Provozní test mikroelektrárny na biomasu

Mikroelektrárna Wave, která připomíná běžný kotel a umí dodávat teplo a elektřinu jen za pomoci biomasy, zvýšila svůj výkon a automatizovala řadu funkcí. Nyní ji čeká testovací fáze v ostrém provozu. Do konce příštího roku otestují tvůrci minimálně čtyři zařízení v rámci pilotních projektů. Žádné podobné zařízení zatím nikde na světě není.

V současné chvíli jedná autor mikroelektrárny Ing. Jakub Maščuch, Ph.D., z Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT v Praze, o možnosti testování zařízení v Pražské vodohospodářské společnosti. Jde o součást projektu SPraTech financovaného z operačního programu Praha – pól růstu. Během testovací fáze v ostrém provozu budou tvůrci dál pracovat na zvyšování užitných parametrů.

Testovaná verze elektrárny má tepelný výkon 50 kW, elektrický výkon 2 kW a řadu automatizovaných funkcí, jako jsou například samočisticí mechanismy. Pro konečného uživatele to znamená, že elektrárna je prakticky bezúdržbová podobně jako plně automatický kotel. Zařízení je navíc možné ovládat i na dálku pomocí smartphonu. Každý rok je potřeba zajistit pouze odbornou revizi.

Zkušenosti z prototypu a tržní analýzy vedly u připravované generace zařízení k navýšení tepelného výkonu na 120 kW a elektrického na 6 kW čisté vyrobené elektřiny po pokrytí všech vlastních spotřeb při zachování prodejní ceny. Díky tomu se zařízení posunulo z prototypové fáze bez významných ekonomických efektů k tržně konkurenceschopnému produktu. Zařízení s výkonem 120 kW se hodí například pro wellness studia, větší penziony, kulturní domy nebo úřady.

Mikroelektrárna si vystačí i bez zapojení do distribuční sítě a jako palivo využívá štěpku. Do zásobníku přímo u kotle se jí vejdou až 2 m3, což zajistí provoz elektrárny s 50kW výkonem na půl dne až den provozu v závislosti na požadovaném výkonu. Použití mikroelektrárny je ideální v místech, kde má provozovatel k dispozici relativně levnou biomasu a nedostupnou nebo problematicky spolehlivou elektrickou distribuční síť. Nezávislost na distribuční síti dovoluje elektrárně fungovat i v odlehlých částech země. Lze ji využít též jako zálohu pro distribuční soustavu a minimalizovat tak hospodářské ztráty při výpadku dodávek elektřiny. Zařízení zaujalo jak v ČR, tak i za hranicemi.

„První náznaky zájmu jsme zaznamenali například ze Sibiře, Aljašky nebo Finska. Jde o místa, kde není nouze o štěpku a elektřina je tam drahá. V uvedených oblastech jsou navíc lokality, kde se často využívají elektrocentrály spotřebovávající benzín. Ten je ale obtížné a nákladné na samoty distribuovat. Mikroelektrárna tento problém nemá, bude fungovat kdekoli,“ doplňuje Ing. Maščuch z (UCEEB).

Vývoj zařízení začal už v roce 2008, kdy se myšlenka na mikroelektrárnu stala základem disertační práce Ing. Maščucha. Inspirovala ho přitom větší zařízení pracující na stejném principu. Vrtalo mu hlavou, proč se nevyrábějí zařízení s nižším výkonem, a jestli je to vůbec možné. Jeho cílem bylo vytvořit prostorově nenáročné zařízení, které bude produkovat teplo a elektřinu, bude fungovat dlouhodobě a bez závislosti na dalších energetických zdrojích.

K velkému posunu došlo roku 2013, kdy ČVUT v Praze otevřelo UCEEB v Buštěhradu. Pod jeho hlavičku se dostal také projekt mikroelektrárny Wave. V současnosti na něm v laboratoři pracuje tým 15 lidí.

Nápad na zařízení ocenila před třemi lety společnost E.ON a v rámci soutěže E.ON Energy Globe ho podpořila částkou 300 tis. Kč. Rok na to pokřtili mikroelektrárnu pracovníci z ČVUT společně s tehdejším místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavlem Bělobrádkem a generálním ředitelem E.ON Czech Michaelem Fehnem.

V následujících dvou letech bude probíhat instalace pilotních jednotek a ověřování vlastností mikroelektrárny v praxi. Na běžném trhu se pak zařízení objeví nejspíše v horizontu tří let.

Zájemci si mohou elektrárnu i laboratoř, v níž vznikala, prohlédnout 21. března 2018 od 13.00, kdy bude v prostorách UCEEB probíhat Den otevřených dveří. Program akce je k dispozici na www.uceeb.cz.*

Red (Zdroj: E.ON)

Obrázky:

Testovaná verze elektrárny má tepelný výkon 50 kW a elektrický výkon 2 kW. Foto archiv/ UCEEB

 

Komentáře ke článku 3

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *