Směřování k OZE je nevyhnutelné

Na jaře 2012 byla založena Komora obnovitelných zdrojů energie. Hlavní cíle komory byly a jsou propagovat a podporovat využívání čisté energie a sjednocovat postoje asociací jednotlivých druhů OZE při jednání s orgány veřejné správy. Předsedovi Komory OZE Štěpánu Chalupovi jsme položili několik otázek na aktuální energetická, ekologická a ekonomická témata.

Výtah z rozhovoru s předsedou Komory OZE Štěpánem Chalupou. Rozhovor vyšel v časopise Energie 21 č. 1/2016.

Podle státní energetické koncepce vzroste do roku 2040 využití obnovitelných zdrojů, největší podíl v energetickém mixu však má mít jaderné palivo. Znamená to, že budou postaveny nové bloky jaderných elektráren tzv. za každou cenu? A jak se mění pozice OZE na energetickém trhu?

Ptáte-li se na můj odhad vývoje tuzemské energetiky, domnívám se, že využití obnovitelných zdrojů bude v roce 2040 větší, než předpokládá aktualizovaná státní energetické koncepce, a nové jaderné bloky postaveny nebudou.

Podle našich kalkulací by náklady na podporu elektřiny z uvažovaných nových jaderných bloků, placené státem či přímo spotřebiteli, byly šestkrát vyšší, než by bylo potřeba na podporu stejného množství elektřiny z větrných elektráren.

Správnost našich kalkulací nákladů na jadernou elektřinu nám potvrzuje například i srovnání analytiků z agentury Bloomberg publikované loni v říjnu, kteří dospěli k podobným závěrům, ale třeba i to, že za tři roky, kdy jsme naše propočty předkládali poprvé, je nikdo ani Ministerstvo průmyslu, ani ČEZ, nerozporoval.

Změna evropské i světové energetiky směrem k budoucí hlavní roli obnovitelných zdrojů se zdá být jasná a odrazilo se to i na změně domácí státní energetické koncepce, zatím ovšem jen velmi opatrně. Koncepce počítá s podílem obnovitelných zdrojů zhruba 28 procent (pozn.: zahrnuje i druhotné zdroje – odpady), to je odhad velmi při zemi, naše analýzy ukazují na možnost pokrýt více než 40 procent z konečné spotřeby ČR.

Je potřeba také podotknout, že počítáme se spotřebou z roku 2014 a je otázka dalšího vývoje a potenciálu jejího snižování, nižší celková spotřeba by pak podíl obnovitelných zdrojů zvýšila. Je otázka, jestli není potenciál obnovitelných zdrojů podhodnocován záměrně, aby mohli být používány argumenty o jejich nedostatku a z toho vyplývající potřebě nových bloků při prosazování dalšího rozvoje jaderné energetiky, ale i debatě o územních ekologických limitech uhlí.

Bezpochyby bude nutné se energetickým mixem intenzivně zabývat a začít se bez předsudků rozhlížet, jak vypadá situace ve světě i v Evropě, kde se mimochodem již skoro deset let staví nejvíce právě obnovitelných zdrojů v čele s větrnými elektrárnami – podíl obnovitelných zdrojů na celkové kapacitě nových výrobních zdrojů byl v roce 2014 sedmdesát devět procent, padesát pět procent z toho pokryl vítr a třicet sedm fotovoltaika.

Připravil Jiří Trnavský

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *