Pozemkové úpravy pro retenci vody v krajině

Využití vody k energetickým účelům nesmí být v rozporu s ekologií a krajinou. Jediným zdrojem vody v Česku jsou přitom srážky. Abychom tedy mohli vodu jakkoliv dále využít, musíme ji zachytit a přiměřeně dlouho zadržet. Zvláště nyní, kdy lze i na našem pozorovat změny klimatu, nabývá udržení (retence) vody v krajině na významu. Jedním z nástrojů jsou pozemkové úpravy.

Výtah z obsahu článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 4/2016.

Na našem území můžeme pozorovat za posledních asi 150 let nárůst průměrných ročních teplot o 1,3 °C, přičemž průměrné srážkové úhrny jsou víceméně stejné. Stále častěji se setkáváme s přívalovými srážkami, které jsou charakteristické krátkou dobou trvání a velkou intenzitou. Potýkáme se tak na jedné straně s výskyty zemědělského či hydrologického sucha a na druhé straně s povodněmi či povodněmi z přívalových srážek. Tyto fakta kladou nároky také na proces pozemkových úprav, kde je možné s těmito jevy alespoň částečně vypořádat.

Pozemkové úpravy jsou proces, který vytváří novou digitální katastrální mapu. Jedná se o multifunkční nástroj pro dlouhodobý a trvale udržitelný rozvoj území, který jako jediný v České republice komplexně řeší venkovský prostor včetně realizací veřejně prospěšných staveb.

Z hlediska formy provádění lze pozemkové úpravy rozdělit na komplexní (řeší území komplexně) a jednoduché (řeší vybrané potřeby či menší část území). Proces lze rozdělit do čtyř základních fází: Zahájení řízení, přípravné práce, návrhové práce a realizační práce.

Po odsouhlasení návrhu nového uspořádání pozemků vlastníky je vytvořena nová digitální katastrální mapa jako podklad pro obnovu katastrálního operátu. Po dokončení návrhu pozemkové úpravy má každý vlastník nárok na vytyčení nově navržených pozemků.

Finální činností spojenou s pozemkovými úpravami jsou realizace prvků a opatření navržených v plánu společných zařízení (polní cesty, protierozní meze, vodní nádrže či výsadba zeleně, apod.).

Stěžejní dokument je Plán společných zařízení (PSZ). Právě v něm je možné navrhnout celou řadu prvků či opatření plnící veřejný zájem, které lze rozdělit na opatření ke zpřístupnění pozemků, protierozní, vodohospodářská opatření a opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí. PSZ musí být v souladu s územně plánovací dokumentací. Zpracovaný PSZ je předložen zastupitelstvu obce ke schválení a dotčeným orgánům státní správy k uplatnění připomínek. Zastupitelstvo obce si také definuje priority následných realizací navržených opatření.

Zpracování přípravných a návrhových prací je zajišťováno soukromými firmami, které jsou vybrány na základě výběrového řízení a k provádění pozemkových úprav mají potřebná oprávnění. V případě, že nenastávají v průběhu řešení výraznější komplikaci, mohou tyto fáze pozemkových úprav trvat přibližně čtyři roky.

Pozemkové úpravy jsou silným nástrojem při řešení retence vody v krajině, protierozní a protipovodňové ochrany a také v boji proti suchu, nicméně je nutné mít na zřeteli, že významnou roli v krajině sehrávají také zemědělci. Ti svým způsobem hospodaření mohou vodní režim krajiny ovlivnit velmi pozitivně, ale také negativně.

Důležité je také nezapomínat, že každé z navrhovaných opatření má z hlediska účinnosti své limity. Je vždy nutné brát v úvahu počáteční podmínky (např. stav nasycení povodí), extremitu a charakter události např. a také typ daného opatření. Příkladem mohou být tzv. měkká opatření, která se při povodňových situacích s dobou opakování nad 20 let postupně stávají neúčinná a při době opakování 100 let, je jejich účinnost řádově v jednotkách % a je tedy nutné je doplňovat o tvrdší technická opatření. Naopak při událostech např. s dobou opakování pět let a nižší může jejich účinnost dosáhnout 30 % i více.

Při návrzích opatření v pozemkových úpravách je tedy nezbytné navrhovat opatření vždy komplexně a zabývat se jejich účinnost i s ohledem na jejich finanční efektivitu.

František Pavlík, Státní pozemkový úřad

Obrázky:

Vodu v naší krajině je třeba zachytit a přiměřeně udržet. Foto archiv/Česká krajina.cz

Ukázka plánu společných zařízení (PSZ). Zdroj: Archiv autora

Ukázka katastrální mapy před pozemkovou úpravou a po úpravě. Zdroj: Archiv autora

Ukázka protierozního pásu s výsadbou. Foto archiv autora

Polní cesta s protierozním průlehem a výsadbou. Foto archiv autora

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *