Seminář o využití energie z pole

V rámci projektu NROS uspořádalo sdružení Calla koncem letošního jara seminář s názvem Energie z pole. Tématem bylo pěstování a zpracování biomasy a pozvaní odborníci poskytli účastníkům nové informace i zkušenosti z praxe. Zajímavé a poučné byly všechny přednášky a postupně se k nim vrátíme. Zde zmiňuje dva příspěvky.

O pěstování kukuřice, tritikale a vybraných druhů trav pro výrobu bioplynu hovořil Ing. Jiří Diviš ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity. Důvody pro využití kukuřice k produkci bioplynu jsou především v propracované technologii nových hybridů, dostupné mechanizaci a vysokém výnosu, který od roku 1990 vzrostl z 27,6 t/ha na 32,7 t/ha k roku 2006. Jiří Diviš seznámil účastníky s výsledky výzkumného projektu MŠMT, který se věnoval nepotravinářskému využití biomasy v energetice a neopomenul ani ekonomiku, kdy např. náklady na pěstování kukuřice na siláž jsou 20-22 tis Kč/ha a odrůda kukuřice LATIZANA produkuje 358,5 l metanu/kg sušiny, což při výnosu 13 t/ha sušiny představuje cenu 1,80 Kč/kWh a 204 Kč/GJ. Co se týče využití využití slámy tritikale pro získávání energie, zdá se, vzhledem k značné produkci nadzemní fytomasy, nejefektivnější přímé spalování. Výhodou využití trav  pro energetické účely je možnost jejich pěstování na půdách chudých na živiny a jejich protierozní účinek. Vhodnými druhy jsou: srha laločnatá a srha říznačka, ovsík vyvýšený a lesknice rákosovitá.

 

Zemědělec Jan Hlavač předal zkušenosti z pěstování energetického šťovíku. V roce 2007 osel touto plodinou 30 ha a podle jeho slov se pěstování šťovíku prakticky nelišilo od jiných víceletých plodin. Prodej suché hmoty šťovíku na energii je možný pouze ve formě štěpky, takže sklizeň provedl řezačkou. Volně loženou štěpku by prodal za cenu kolem 140 Kč/GJ, výhřevnost v této formě dosahuje kolem 12 GJ/t. Problém by ale měl s dopravou, protože 600 kg štěpky zaujímá zhruba deset krychlových metrů. Proto zvolil lisování do briket, což je sice dražší, ale smluvní cena je vyšší – 155 Kč/GJ a briketovaný dosahuje vyšší výhřevnost kolem 15 GJ/t. Objem hmoty se zmenší asi desetkrát. Zkušenosti s maloprodejem něl zatím neuspokojivé, neboť lidé často nemají důvěru k novým technologiím. Veškerá jeho produkce proto putovala do plzeňské teplárny jako palivo pro výrobu elektřiny a tepla.

 

Celý článek je otištěn v čísle 4/09 časopisu Energie 21.

Autor: Mgr. Hana Gabrielová, Calla – sdružení pro záchranu prostředí

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *