27.12.2021 | 12:12
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Ani nulová spotřeba stačit nebude

Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a zákon č. 183/2006 Sb. stavební zákon definují povinnosti plnit požadavky na energickou náročnost budov a jejich tepelnou ochranu. V těchto zákonech a jejich prováděcích vyhláškách se současně promítají dlouhodobé cíle zajišťující nepřekročení minimální technické kvalitativní úrovně stavební i technologické části budovy, kvalitu vnitřního prostředí budov, její vliv na životní prostředí a změnu klimatu a v neposlední řadě i zvyšování energetické nezávislosti a efektivním využití neobnovitelných zdrojů energie.

Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 6/21.

S ohledem na výše uvedené cíle stanovuje zákon č. 406/2000 Sb. povinnost realizovat výstavbu nových budov na úrovni budovy s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB = Nearly zero-energy buildings), která plynule nabíhala již od roku 2018, resp. 2016 pro orgány veřejné moci. Od 1. 1. 2020 musejí být v tomto energickém standardu realizovány již všechny nové budovy. Technické parametry NZEB stanovují prováděcí vyhlášky – do 1. 9. 2020 nová vyhláška č. 264/2020 Sb.

Dosud platné nastavení budov s téměř nulovou spotřebou energie však neodpovídá svému názvu („téměř nulová spotřeba“) a už vůbec ne dlouhodobým cílům, směřujícím k energetické nezávislosti a plnění klimatických cílů. V této představě by měly být všechny budovy v roce 2050 na uhlíkově neutrální úrovni. Aby se tak stalo, měly by nové budovy vyrábět více energie, než samy spotřebují. Celkový trend tak směřuje k tzv. energeticky plusovým budovám. V tomto smyslu se posouvá význam budovy jako energeticky náročného spotřebiče, pro který je třeba budovat složitou energetickou infrastrukturu k chápání budovy jako integrální součásti energetické soustavy s potenciálem malé decentralizované výrobny.

Pro návrh nových rezidenčních budov po 1. 1. 2022 bude proto nezbytná úzká spolupráce architekta a projektanta s energetickým specialistou, který bude návrh budovy optimalizovat z pohledu energetické náročnosti, technických možností a celkové nákladovosti. K optimalizaci lze efektivně využít tzv. desatera pasivního domu, představujícího deset základních kroků k dosažení nízké energetické náročnosti.

Nové požadavky se promítnou i do peněženky stavebníků. Jak velkou měrou, o tom nejvíce rozhodne architekt svým návrhem. Náklady lze minimalizovat promyšleným architektonickým konceptem, který vezme v potaz i nízkou spotřebu energie.

Současně je třeba říct, že většina stavebníků má jasně ohraničené finanční prostředky – útratu, kterou za dům hodlá vynaložit. Více peněz na stavbu nechtějí nebo ani nemohou vynaložit. Úkolem architekta a projektanta je tedy navrhnout budovu, která představuje veřejně odpovědné řešení a současně představu stavebníka o jeho konečné útratě. Za stejnou cenu tak lze postavit běžný i pasivní dům.

Proměnit požadavky na energetickou efektivitu v realitu pomáhají i různá profesní a poradenská sdružení. Jedním z nich je sdružení Šance pro budovy (ŠPB), které bylo založeno v roce 2010 jako aliance významných oborových asociací, podporujících energeticky úsporné stavebnictví. Aktuálně sdružuje Centrum pasivního domu (CPD), Českou radu pro šetrné budovy, Asociaci výrobců minerální izolace. Více informací na www.sanceprobudovy.cz.*

Ing. Michal Čejka (ŠPB, CPD, PORSENNA)

Obrázky:

Pasivní dům (návrh ARCHCON Atelier, realizace Dřevostavby Biskup). Foto archiv/CPD

Desatero chytrého návrhu energeticky úsporných domů. Zdroj: CPD

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down