Větrná energetika ve světě kráčí dál. A v České republice?

Energii větru lidé využívají od pradávna. Podle historiků byl na našem území první větrný mlýn postaven v zahradě Strahovského kláštera v Praze v roce 1277. Větrné mlýny jsou dnes nahrazeny větrnými elektrárnami. Princip tedy zůstal, ale změnily se dobové kulisy a technologie. Svět kráčí ve větru stále dál, ale jak je na tom Česká republika?

Redakčně zkrácená verze. Celý článek vyšel v časopise Energie 21 č. 1/2015.

V celosvětovém měřítku je vítr obnovitelným zdrojem s druhým nejvyšším potenciálem, hned po energii slunečního záření. Množství této neustále se obnovující energie ve spodních vrstvách atmosféry překračuje veškeré energetické potřeby lidstva. Hlavním problémem je potřeba celosvětově změnit legislativní rámec pro trh s energií tak, aby tento nadbytek mohl být použit ve prospěch lidí, klimatu a udržitelného rozvoje regionů.

Pro ČR to platí dvojnásob. Program rozvoje větrné energetiky přijaly země Evropských společenství již v roce 1980. Začaly stanovením technických a hospodářských možností v jednotlivých členských zemích a zpracováním jejich větrných energetických atlasů. Od roku 1993 zaznamenává větrná energetika ve světě prudký růst. Větrným gigantem v Evropě je Německo, zde bylo ke konci roku 2013 ve větrných elektrárnách a parcích (pobřežních i příbřežních) instalováno celkem 33 730 MW (33,7 GW) výkonu, následuje Španělsko  téměř s 26 GW (22 959 MW) a třetí místo ve velikosti instalovaného výkonu zaujímá Velká Británie (10 531 MW). Větrnými velmocemi jsou dále Itálie (8 551 MW), Francie (8254 MW), Dánsko (4772 MW) a Portugalsko (4724 MW). Díky investici společnosti ČEZ zaujímá významnější postavení v instalacích větrných elektráren také Rumunsko, větrné elektrárny jsou i v Polsku. Ale třeba na Maltě není žádná taková elektrárna.

Co se týče podílu elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách na konečné spotřebě země, prvenství má Dánsko se 27% podílem, Německo se na konečné spotřebě svojí výrobou VtE podílí „pouze“ 11 procenty. Česká republika a s ní některé další země se však podílí pouze jedním procentem. Evropská komise předpokládá, že do roku 2020 stoupne podíl větrné elektřiny na celkové produkci na 12,1 procenta. Standardem se již staly turbíny o výkonu větším než jeden megawatt, v roce 2003 se postavily první dvoumegawattové stroje, v roce 2010 se objevily i generátory o výkonu 5 MW. Počítá se s nimi hlavně pro přímořské a mořské větrné farmy. Jinde se vítr zřejmě dočká využití maximálně v kombinaci s dalšími zdroji elektrické energie jako jejich doplněk.

Přestože potenciál ČR není zanedbatelný, vláda s větším rozvojem moc nepočítá, ani v Národním akčním plánu, ani v aktualizované Státní energetické koncepci (ASEK). „Jsme pro to, aby zde byl energetický mix, ale nesouhlasíme s tím, jak je nastaven ve státní energetické koncepci. Obnovitelné zdroje by měly být využívány více. ASEK nepočítá ani se středním scénářem možností, které zde jsou,“ tvrdí předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. ASEK ve scénáři ze srpna 2014 počítá s nárůstem výroby z větrných elektráren pro rok 2015 ve výši 647 GWh, pro rok 2020 výrobou 1013 GWh, v roce 2040 by tyto zdroje měly vyrábět 2 291,4 GWh.

Podle Miroslava Kynčla z odboru komunikace MPO ČR ministerstvo vychází ve svých úvahách z realistického potenciálu stanoveného Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR v rámci studie zpracované pro Českou společnost pro větrnou energii, který odpovídá  úrovni asi 2300 MW ve středním scénáři. „Tento potenciál je realizovatelný pouze při velmi vstřícném přístupu místních komunit v rámci povolovacích procesů a jeho naplnění v plném rozsahu je tedy spíše nepravděpodobné. V rámci optimalizovaného scénáře tudíž není předpokládáno plné dosažení tohoto potenciálu do roku 2040, ASEK však počítá i s možností, že tento potenciál naplněn být může.

„Jsme pro to, aby zde byl energetický mix, ale nesouhlasíme s tím, jak je nastaven ve státní energetické koncepci. Obnovitelné zdroje by měly být využívány více. ASEK nepočítá ani se středním scénářem možností, které zde jsou,“ tvrdí předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. ASEK ve scénáři ze srpna 2014 počítá s nárůstem výroby z větrných elektráren pro rok 2015 ve výši 647 GWh, pro rok 2020 výrobou 1013 GWh, v roce 2040 by tyto zdroje měly vyrábět 2 291,4 GWh. Podle Miroslava Kynčla z odboru komunikace MPO ČR ministerstvo vychází ve svých úvahách z realistického potenciálu stanoveného Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR v rámci studie zpracované pro Českou společnost pro větrnou energii, který odpovídá  úrovni asi 2300 MW ve středním scénáři. Samostatnou kapitolou je podpora OZE.

Kdyby nebyly konvenční zdroje subvencovány jinak, nepřímo, některé elektrárny využívající k výrobě obnovitelné zdroje by už teď nepotřebovaly podporu. Například větrné a vodní elektrárny by mohly vyrábět bez subvencí, kdyby se toto pokřivení odstranilo,“ říká Štěpán Chalupa. Zcela bez podpory se větrná energie stále ještě neobejde. Například v České republice je podpora (neboli výkupní cena) pro letošní rok 1,98 Kč/kWh (ceny jsou podle dosavadních předpisů valorizovány obvykle o 2 % ročně). Je to nejméně ze všech obnovitelných zdrojů energie.*

Eva Stejskalová

Foto:  Zcela bez podpory se větrná energie stále ještě neobejde. Foto archiv/Energie 21

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *