Získávání surovin na produkci biopaliv v EU

V rámci tripartity, tj. schvalovacího řízení mezi Evropskou komisí, radou ministrů a Evropským parlamentem, bylo počátkem roku 2009 dosaženo kompromisu v otázce zohlednění změn ve využití půdy, které souvisely s rostoucí poptávkou po surovinách pro výrobu biopaliv. Od té doby ale došlo v EU v oblasti získávání surovin na výrobu biopaliv k dalšímu vývoji.

V zásadě se jednalo o otázku, zda EU svou politikou v oblasti biopaliv získá další plochy okamžitým zabráním chráněných přírodních ploch (například mýcení deštných pralesů = přímá změna ve využití půdy), nebo zda využití současných zemědělských ploch pro produkci surovin k výrobě biopaliv povede v EU k tomu, že k pěstování plodin pro potravinářské účely budou muset být využity plochy pod ochranou přírody (nepřímá změna ve využití půdy ILUC). Tato změna ve využití půdy by mohla vést nejen ke ztrátě chráněných ploch, nýbrž také rozkladem humusu ke ztrátám uhlíku v půdě ve formě CO2eq.

 

Směrnice umožnila diskusi

Původní návrh směrnice Evropské komise stanovil paušální přirážku ke standardním hodnotám emisí skleníkových plynů. Tehdejší politický kompromis byl zakotven v článku 19 (6) RED, ve kterém se Evropská komise zavazuje, že do 31. 12. 2010 předloží Evropskému parlamentu a radě zprávu o prověření dopadů nepřímých změn ve využití půdy na množství emisí skleníkových plynů. Tato zpráva má rovněž uvádět možnosti, jak mohou být tyto dopady minimalizovány. Ovšem je také třeba, aby směrnice pamatovala na dočasnou ochranu stávajících výrobních zařízení a rovněž na to, aby návrh na změnu směrnice obsahoval i požadované zajištění investic, které se uskutečnily již před zavedením této nové metody výpočtu emisí skleníkových plynů. Pro závody na výrobu biopaliv, které budou uvedeny do provozu do roku 2014, platí tudíž tato ochrana do 31. 12. 2017 pod podmínkou, že snížení emisí skleníkových plynů bude činit místo obecně platných 35 % nejméně 45 %.

Nařízení pro ochranu investic zahrnují v sobě i produkci suroviny. Stanovené lhůty tím poskytují časový prostor k optimalizaci redukce emisí skleníkových plynů ve všech fázích procesu, počínaje produkcí biomasy a konče výrobou biopaliv.

Pokud jde o dodatečnou potřebu ploch, vede se také veřejná kritická diskuze mezi politiky, komisí, svazy činnými v oblastech zemědělství a výroby biopaliv na jedné straně a organizacemi na ochranu přírody na straně druhé. Organizace na ochranu přírody se obávají, že plochy s vysokou biologickou rozmanitostí (deštné pralesy, pastviny v Jižní Americe atd.) nakonec padnou za oběť cílům stanoveným ve výrobě biopaliv v Evropské unii. S tím souvisí i požadavek veřejné diskuse ekologických a církevních organizací na téma „Nádrž nebo talíř“. Naproti tomu jsou podle názoru organizací výrobců biopaliv i v Evropě k dispozici dosud nevyužité plochy a výnosový potenciál, které by bylo možné ještě využít.

V rámci konzultací týkajících se ILUC sdělila Evropská komise německým svazům působícím ve výrobě biopaliv (UFOP, DBV, VDB a BDBe) svá stanoviska a návrhy.

Pokud jde o další kompenzaci potřeby surovin, popřípadě ploch, uvádí směrnice Evropské unie následující možnosti:

·             Dvojité započtení biopaliv vyrobených z odpadů a zbytků.

·             Dvojité započtení v případě biopaliv, která pocházejí ze surovin, jež byly vypěstovány na „degradovaných“ plochách. Dosud však Evropská komise neposkytla definici „degradovaných ploch“.

Za této situace bylo zadáno čtyřem generálním ředitelstvím v oblastech obchodu, životního prostředí, zemědělství a klimatu, aby vypracovala čtyři studie za účelem zjištění dopadů emisí skleníkových plynů v důsledku nepřímých změn ve využití půdy.

 

Komise předložila zprávu

V daném termínu, tedy do konce prosince 2010, Evropská komise předložila zprávu o změnách v ILUC v souvislosti s biopalivy. V této zprávě EK především uvádí, že „odhadované“ změny v ILUC nemohou být nikdy prokázány, neboť se jedná o fenomén, který nemůže být přímo pozorován, ani změřen. Základem pro výpočet množství emisí skleníkových plynů podmíněných těmito změnami (ILUC) jsou proto modely, o které se opírají studie, které byly zadány generálním ředitelstvím. S tímto tématem se intenzivně zabývala COPA-COGECA (zastřešující sdružení nevládních zemědělských organizací EU-27) a po konzultacích k tomu vydalo toto sdružení své stanovisko, zdali modelové hypotézy mohou být základem pro stanovení hodnot emisí CO2eq, které pak zatěžují výrobu paliv v EU, ačkoliv zemědělci plní požadavky kontrol podmíněnosti (crosscompliance) a z nich vyplývající podmínky hospodaření a ochrany životního prostředí. Evropská komise musí prokázat, že ILUC faktory zdůvodňované těmito modely jsou nezvratné. Z pohledu evropských zemědělských svazů se v této souvislosti naprosto nedostatečně zohledňuje přínos produkce biopaliv vyrobených ze surovin pocházejících z EU. Tím je myšlena zvláště produkce bílkovinných krmiv při výrobě bioetanolu a při zpracování olejnin, které vedou ke značnému snížení dováženého množství sóji a tím i potřeby ploch na její pěstování.

Pro další hodnocení ILUC využívá Evropská komise studii a model Mezinárodního ústavu pro výzkum potravinové politiky (IFPRI, Washington). Za diskutabilní se u této studie považuje:

   Vysoce sporné míry náhrady rostlinných olejů: studie zahrnuje vliv oblasti rašelinných půd v Indonésii, zatímco palmový olej je ve výrobě bionafty uvedený pouze okrajově. Studie předpokládá silné zastoupení mezi rostlinnými oleji, což neodpovídá skutečnosti a není podloženo empirickými údaji. Také není brána v úvahu reálná situace na evropském trhu s bionaftou, pokud jde o technická omezení při použití palmového oleje pro výrobu bionafty v zemích severní Evropy;

   Podhodnocení ploch půdy, která je k dispozici: nebere se v úvahu 500 milionů hektarů půdy dočasně využívané k produkci krmiv a ladem ležící půdy;

   Nadhodnocení množství půdy přeměněné pro pěstování krmných plodin: předpokládá změny ve stejných poměrech pro pastvinu a obhospodařovaný les. Ve skutečnosti na základě údajů je přeměna pastviny 20–30x pravděpodobnější než přeměna lesa;

   Velmi špatné modelování procesu drcení olejnatých semen, ale také posouzení používání rostlinných bílkovin v krmivech pro hospodářská zvířata není přizpůsobeno situaci v Evropě;

   Velmi opatrné odhady výnosů: předpokládané vysoké ceny povedou velmi pravděpodobně k vyššímu nárůstu výnosů než v předchozích dekádách;

   Nepřesvědčivé předpoklady týkající se množství emisí CO2eq uvolněného druhem půdy přeměněné na ornou půdu;

   Nadhodnocení vlivu palmového oleje: palmové plantáže byly modelovány jako jednoleté rostliny (s mnohem nižším ukládáním uhlíku, než je tomu u víceletých rostlin, jako jsou palmy pěstované na plantážích). Studie odhaduje, že jedna třetina budoucích palmových plantáží bude založena na rašeliništích (zatímco nejnovější studie vypracované pro americké ministerstvo zemědělství – USDA – uvádí 11 %);

   Naprostý nedostatek ověření ekonometrického modelování, které je založeno pouze na teoretické případové studii a nikdy nebylo prokázáno na skutečných obchodních tocích;

   Základem pro výpočet emisí CO2eq podle směrnice o obnovitelné energii je atributivní posuzování životního cyklu (LCA), zatímco číselné hodnoty ILUC se získávají s použitím konsekventního přístupu a takto získané výsledky jsou z metodického hlediska neslučitelné s těmi, které byly získány s použitím atributivního posuzování životního cyklu (LCA). To znamená, že výsledky z konsekventního a atributivního posuzování životního cyklu nemohou být navzájem spojovány.

 

Změny ve směrnicích

Evropská komise zveřejnila 17. 10. 2012 oficiální legislativní návrh COM(2012) 595, ve kterém se navrhují následující změny ve směrnicích o obnovitelné energii (RED, 2009/28) a kvalitě paliv (FQD, 2009/30):

·             Do směrnic RED a FQD se navrhuje vložit příloha s odhadem produkce emisí CO2eq vlivem ILUC (viz tab. 1).

·             Nezávazné faktory pro nepřímé změny ve využití půdy (ILUC) přidané ke směrnici FQD 2009/28:

o          Ačkoliv je odkaz na dodatečných 55 g CO2eq/MJ pro olejniny zahrnut do upravené směrnice FQD, neměla by být hodnota ILUC použita pro splnění kritérií udržitelnosti, ani úsporu emisí skleníkových plynů stanovenou pro výrobce minerálních olejů ve směrnici FQD;

o           Doplňky (změny) budou vyžadovat přezkoumání na základě vědeckých poznatků v roce 2017.

·             Změna v závazných cílech uvedená v článku 3 směrnice RED:

o                      Pětiprocentní hranice je stanovena pro biopaliva vyrobená z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob a cukr a z olejnin;

o                      U zvažovaných „zdokonalených a perspektivních biopaliv“ by byl čtyřikrát započten jejich energetický obsah. Tato paliva jsou uvedena v příloze k návrhu: řasy, komunální a průmyslový odpad, sláma, organické hnojivo a splaškové kaly, palmový olej, tálový olej smola, glycerin, vylisovaná cukrová třtina, matoliny a usazeniny ve víně – avšak s výjimkou skořápek, slupek, kukuřičných klasů, kůry, větví atd.;

o                      V případě obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu by se také započítal čtyřikrát jejich energetický obsah;

o                      Mechanismus dvojího započtení zůstává v platnosti a je použit na UCO, živočišný tuk kat. 1 a kat. 2, nepotravinářský celulózový materiál a lignocelulózový materiál s výjimkou pilařského dříví a dýhárenských výřezů. Toto spolu s návrhem na čtyřnásobné započtení znovu potvrzuje, bude-li to nezbytné, možnost naší akce podle konsorcia Rejstříku o původu biopaliv (RBO) Evropského výboru pro bionaftu podporovaného sekretariátem EBB a na podnět Pracovní skupiny pro dvojí započtení při EBB.

·             Požadavek na úsporu emisí skleníkových plynů jak ve směrnici RED, tak i směrnici FQD:

o                      Požadavky na úspory emisí skleníkových plynů ve výši 60 % pro zařízení, která zahájí provoz po 1. červenci 2014;

o                      V případě zařízení, která již jsou nebo budou v provozu před tímto datem, zůstává úspora emisí skleníkových plynů na 35 % až do 31. prosince 2017 a zvýší se na 50 % 1. ledna 2018. To posunuje požadavek uvedený v současném znění směrnice RED, podle kterého by došlo ke zvýšení na nejméně 50 % již 1. ledna 2017.

 

Tab. 1 – Návrh odhadu emisí skleníkových plynů vlivem nepřímé změny ve využití půdy

Skupina plodin

ILUC faktor (g CO2eq/MJ)

Obilniny a jiné škrobem bohaté plodiny

12

Cukry

13

Olejniny

55

 

Budoucí vývoj obchodu

Budoucí vývoj obchodování se surovinami na výrobu biopaliv bude tak do značné míry určován s ohledem na návrh novelizace směrnic RED a FQD následujícími faktory:

·             Kritéria udržitelnosti a faktory ILUC;

·             Stanovení národních kvót na příměsi do biopaliv. Ne všechny členské státy EU rozlišují mezi dílčími kvótami pro bionaftu a bioetanol a celkovou kvótou;

·             Stanovení maximální příměsi bionafty, popř. bioetanolu v evropské normě pro naftové palivo EN 590 (B 7, B 10), EN pro B 30 a pro benzínové palivo EN 228 (E 10), jako předpoklad pro udělení povolení výrobcem vozidel.

Členské státy EU se odlišují nejen, pokud jde o výši stanovených kvót pro příměsi, nýbrž také, pokud se týká placení penále v případě nesplnění kvót. Samozřejmě existuje vztah mezi výší penále a zájmem výrobců minerálních olejů zavázaných k plnění kvót splnit tuto povinnost prostřednictvím příměsí do biopaliv. Výše penále je zároveň měřítkem např. pro maximální cenu za bionaftu a tím i za řepku jako výchozí surovinu. Je také jasné, že od určité výše ceny za bionaftu se místo přikoupení určitého kvótovaného množství dá přednost dodatečnému zdanění nebo zaplacení penále. Následně je možné odvodit v závislosti na vývoji cen minerálních olejů výši cen výchozí suroviny, od které by už kvůli nedostatku poptávky byla výroba bionafty nerentabilní. Toto je zároveň cenový práh, od kterého by se měla řepka použít na trhu jako potravina. Jihoevropské členské státy jsou, v neposlední řadě kvůli omezené dostupnosti rostlinných olejů z domácí produkce, odkázány na dovozy z jiných členských států EU a ze třetích zemí. Současná studie organizace Greenpeace o skladbě surovin pro výrobu bionafty jako příměsi v Evropě tuto situaci odráží (viz tab. 2). Proto podle výzkumů přibývá podíl palmového a sójového oleje v bionaftě v Evropě ze severu na jih. Ovšem jedná se zvláště o Portugalsko a Španělsko s dovozy metylesterů sóji z Argentiny a také palmového oleje z Indonésie, protože tyto země veřejně neoznámily jako Itálie svoje kvóty. Zatímco „podpora vývozu“ z USA do EU u B99 a B20 byla prakticky znemožněna zavedením cel, stále trvá nutnost ztížit také podporu vývozu v případě argentinské bionafty. Podobnou formu podpory svého vývozu provádí také Indonésie, kde se vývoz palmového oleje zatěžuje vývozní daní a naopak vývoz bionafty odpovídajícím způsobem zvýhodňuje. Toto dilema je pro jihoevropské výrobce bionafty prakticky neřešitelné, protože producenti bionafty v těchto zemích jsou v případě realizace směrnice o obnovitelné energii odkázáni na udržitelný certifikovaný sójový, popřípadě palmový olej. Vyvážející země budou potom ale rovněž nabízet v EU udržitelnou certifikovanou bionaftu. A proto se sice mění rámcové podmínky, ale nikoliv současná konkurenční situace na trzích. Natolik je podpora Sdružení výrobců obnovitelných energií (APPA) silná, že také španělská vláda musí veřejně oznámit kvótované množství podobně, jako to udělala Francie. Současně roste za této situace v celé Evropě zájem výrobců bionafty vyrábět ji z použitých rostlinných olejů jako náhradní suroviny.

 

Tab. 2 – Průměrný podíl jednotlivých druhů surovin ve FAME v evropském srovnání (Zdroj: UFOP 2010/2011, Průzkum motorové nafty, Greenpeace, červenec 2011)

Země

Počet vzorků

Řepkový olej

Sójový olej

Palmový olej

Živočišné tuky

Recyklované tuky a oleje

Itálie

10

3

15

37

5

40

Nizozemsko

6

23

8

3

66

Rakousko

10

56

10

4

1

29

Francie

11

65

28

1

6

Německo

14

76

8

8

2

6

Lucembursko

4

85

8

7

Belgie

8

98

2

Švédsko

10

100

Situace v České republice

Dne 9. 12. 2012 byl vládou schválen Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012 – 2020. Cílem tohoto materiálu je především vymezit opatření a principy, která povedou k efektivnímu a účelnému využití energetického potenciálu biomasy a pomohou tak naplnit závazky ČR pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020.

V ČR celkový potenciál disponibilní zemědělské půdy pro produkci biomasy k energeticko-surovinovým účelům vychází z požadavku nejvyšší priority, tj. zajištění nezbytné míry jednotlivých komodit pro lidskou výživu a krmení hospodářských zvířat. Při 100% potravinové bezpečnosti v ČR činí disponibilní zemědělská půda pro možné energeticko-surovinové využití asi 32 %, resp. 1120 tis. ha. Z toho orná půda tvoří 680 tis. ha a trvalé travní porosty 440 tis. ha (viz tab. 3 a4 a graf).

 

Tab. 3 – Plocha zemědělské půdy disponibilní pro energetické využití při různých stupních zajištění určité míry potravinové soběstačnosti (Zdroj: Expertní tým APB, MZe, 2011)

Způsob využití půdy

Druh zemědělské půdy

Míra soběstačnosti (lineární pro všechny potravinářské komodity

70 %

100 %

130 %

Plocha půdy (tis. ha)

Půda pro potravinovou bezpečnost

orná půda

1 401

1 858

2 390

trvalé travní porosty

19

114

822

Volná půda (využitelná pro OZE)

orná půda

1 147

680/(689)

169

volné trvalé travní porosty

913

440/(819)

99

Celkem zemědělská půda pro energetické využití biomasy

2 060

1 120/(1508)

268

Celkem zemědělská půda

3 480

3 480

3 480

Poznámka: Stanoveno po vyšším měrném zatížení TTP skotem bez tržní produkce mléka (0,3 VDJ na ha), při standardním zatížení překročena výměra TTP ČR.

 

Tab. 4 – Základní scénář výroby suroviny pro produkci biopaliv v ČR (Zdroj: Expertní tým APB, MZe, 2011)

Základní scénář

Plodina

Druh paliva

Alokovaná plocha půdy

Spotřeba plodiny na výrobu biopaliva 1)

Výtěžnost biopaliva z ha

Obsah energie

Celková energetická hodnota

tis ha

t/m3

m3/ha

GJ/m3

GJ/ha

PJ

Cukrovka

etanol

80

9,32

5,85

21

122,85

9,8

Kukuřice/

pšenice

etanol

30

2,13/2,57

3,43/2,04

21

72/42,8

1,7

Řepka

FAME

240

2,3

1,30

33

43

10,3

TTP 2)

biometan

20

0,01

2700

0,0212

57,24

1,4

Kukuřičná

siláž

biometan

10

0,006

8100

0,0212

172

1,7

BRO 3)

(tis. t)

biometan

100

0,0212

 

0,1

Použité

kuchyňské

oleje a tuky

(tis. t)

FAME

32

37 GJ/t

1,18

Celkem

 

380

26,2

1) Při zohlednění rozdílné výhřevnosti 2) Trvalé travní porosty 3) Biologicky rozložitelný odpad

 

(V tomto příspěvku jsou uvedeny i dílčí výsledky řešení Výzkumného záměru MZE0002703102, etapy 5 – Technologické postupy udržitelné výroby a užití biosurovin a energetických nosičů nové generace se zřetelem na potravinovou bezpečnost a globální trhy souvisejících produktů.)

 

Ing. Petr Jevič, CSc., prof. h. c., VÚZT Praha-Ruzyně, v. v. i.

 

Obrázek:

Evropské zemědělské svazy kritizují EK, že nedostatečně zohledňuje přínos produkce biopaliv ze surovin pocházejících z EU

 

Celý článek je uveřejněn v čísle 1/2013 časopisu Energie 21.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *