První model chladicích skříní v kuchyni přišel na trh před 100 lety, u nás se však rozšířil až o 50 let později. Dnes lednička nechybí prakticky v žádné domácnosti, někdy však jde o přístroje, které by se spíše hodily do muzea. Více než polovina Čechů má totiž doma ledničky starší pěti let a v některých domácnostech tyto spotřebiče slouží nepřetržitě i desítky let. Lidé je neobměňují, protože náklady na pořízení nového přístroje bývají vysoké. Přitom držet si doma staré modely ledniček se jim nemusí vyplatit, mají totiž vysokou spotřebu a mohou obsahovat nebezpečné freony.
Historie prvních chladicích přístrojů sahá až do 19. století. Šlo o těžká a hlučná zařízení, která se pro použití v domácnosti příliš nehodila. První model ledničky, který mohl stát samostatně v kuchyni a neměl robustní motor ve sklepě, uvedla na trh americká společnost Frigidaire v roce 1923. „První předchůdce dnešních ledniček se před sto lety stal v USA velkým hitem. Nicméně u nás se masivní prodej těchto spotřebičů rozšířil až v sedmdesátých letech minulého století,“ uvádí Petr Kubernát ze společnosti REMA Systém, která zajišťuje efektivní recyklaci vysloužilých elektrozařízení.
V současnosti nechybí lednička téměř v žádné české domácnosti, problémem je však stáří spotřebiče. „Češi nákup nové ledničky vnímají jako velkou investici, a proto s výměnou váhají. V českých domácnostech tak nacházíme i historické kousky starší třiceti let,“ doplňuje Kubernát. Skoro 60 % Čechů používá v domácnosti kombinované ledničky, které si pořídili před více než pěti lety. V případě samostatných ledniček a mrazáků je číslo ještě vyšší. Vyplývá to z šetření Energo Českého statistického úřadu z roku 2021.
U zastaralých typů ledniček a mrazáků pořízených před několika desetiletími se v chladicích jednotkách používaly freony. Při poškození či poruše elektrospotřebiče tyto agresivní plyny unikají do ovzduší. „Freony narušují nejen ozónovou vrstvu, která Zemi jako štít chrání před ultrafialovým zářením, ale projeví se i na klimatických změnách, které představují globální hrozbu pro celé lidstvo,“ upozorňuje Petr Kubernát. „Bezmála 400 gramů freonů, které staré ledničky obsahují, má na naši ozónovou vrstvu obdobný účinek jako emise 4,3 tuny oxidu uhličitého. Pro lepší představu dodejme, že freon z jedné staré lednice může poškodit ovzduší stejně, jako kdybychom s autem, které má benzínový motor a spotřebu sedm litrů na sto kilometrů, ujeli vzdálenost 27 tisíc kilometrů,“ doplňuje.
Lidé, kteří vlastní staré lednice, se však otravy nebo přímého ohrožení zdraví bát nemusejí. „V případě bezporuchového chodu spotřebičů nehrozí zdraví obyvatel žádné nebezpečí. Pokud u zastaralých spotřebičů dojde k poruše chladicího systému, kdy netěsností pozvolna uniká chladicí náplň, osobám v jejich blízkosti otrava nehrozí, neboť se jedná o velmi nepatrný obsah plynu ve vzduchu, který se mísí s kyslíkem, a jeho účinky tak nejsou natolik škodlivé našemu zdraví,“ vysvětluje Jiří Stanislav Kalivoda, soudní znalec v oboru elektronika a elektrotechnika.
Freony se od roku 1996 při výrobě lednic jako chladiva již nevyužívají. „Nově chladiva obsahují menší procento škodlivin, která při zachování veškerých technologií při jejich likvidaci životní prostředí tolik neznečisťují,“ upozorňuje Kalivoda. Firmy naopak vyvíjejí technologie, které jsou šetrné k přírodě a komfortnější pro spotřebitele. I to je důvod, proč by lidé měli u spotřebičů starších deseti let zvážit, zda není nutná celková obměna. Novější elektronika dokáže lidem ušetřit spotřebu elektrické energie a díky tomu i několik tisíc korun ročně. „Jak u ledniček, tak i u šuplíkových mrazniček se v posledních letech čím dál více uplatňuje takzvaná beznámrazová technologie NO FROST. Spotřebič tak není nutno manuálně odmrazovat, a kromě toho dochází i ke snižování spotřeby elektrické energie a k prodloužení trvanlivosti uložených potravin,“ doplňuje Roman Matulík, Category Manager značky ETA.
(Zdroj: Media Journal)
Foto archiv/ČT2
