Výkupní ceny elektřiny nejspíš klesnou

Vláda v listopadu schválila návrh Národního akčního plánu ČR pro energii z obnovitelných zdrojů. Ten omezuje podporu obnovitelných zdrojů od roku 2014. Zda se toto omezení dotkne i bioplynových stanic a biopaliv pro dopravu jsme se zeptali viceprezidenta Agrární komory ČR Bohumila Belady.

Jak vypadají jednání s Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) o ceně elektřiny z bioplynových stanic. Počítá se s jejím snížením?

Bohužel ano, v současné době je na stránkách ERÚ již návrh cenového rozhodnutí pro obnovitelné zdroje, na rok 2013 a v krátké době bude podepsána jeho konečná verze. Proběhlo mnoho jednání mezi ERÚ a Agrární komorou ČR a poprvé se nepodařilo obhájit zachování ceny. Do konečného výpočtu se promítl nový zákon o podporovaných zdrojích energie, který stanovuje, aby cena byla vypočtena na prostou patnáctiletou návratnost, kde není započtená hodnota peněz v podobě úroků na rozdíl od předcházejícího zákona, který platil do současné doby. Dále se staly obnovitelné zdroje sprostým slovem a zdá se mi, že všichni se předhání v tom, kdo je podřízne rychleji a více. Chápeme snahu snižovat nárůst doplatku v ceně elektrické energie na podporu obnovitelných zdrojů, ale škoda, že nebyla alespoň poloviční snaha v roce 2009, kdy všichni věděli o riziku obrovského nárůstu fotovoltaických elektráren a stačila stručná novela zákona, která by umožnila v roce 2010 snížit výrazněji výkupní cenu, a tím ušetřit desítky miliard vynaložených nesmyslně. Tato novela byla na papíře, ale tehdejší vláda a poslanci nenašli odvahu ji schválit, nebo nechtěli?

Na rozdíl od toho bioplynové stanice stojí řádově méně a mají další efekty v podobě podpory živočišné výroby, tvorby zaměstnaneckých míst a pozitivního dopadu na životní prostředí. Nakonec se podařil dojednat kompromis. Výraznější snížení nastalo u bioplynových stanic o velikosti nad 550 kilowattů, kde je základní cena 3,04 Kč/kWh, a u stanic do 550 kW je základní cena 3,55 Kč/kWh. K těmto základním cenám je možné připočíst příplatek za odchylku 0,035 Kč/kWh plus příplatek za necentrální výrobu 0,014 Kč/kWh a až 0,5 Kč/kWh za využití efektivního tepla v podobě příplatku KVET, který ale nebude nikdy čerpán v plné míře.

 

Co to znamená pro další výstavbu BPS?

Podle mého názoru se nebudou v příštím roce stavět žádné bioplynové stanice o velikosti nad 550 kW a šanci mají pouze do 550 kW, které budou mít vysoké procento efektivně využitého tepla a co nejvíce levných substrátů, jako je kejda, hnůj a další odpady. Výhodou je, že se nebudou muset nově dodržovat pravidla AF1, kde byla podmínka minimálně 50 procent substrátů z polí a zákaz použití některých odpadů.

 

Podle schválené energetické koncepce a národního akčního plánu (NAP) se při využití obnovitelných zdrojů energie budou muset i zemědělci postupně obejít bez provozních dotací?

V původním NAP cílový stav v roce 2020 představoval 417 MW elektrické energie. Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo snížení cílového stavu na 364 MW, ale především doplnilo tabulku, která by prakticky zastavila provozní podporu formou garantovaných výkupních cen, nebo zelených bonusů od 1. ledna 2014. To by prakticky znamenalo zcela zastavení tohoto oboru v ČR, protože investiční dotace, které ministerstvo průmyslu a obchodu navrhovalo, nemohou nikdy zajistit návratnost. Agrární komora ČR intenzivně jednala s ministrem průmyslu Martinem Kubou a s jeho lidmi. Podařil se dojednat kompromis, že při jednání vlády byl do NAP doplněn odstavec, podle něhož bude ministerstvo průmyslu a obchodu i ministerstvo zemědělství hledat od roku 2014 zdroje na kombinaci provozní podpory a investiční podpory pro bioplynové stanice o výkonu do 550 kW s výrazným napojením na živočišnou výrobu, s vysokým procentem efektivního využití tepla a s tvorbou pracovních míst a to tak, aby nebyla dále navyšovaná cena elektrické energie. Uvidíme. Máme zhruba rok na to, abychom dojednali pozitivní výsledek a prostor pro výstavbu těchto bioplynových stanic i po 1. lednu 2014.

 

Mohl byste přiblížit, jak to vypadá v současnosti s výstavbou bioplynových stanic,  kolik jich je a jaký počet jich v nejbližší době přibude?

K 30. červnu 2012 bylo v České republice 292 stanic o výkonu 187 MW. Výraznou většinu provozují sami zemědělci bez finančních investorů. To je pozitivní. Ve druhém pololetí letošního roku se předpokládá, že se zprovozní ještě zhruba 60 bioplynových stanic o výkonu přibližně 40 MW. Tento růst bude cenovým rozhodnutím v roce 2013 výrazně přibrzděn. Odhaduji, že se v příštím roce zrealizuje maximálně 50 až 60 bioplynových stanic o výkonu asi 25 až 30 MW.

 

Jaký máte názor na snížení podpory Evropy ve využívání biopaliv v dopravě? 

Je to smutné zjištění, že Evropská unie není připravena udržet principy a závazky ani po polovinu doby, pro kterou jsou vyhlášeny. Tato aktuální diskuse se v EU, ale i v České republice nesprávně zužuje  pouze na téma biopaliva. Klíčové však je, že to bude mít zásadní dopady do situace v agrárním sektoru některých zemí, ČR nevyjímaje. Současné navrhované znění novel  přinese radikální pokles poptávky po vybraných plodinách, zejména řepce, kukuřici a pšenici v tomto regionu. Přitom jejich výměry nebude čím nahradit, respektive najít zákazníky pro nadvýrobu.

Teorie o tom, že je třeba limitovat výrobu z plodin konkurujících potravinám je krátkozraká a nepodložená. Jakoby někdo zapomněl, že 35 až  40 procent z objemu surovin použitých při výrobě biopaliv první generace se dále vrátí do potravinového řetězce ve formě krmiv nebo dalších polotovarů. Evropská unie tak pouze dále poškodí globální konkurenceschopnost evropského zemědělství a podpoří dovozy surovin a proteinů  ze zámoří do Evropy. Když se toto opatření položí vedle současných návrhů nové společné zemědělské politiky od roku 2013, je s podivem, že na jedné straně EU horuje pro výrobu potravin, na druhou stranu vyžaduje ozelenění a ponechání půdy ladem. Navíc definice užité v předložených novelách jdou vysloveně proti zájmům zemědělců členských států, protože se zde hovoří o plodinách pěstovaných na „nezemědělské“ půdě. 

Ptám se tedy, která to v Evropské unii je a jaké jsou to plodiny, když každý dobrý hospodář dnes ví, že například  ponechání slámy pro zaorání je v nejvlastnějším zájmu zachování bonity a kvality půdy. 

 

Připravila Zuzana Fialová

 

Celý článek je uveřejněn v čísle 6/12 časopisu Energie 21.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *