Založení plantáže rychlerostoucího japonského topolu

S plantážemi rychlerostoucích dřevin se v České republice setkáváme stále častěji. Kolem této problematiky se ale stále objevuje mnoho nepřesných informací. Proto v tomto čísle časopisu poskytujeme zevrubný návod na založení plantáže japonského topolu a její údržbu po výsadbě tak, jak to máme ověřeno naší mnohaletou praxí. V říjnovém čísle (5/2015) přineseme informace o sklizni, zpracování a následném spalování dřeva.

Redakčně zkrácená verze. Celý článek vyšel v časopise Energie 21 č. 1/2015.

V současné době je v ČR přibližně 3000 ha rychlerostoucí dřeviny (RRD). Nejčastějším důvodem pěstování je produkce levného paliva v podobě polen, štěpky nebo se dále zpracovává na pelety či brikety. Sklízí se buď po dvou až třech letech růstu pomocí řezačky na RRD na štěpku, nebo po čtyřech až šesti letech na palivové dříví.

Těžba se provádí v zimě, v období vegetačního klidu.

Plantáže na produkci štěpky zakládají dnes i investoři, kteří tak bez práce (využívají-li služeb výsadby a údržby plantáže na klíč) zároveň zhodnotí svou investici do půdy. Plantáže na produkci palivového dřeva zakládají převážně drobní pěstitelé pro svou potřebu. V zahraničí, např. v Itálii nebo Maďarsku, se můžete setkat s plantážemi pěstovanými v řídkém sponu pro dřevozpracující průmysl. Ve Švédsku pěstují RRD hlavně na produkci štěpky.

Pojmem RRD se označují především různé druhy vrb a topolů. Nejrozšířenější RRD v ČR je kříženec našeho domácího topolu černého (Populus nigra) a východoasijského topolu Maximowiczova (Populus Maximowiczii), označovaný Max-4 (J-105), laicky nazývaný japonský topol. Výhodou tohoto klonu je jeho relativní nenáročnost, vysoká ujímavost, odolnost a regenerační schopnost – je použitelný ve většině lokalit. Dvoudomá rostlina samičího pohlaví se rozmnožuje výhradně řízkováním z tzv. matečnicových porostů. Roční přírůstek může být v závislosti na klimatických a půdních podmínkách až 5,5 m. Největších výnosů dosahuje v nadmořské výšce do 650 m n. m.

Podle vyjádření Ing. Václava Štíchy, Ph.D., z Fakulty lesnické a dřevařské Zemědělské univerzity v Praze, který na našich plantážích provádí výzkumy, může objemová hmotnost sušiny dosáhnout (podle lokality) až 460 kg/m3. V dobrých podmínkách japonský topol dosahuje za pět let výtěžnosti i více než 200 m3 dřeva z jednoho hektaru. K vytápění a ohřevu teplé vody běžného rodinného domu tak postačí půlhektarová plantáž. Jak tedy správně založit produkční plantáž japonského topolu?

Dobře založená a udržovaná plantáž na produkci palivového dříví může v prvním obmýtí vyprodukovat i 200 m3 dřeva z 1 ha za pět let. Vycházíme z našich zkušeností, kdy jsme si při sklizni pěti a šestiletého porostu ověřili, že na objem dřevní hmoty 1 m3 stačí 25 stromů. Na naší nejvydařenější, nyní dvouleté plantáži (o hustotě výsadby 8000 řízků na 1 ha) se ujalo 99,5 % vysázených stromů. Již nyní zde jsou až sedmimetrové stromy a očekáváme na ní tedy výnosy ještě vyšší. Samozřejmostí je, že druhé a třetí obmýtí bývá mnohem produktivnější, protože stromy již mají silný kořenový systém. Od čtvrtého obmýtí výnosy opět klesají z důvodu vyčerpání regenerační schopnosti stromu (některé pařezy již neobrazí).*

Bc. Petr Špatenka, (p.spatenka@seznam.cz, tel. +420 776098450, www.vypestujsiles.cz)

Foto: Zájem o RRD roste, proto se pořádají pravidelné semináře přímo v porostech. Foto autor

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *