Podzemní vodu je třeba chránit

Počátkem léta se v tisku objevila zpráva, že světoznámý Kuks a jeho lázně přišly o léčivé prameny. Podle přizvaných odborníků to pravděpodobně způsobil špatně provedený vrt pro tepelné čerpadlo na zahradě jednoho z místních domů. Voda totiž údajně zmizela den po provedení dvou stometrových vrtů.

Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 4/2017.

Odborníci při prvním posouzení vyjádřili obavu, že vrtaři mohli v Kuksu asi třicet metrů pod povrchem prorazit dno kaverny a tím uvolnit vodě cestu z podzemního jezírka hluboko do podzemí. Případ ještě není uzavřen, ale i tak neuškodí připomenout, podle jakých pravidel by se vrty pro tepelná čerpadla měly provádět, aby podzemní vodu neohrožovaly.

Provádění vrtů pro tepelná čerpadla typu země-voda je pro režim podzemních vod rizikovou činností. Proto byl zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) doplněn o povinnost získat před provedením vrtů i souhlas vodoprávního orgánu podle (§ 17). Na základě poznatků z hydrogeologické praxe ale odborníci navrhují k ochraně spodních vod ještě další opatření. Podle nich je třeba provádění vrtů pro tepelná čerpadla v právních předpisech dále specifikovat a najít postupy, jak ohrožení podzemní vody snížit či úplně odstranit. Úzce to souvisí s tzv. přirozenou hydrogeologickou stratifikací.

Přirozená hydrogeologická stratifikace je jev, který na celém daném území (například ČR) definuje místa výskytu určitého významnějšího množství podzemní vody v jedné či více hloubkových úrovních, které jsou mezi sebou odděleny tzv. izolátory nebo poloizolátory.

Přirozená hydrogeologická stratifikace by proto měla hrát zásadní roli při rozhodnutí, zda je daná lokalita pro instalaci vrtů vhodná, podmíněně vhodná či nevhodná.

Projektové a realizační firmy tak mnohdy přirozenou hydrogeologickou stratifikaci nerespektují. V praxi se jako efektivní ukazují dva způsoby řešení – operativní a koncepční.

Operativní řešení spočívá v tom, že všude, kde existuje riziko ovlivnění vodních poměrů, tj. na lokalitách s významnějším dvou nebo vícekolektorovým zvodněným systémem, bude vodoprávní úřad k vydání souhlasu podle § 17 vodního zákona požadovat vyjádření osoby s odbornou způsobilostí v hydrogeologii.

Koncepční řešení vychází z toho, že v současnosti jediným všeobecně akceptovaným dokumentem, řešícím vodní režim území v rámci celé ČR, je Plán oblasti povodí, který se pravidelně aktualizuje a jeho významnou části jsou návrhová opatření na další období.

JiT (Zdroje: Novinky.cz, Fingeo, s. r. o. a Energie 21)

Obrázky:

Projektové a realizační firmy by měly respektovat hydrogeologické podmínky v lokalitě. Foto archiv/NWT

Přirozená hydrogeologická stratifikace na náhorních plošinách v krystaliniku (idealizovaný řez dvoukolektorovou strukturou). Zdroj: Fingeo, s. r. o.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *