Světová vodíková konference

V červenci se v Praze konala jedna z největších světových konferencí o vodíkových technologiích – WHTC 2017. Pořadatelem byla Česká vodíková technologická platforma a konference se zúčastnilo více než pět set odborníků z celého světa. Všichni potvrdili rostoucí význam vodíku zejména v dopravě a energetice.

Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 4/2017.

V současnosti lze považovat za dvě hlavní oblasti využití vodíkových technologií čistou mobilitu a ukládání přebytečné energie z obnovitelných zdrojů – tzv. Power-to-Gas (P2G). Slibný je i vývoj u palivočlánkových elektráren, kogeneračních jednotek a záložních energetických zdrojů, založených na vodíku.

Ukazuje se, že potenciál vodíkových technologií je větší, než se předpokládalo. Objevují se stále nové aplikace a lze očekávat, že tento vývoj bude pokračovat. Nezbytným předpokladem je však spolupráce čtyř hlavních aktérů – průmyslu a výzkumu, energetických firem, politiky a konečných uživatelů. Důležité je, že vznikají nové pracovní příležitosti v sofistikovaném oboru s vysokou přidanou hodnotou.

Bart Biebuyck, ředitel FCH2 JU (Fuel Cells and Hydrogen Joint Undertaking), nejvýznamnější „vodíkové“ organizace v rámci EU, na konferenci zdůraznil hlavní motivace podpory vodíkových technologií – energetickou bezpečnost, podporu konkurenceschopnosti EU a dekarbonizaci. V poslední době je to i tlak na zlepšování ovzduší ve městech.

Organizace FCH2 JU je příkladem silného partnerství typu PPP (Private Public Partnership), v němž má hlavní slovo průmysl, a jehož součástí je i výzkum. Financování projektů probíhá zhruba v poměru 50 : 50 z veřejných zdrojů (EU) a soukromých prostředků průmyslu. Za období 2014–2020 tak je realizováno okolo 200 projektů u vodíkových technologií s celkovým rozpočtem asi 1,4 miliardy eur. Přibližně polovina částky je věnována na dopravu a zbytek na projekty v energetice. Hlavními tématy jsou čistá doprava, výroba „zeleného“ vodíku, ukládání energie pro vyrovnávání sítí, výroba tepla+elektřiny pomocí vodíku a snižování spotřeby vzácných surovin např. platiny. Klíčovou roli hraje FCH2 JU i při komercializaci vodíkových technologii.

Bart Biebuyck si ve své prezentaci také posteskl, že země bývalého východního bloku jsou zatím ve vodíkových technologiích zdrženlivé, ačkoliv mají výhodu vyšších příspěvků z EU. Podle něj nepředkládají dostatek nových projektů. Doporučil vytváření klastrů průmyslových a výzkumných firem a jejich pravidelné koordinace a dále zajištění široké informovanosti veřejnosti o vodíkových technologiích, nejlépe pomocí nejrozšířenějších médií.

Náměstek českého ministra dopravy Tomáš Čoček však na konferenci oznámil, že Česká republika se na základě výsledků marketingové studie k potenciálu vodíkových technologií pro čistou mobilitu rozhodla pro budování vodíkové infrastruktury, a dokonce zdvojnásobí původně předpokládané finanční prostředky pro výstavbu vodíkových čerpacích stanic. To by mělo umožnit do roku 2025 vybudovat síť 12 vodíkových čerpacích stanic (místo původně tří až pěti) v rámci Národního akčního plánu čisté mobility ČR.*

Zdeněk Fajkus, zástupce Spolkového svazu elektromobility (BEM e.V.) pro ČR, Mnichov

Obrázky:

Vodíkové auto Toyota Mirai a palivočlánkový TriHyBus před Kongresovým centrem. Foto autor

Schéma projektu v Jokohamě s uplatněním technologie P2G. Foto/archiv Toyota

Americký tahač Kennworth s palivočlánkovou technologií Toyota. Foto/archiv Toyota

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *