenitem, ale především zvýhodněným (feed-in) tarifem pro BPS do 150 kW. Němci usoudili, že právě tyto BPS jsou pro jejich energetickou koncepci perspektivní. Tento přístup bychom měli prosazovat také v České republice.

Česká bioplynová asociace (CZBA) ve svém akčním plánu pro bioplyn stanovila základní opatření pro rozvoj BPS, která lze uplatnit i pro mini nebo malé BPS:

– Zpracovat analýzu schématu povolovacího procesu.

– Označit konfliktní body a problémy z hlediska ochrany ovzduší.

– Navrhnout nápravná opatření dle současných problémů.

– Odstranit legislativní překážky a duplicity – optimalizovat příslušnou českou legislativu.

– Zpřístupnit BPS co největšímu okruhu zájemců.

– Zlepšit komunikaci mezi jednotlivými orgány procesu schvalování.

– Zajistit prostřednictvím orgánů veřejné správy (kompetentní ministerstva, Česká inspekce životního prostředí, krajské úřady a další) uvedení realizovaných opatření do praxe.

Možnosti technického řešení

Pro ilustraci možností technického řešení může sloužit například vzorový projekt hybridní mini BPS firmy miniBPS, s. r. o., představený na konferenci Bioenergie již v roce 2015. Výrobce deklaruje tyto vlastnosti a parametry:

– jako provozovatelé především zemědělci,

– možnost zpracování levných, i když z hlediska technologie problematických surovin (travní senáž, hovězí hnůj, drůbeží trus atd.),

– jednoduché a spolehlivé řešení a obslužnost,

– minimální spotřeba elektřiny na vlastní provoz,

– optimální sestava: jeden až dva kontejnery (v závislosti na substrátech a instalovaném

výkonu) a skladovací/dofermentačni jímka s kapacitou na 120–180 dní,

– možnost hybridní sucho-mokré fermentace,

– vysoké zatížení reaktoru organickými látkami (OLR) a doba zdržení (HRT) u suché fermentace asi 7–15 dní,

– využití tepla (u mini BPS by to neměl být problémem).

Tuto BPS je možno přestavět na komunální (odpadářskou).

Dalším příkladem je kontejnerová mobilní BPS MobiGas společnosti Agro Trnava u Třebíče, s. r. o. Stanice je určena především ke zpracování biologicky rozložitelného komunálního odpadu a pracuje tzv. suchou cestou. K technickému kontejneru je možné připojit až pět fermentačních kontejnerů, kde je materiál zahříván, provzdušňován a zkrápěn. Výsledkem je bioplyn pro kogenerační jednotku. Zpracovaný materiál se dále využívá jako kvalitní hnojivo. Výrobcem je společnost Pöttinger Entsorgungstechnik, součástí technologie je kogenerační jednotka Tedom.*

Ing. František Ohem a redakce

Obrázky:

V Německu se nyní staví hlavně BPS s výkonem do 100 kW. Foto archiv/Envitec Biogas

Projekt hybridní mini BPS. Zdroj: minBPS

Model mobilní kontejnerová stanice MobiGas (Agro Trnava). Foto JiT

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *