Výroba syntézního plynu z pevné biomasy

V zemích jako Německo a Česká republika se může výroba kapalných biopaliv z řepkového oleje a obilí dostat do střetu s výrobou potravin. Německá firma Choren přišla s řešením: V roce 2009 otevřela závod, jehož výrobní program je založen na komerční technologii BtL (Biomas to Liquid). Sídlo továrny je v Freibergu v Sasku, dalších pět závodů se plánuje v Německu a nejméně jeden v Norsku.

Při technologii výroby kapalného paliva z biomasy Biomass to Liquid (BtL) je biomasa nejprve přeměněna na syntetický plyn, který obsahuje převážně CO, H2, CH4 a H2O. Tento plyn je pak metodou Fischer-Tropsch pomocí kobaltového katalyzátoru přeměněn na směs kapalných uhlovodíků.

V továrně Choren zpracovávají zejména nepotravinářské suroviny, především dřevo a slámu. Produkují výjimečně čistou motorovou bionaftu (Sundiesel), určenou pro silniční dopravu, s cílem snížení emisí CO2 z fosilních zdrojů. Vlastnosti kapalin vyrobených technologií BtL jsou v hlavních ukazatelích, jako je výhřevnost, kouřivost atd, dokonce lepší, než u fosilních motorových paliv. Úspora CO2 v přepočtu na množství vyrobeného paliva dosahuje až 90 % (zbývajících 10 % jsou emise CO2 z fosilních zdrojů energie při výrobě).

Technologie byla vyvinuta a realizována i proto, aby se dokázalo, že nová motorová biopaliva  bude v budoucnu možno vyrábět v mnohem větším rozsahu. Vhodná je také pro malé a střední zpracovatele biomasy. Obdobný závod v Norsku má krýt až 14 % tamní potřeby motorových paliv a emise CO2  z fosilních motorových paliv by se měla snížit ročně až 7 %. 

Technologie výroby synténího plynu (Carbo-Vr Process) zahrnuje tři hlavní výrobní stupně, doplněné čtvrtým (koncovým) stupněm zahrnujícím chlazení, odprášení, čistění, případně stlačování plynu.

Třístupňová (resp. čtyřstupňová) technologie řeší problém odstraňování dehtů i zplyňování pevného podílu při pyrolýze vznikajícího dřevního uhlí. To stávající metody pyrolýzy (shodné s I. stupněm Carbo-Vr Process) neumožňují. Použití kyslíku k dokončení zplyňování je výhodnější, než použití vzduchu, což je běžné při stávající výrobě dřevního plynu: Nedochází k „ředění plynu“ vzdušným dusíkem a snižování výhřevnosti.

Kompletní zařízení je sice investičně nákladnější, než zařízení jen pro samotnou pyrolýzu (představovanou zde I. stupněm), ale i tak se předpokládá dosažení dlouhodobé efektivity a přiměřené návratnosti investičních prostředků.

 

Celý článek je otištěn v čísle 5/09 časopisu Energie 21.

Autor:  Markk Björkman (zdroj: The Bioenergy International, (překlad Ing. Václav Sladký, CSc.)   

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *