Ústecko se odklání od těžby uhlí

Vláda schválila Strategický rámec hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje, navržený Ministerstvem pro místní rozvoj. Strategie počítá s tím, že rozvoj krajů má jít od těžby uhlí k moderní ekonomice, snižování sociálních rozdílů a lepšímu životnímu prostředí. Na strategický rámec má nyní dle rozhodnutí vlády navazovat vytvoření akčního plánu konkrétních kroků.

Zástupci ministerstva pro místní rozvoj při projednávání zdůraznili, že strategický rámec hospodářské restrukturalizace je návrhem změny, nikoliv záchrany či udržení dosavadních poměrů ve všech dotčených krajích. Stát chce zde rozvíjet podnikání, výzkum a inovace, lákat zahraniční investice, pomáhat vytváření nových kvalitních pracovních míst a zvyšování odbornosti i motivace lidí k nové práci. Bude také usilovat o zlepšení stavu silnic a železničního spojení. Má se zlepšit fungování úřadů a také snižovat sociální rozdíly.

Jedním z pilířů restrukturalizace má být ozdravení životního prostředí, zejména ovzduší. Například v Ústeckém kraji znečišťují ovzduší hlavně zastaralé uhelné elektrárny, ale také staré domácí kotle na uhlí. Akční plán navazující na strategii by měl přinést i konkrétní opatření, jež pomohou najít práci lidem pracujícím v končícím velkolomu Československé armády a v navázaných provozech. Podle dříve předložených výpočtů ministerstva práce a sociálních věcí část lidí tvoří kvalifikovaní provozní zámečníci, údržbáři a další, o něž mají zaměstnavatelé zájem. Víc než 600 lidí, kteří budou podle předpokladů postupně propouštěni, má navíc přejít na jiné velkolomy v Ústeckém kraji pokračující v těžbě. Právě Ústecký kraj má přitom velký potenciál rozvíjet čisté obnovitelné zdroje a posilovat energetickou efektivitu. Díky tomu by podle propočtů expertů vzniklo 2300 pracovních míst – tedy více než dvojnásobek postupně propouštěných z velkolomu ČSA. Podle studie však vzniknou i další pracovní místa v navazujících sektorech služeb, dodavatelských podnicích nebo zemědělství.

Ekologické organizace a iniciativy připomínají vládě, že nyní je nejvyšší čas odepsat nepotřebné uhlí za limity a dát po hornících (kteří nedávno dostali speciální nepodmíněné sociální dávky) jistotu i obcím a místním lidem, kteří se roky obávají o své domovy. Zároveň navrhují, aby stát získal peníze na restrukturalizaci kraje i hornické dávky vyšším zpoplatněním těžby státního uhlí. Současné neadekvátní mnohamiliardové zisky těžařů ukazují, že je to možné.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, k tomu řekl: „Vláda učinila definitivní strategické rozhodnutí o přeměně Ústecka z uhelného skanzenu k modernizaci regionu. Nyní jsou potřeba konkrétní opatření. Stát by se proto měl zaměřit na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, které vytvoří velké množství nových pracovních míst a pomohou obcím i kraji. A přírodovědci dokonce na Mostecku našli možnost vymezit nové území pro ochranu divoké přírody v Krušných horách. Taková rarita by na Mostecko přilákala turisty a podílela by se na jeho oživení.”

Petr Globočník, Kořeny Livínov, o. s., dodal: “Akční plán navazující na dnes schválený strategický rámec by měl předestřít jasnou koncepci využití prostoru po zaniklém velkolomu a předem vyřešit případné majetkové nesrovnalosti tak, aby předešel sporům a průtahům ve využití tohoto prostoru, jako je tomu v případě jezera Most. Velkolom ČSA může být využit jako přečerpávací elektrárna, která – coby záložní zdroj – vhodně doplní rozvoj elektráren větrných.”

JiT (Zdroje: Hnutí DUHA, Greenpeace, Sdružení Limity jsme my, Kořeny Litvínov a STUŽ), foto archiv/usteckonadlani.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *