Sucho, teplo i jiný charakter krajiny

To, co bylo doposud 20leté sucho, bude nejspíš v příštích dekádách suchem běžným, vyskytujícím se jednou za pět let. Změna klimatu přinese nejen změnu výskytu sucha, ale i extrémně vysokých teplot, dopadne na vegetaci, volně žijící živočichy i hospodářská zvířata a ovlivní také charakter krajiny. Sucho samozřejmě ovlivní i výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách.

Výtah z rozhovoru, který vyšel v časopise Energie 21 č. 4/2017.

„Musíme počítat s tím, že období sucha budou trvat déle a také povodně mohou být extrémnější,“ upozornil prof. Mgr. Ing. Mirek Trnka, Ph.D., z Ústavu výzkumu globálních změn při Akademii věd ČR na mezinárodní výstavě Vodovody-Kanalizace, která se konala v květnu tohoto roku v Praze. Po skončení výstavy jsme jej požádali o rozhovor.

Často slyšíme, že vlivem klimatických změn je počasí stále extrémnější. Je tomu skutečně tak?

O změně extremity počasí sice nelze hovořit na základě jednoho výjimečného roku, ale pár faktů na úvod. Roky 2014, 2015 a 2016 byly globálně nejteplejší v dějinách měření teploty. V ČR bylo sice léto roku 2016 o něco chladnější než rok 2015, ale přesto patřilo k deseti nejteplejším. A v posledních pěti letech minimálně jeden z regionů třikrát postihlo sucho, přičemž se znovu vrací fenomén tzv. hydrologického sucha. V krajině se postupně snižuje zásoba vody v povrchové vrstvě půdy v období klíčovém pro rozvoj zemědělských plodin i lesních dřevin, tj. v dubnu až červnu, a přibylo výrazně suchých epizod například ve srovnání s první polovinou 20. století. Současně nemáme žádné důkazy o tom, že by nám ubylo dnů s vysokými srážkovými úhrny, spíše naopak. Jsme svědky toho, že stejné množství srážek je rozděleno mezi méně dnů, a tedy deště mají tendenci být intenzivnější.

Na co se v Česku musíme připravit a co hlavně bychom měli udělat?

Musíme se připravit na riziko déle trvajících epizod sucha, které nemusí zasáhnout jen ČR, ale např. významné produkční oblasti, musíme počítat s tím, že sucha mohou, a nejspíš budou, trvat déle a povodně mohou být extrémnější. Naše infrastruktura i naše rezervy, které jsme vytvořili, abychom se vypořádali s mimořádnými jevy, jsou stavěny na klima minulého století. Takže je budeme muset neustále „vylepšovat“, aby obstály v nových podmínkách. To se netýká jen přehrad, vyšších ochranných hrázích, ale zodpovědnějšího plánování v krajině, toho, že rizika by měl v principu nést vlastník, který se musí ve vlastním zájmu na změnu připravit, dodatečně se pojistit nebo vytvořit rezervy.

Vodní toky jsou i zdrojem energie. Co mohou očekávat provozovatelé vodních elektráren?

Odpovím pouze obecně, neboť to je otázka spíše pro hydrology a energetiky. Ale jisté je, že z našich analýz prozatím vyplývá snižování disponibilní vody v krajině, a tedy i riziko snížení průtoků, a to zejména v jarních a letních měsících. Jenže oteplování v celém průběhu hydrologického roku přináší změny také v zimních průtocích – například v podobě posunu tání sněhu a obecně ve výrazném snižování zásoby vody ve sněhu. Negativní dopad na provoz především malých vodních elektráren, které jsou na průtocích závislé celoročně, je tedy zřejmý.

Připravili Mgr. Hana Nečasová a Jiří Trnavský

Obrázky:

Častější období sucha a extrémně vysoké teploty změní i charakter krajiny (písečný přesyp na jižní Moravě může být zárodkem pouště). Foto archiv/Český rozhlas

Přehled výskytu zemědělského sucha mezi léty 2000–2017. Zdroj: Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. ve spolupráci s SPÚ a PGRLF

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *