Větrná energie je součástí energetického mixu

Slibný rozvoj větrné energetiky v České republice z období zhruba před čtyřmi roky se v roce 2008 proměnil ve stagnaci. Příčin bylo více. Například dravý nástup do značné míry konkurenčních fotovoltaických elektráren, další brzdou se staly administrativní překážky ze strany státní správy a obyvatel ve jménu ochrany krajinného rázu. V tomto roce se ale situace začala postupně zlepšovat.

Potíže s realizací plánované výstavby větrných parků postihla v minulém roce i tak silnou firmu, jako je ČEZ Obnovitelné zdroje, a. s., dceřinou společnost ČEZ, a. s. Vedení firmy proto udělalo analýzu stavu a stanovilo trendy a podmínky dalšího rozvoje v této oblasti do roku 2012.

 

Nová analýza v zásadě jen potvrdila závěry starší analýzy ČEZu o možnostech rozvoje OZE v ČR z roku 2005. V zásadě stále platí několik hlavních tezí:

– Na podstatné zvýšení počtu vodních elektráren není dostatek vhodných lokalit, takže nové příležitosti budou jen ojedinělé.

– Dlouhodobě lze největší zvýšení očekávat u výroby paliv z biomasy, nicméně nejméně do roku 2012 to nárůst potřeby pro vytápění nepokryje.

– Změny v zemědělství a připravovaná legislativní změna v oblasti odpadového hospodářství vytváří významný potenciál pro výstavbu bioplynových stanic, ale ani ten není pro nárůst spotřeby energie dostatečný.

– Solární a geotermální energetika nemají při současných technologiích v podmínkách ČR významný energetický přínos a navíc budou po omezení investičních dotací měně ekonomické.

– V období do roku 2012 má největší potenciál růstu větrná energetika, a to především díky technologickému rozvoji umožňujícímu efektivně vyrábět i mimo horské oblasti ČR.

 

Situace v OZE se v ČR zatím nevyvíjela dobrým směrem –  místo abychom rychle stavěli zdroje, které vyrobí velké množství zelené elektřiny za co nejnižší cenu (výkupní cena elektřiny z větrné energetiky je nyní 2, 34 Kč/kWh) dáváme přednost výstavbě fotovoltaiky, která je naopak nejdražší (cena je 12,9 Kč/kWh) a má nejnižší využitelnost, neboli příliš elektřiny v průběhu roku nevyrobí. Přitom v řadě případů drahá fotovoltaika vytlačuje levný vítr v boji o připojení, což je jedním z limitujících faktorů.

 

Základní příčinou je, stejně jako u velké energetiky, neexistence státní dlouhodobé energetické koncepce optimálního využití energetických zdrojů a šetrného hospodaření s nimi. Rozvoj je tak závislý na krátkodobých zájmech, lokálním rozhodování a dočasných tržních podmínkách, které nesměřují vždy k celospolečensky optimálnímu řešení. Do cesty konkrétním užitečným projektům pak vstupují i špatné lidské vlastnosti jako malost, alibismus, diletantství, chuť snadno zbohatnout a podobně.

 

Investorům se pak může stát, že v konkrétních obcích po mnoha hodinách jednání přesvědčí konkrétní lidi, kteří budou mít 20 let větrné elektrárny za zády o jejich užitečnosti. Poté přijde nový jasnozřivý politik, který jen proto, aby se zviditelnil (a nebo získal na pár let teplé místečko), začne proti větrným elektrárnám kázat – a vše začíná od nuly.

 

Na druhé straně by si také investoři měli poctivě odpovědět na několik otázek: Myslíme to s našimi záměry skutečně vážně? Myslíme to vážně v celém rozsahu našich záměrů? Chceme to, co lidem slibujeme, opravdu splnit? Postupujeme při prosazování našich záměrů eticky ?

Využíváme ty správné prostředky? A jak dosáhneme optimálního využití kapacity sítí?

 

Celý článek je otištěn v čísle 6/09 časopisu Energie 21.

Autor:  Jiří Trnavský (zdroj: ČEZ Obnovitelné zdroje, a. s.)

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *