Vývoj a perspektiva využití biomasy ve střední Evropě – 1

Článek nejprve analyzuje vývoj využití biomasy ve střední Evropě a přeshraniční obchod s touto komoditou zhruba do roku 2006 To do značné míry umožňuje odhadnou i současnou situaci. Ve druhé části pak představí výsledky vybraných studií o potenciálu biomasy v regionu a nastíní pravděpodobný vývoj odvětví.

Region střední Evropy zahrnuje Českou republiku, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko a Itálii. Nejdůležitějším obnovitelným zdrojem energie je zde biomasa.

 

Přestože sledované země jsou si geograficky blízké, stále mezi nimi existují značné rozdíly ve struktuře spotřeby zdrojů energie. Podíl fosilních paliv (ropa, zemní plyn, černé a hnědé uhlí) zde v roce 2006 činil v průměru 80 % z celkové spotřeby zdrojů energie (nejmenší podíl fosilních paliv je ve Slovinsku – 70 %). Přitom podíl tuhých paliv (včetně černého a hnědého uhlí) byl od 10 % (Itálie) až po více než 50 % (Polsko), podíl ropy je od 20 % (Slovensko) až po 45 % (Itálie). Podíl zemního plynu na celkové spotřebě zdrojů energie byl v roce 2006 nejvyšší v Maďarsku (41 %) a naopak relativně nízký například v Polsku či Slovinsku (asi 12 %). Na Slovensku se 25 % na celkové spotřebě zdrojů podílela jaderná energie, naopak žádné jaderné elektrárny nebyly v provozu v Rakousku, Itálii nebo Polsku.

Podíl obnovitelných zdrojů energie v zemích střední Evropy činil od 4,3 % v České

republice až po 21,4 % v Rakousku (rok 2006). Biomasa představovala v průměru 70 % spotřeby OZE, a to jak v zemích střední Evropy, tak v celé EU–27 (Eurostat, 2008). V České republice, Polsku a Maďarsku to v roce 2006 bylo dokonce více než 90 % celkového podílu OZE na primárních energetických zdrojích (PEZ).

 

V regionu střední Evropy došlo v posledních letech k významnému nárůstu využití biomasy. Tento nárůst se týká zejména využití v dopravě a k výrobě elektřiny (případně kombinované výrobě elektřiny a tepla – KVET). Spotřeba biomasy ve sledovaných zemích vzrostla z asi 580 PJ/rok v roce 1996 na téměř 1600 PJ/rok v roce 2006. Největší podíl na tom má Německo (více než 60 %).

 

V regionu v posledním desetiletí značně vzrostla úroveň přeshraničního obchodu s palivovým dřevem. Největším dovozcem je Itálie, následovaná Rakouskem. V roce 1996 dosahoval dovoz palivového dřeva do Itálie asi 2400 TJ, nárůst do roku 2006 byl téměř 400 %. V Rakousku vzrostl dovoz ve stejném období asi o 70 %. Navíc v oblasti přeshraničního obchodu s kulatinou existuje nezanedbatelná část, která není zachycena v oficiálních statistikách.

 

Přeshraniční obchod se štěpkou, pilinami, peletami, atd. („dřevní odpad“) dosahuje v porovnání obchodem s palivovým dřevem ještě vyšších hodnot. Část z tohoto objemu je však využita i k neenergetickým účelům, jako je papírenský a celulózový průmysl.

Mezi sledovanými zeměmi je největším dovozcem Rakousko. Důvodem je zejména vysoká

poptávka papírenského průmyslu, štěpkového a dřevotřískového průmyslu a také poptávka . po méně kvalitní dřevní hmotě pro energetické účely i jako výrobního materiálu. Mezi lety 1996 a 2006 se v Rakousku celkový přeshraniční obchod s dřevním odpadem zvýšil z 850 000 tun na 1,8 mil. tun.

 

Rakousko je hlavním dovozcem motorových biopaliv. Čistý dovoz biopaliv dosáhl v roce 2005 1,17 PJ a v roce 2006 2,6 PJ (Eurostat, 2008), tedy více než 70 % celkové spotřeby biopaliv v těchto letech. Největším vývozcem biodieselu je Česká republika, čisté vývozy v roce 2006 dosáhly asi 3,3 PJ. Od dubna 2008 však v ČR platí povinné kvóty pro biopaliva, takže je možné v následujících letech očekávat významný pokles vývozů. Pro Německo nejsou statistická data o dovozech biopaliv k dispozici. Podle dostupných informací ale byl v roce 2006 přeshraniční obchod s bioetanolem jen minimální.

 

Všeobecný nárůst přeshraničního obchodu v posledních letech byl ve sledovaném regionu

zaznamenán i u olejnatých semen. V roce 1996 byly čistými exportéry řepky (včetně neenergetického užití) Česká republika (140 000 tun), Maďarsko (118 000 tun), Slovensko (50 000 tun), Rakousko (30 000 tun) a Itálie (1 000 tun). Největším importérem (s čistými dovozy ve výši 700 000 tun) bylo Německo (a jeho největším obchodním partnerem Francie) a dále pak Polsko (čistý dovoz 285 000 tun hlavně z Německa a Francie). Celkem tvořil ve střední Evropě čistý dovoz 600 000 tun (UN Comtrade, 2008).

 

(Dokončení článku v příštím čísle.)

 

Celý článek je uveřejněn v čísle 1/10 časopisu Energie 21.

Autor: Doc. Ing. Jaroslav Knápek, CSc., Elektrotechnická fakulta, České vysoké učení technické v Praze

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *