Česká republika spotřebovala v prvním letošním čtvrtletí přibližně o 5 % méně elektřiny než ve stejném období předchozího roku. Ještě výrazněji se snížila výroba elektřiny, která meziročně klesla o více než 7 %. Rekordně nízká byla v prvním čtvrtletí tohoto roku spotřeba zemního plynu. Hodnota 2 522 mil. m³ (27 396 GWh) je nejnižší od roku 2001, kdy začal Energetický regulační úřad (ERÚ) statistiky zpracovávat. Meziročně se pak jedná o pokles o 14,4 %.
Spotřeba elektřiny (netto) v prvním čtvrtletí 2023 činila 16,1 TWh, což představuje meziroční pokles o 5,1 %. Ke snížení spotřeby došlo ve všech sledovaných měsících, přičemž nejvyšší úspory bylo dosaženo v lednu, 7,2 %. V rámci jednotlivých kategorií odběratelů klesla meziročně spotřeba nejvíce u domácností, o 6,4 %. Druhou nejvyšší úsporu, o 5,2 %, si připsali velkoodběratelé na hladině velmi vysokého napětí. Na hladině vysokého napětí byl pokles 4,6 % a podnikatelé maloodběratelé na hladině nízkého napětí spotřebu snížili o 2,4 %.
„Především domácnosti letošními úsporami navázaly na rekordní pokles spotřeby z minulého roku. Pokud bychom nedělali jen meziroční srovnání, ale podívali se na první čtvrtletí roku 2021, klesla spotřeba domácností za dva roky téměř o 15 %,“ upřesňuje Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.
Česká republika v prvním čtvrtletí vyrobila 20,1 TWh elektřiny netto, resp. 21,5 TWh brutto, o 7,1 %, respektive o 7,2 % méně než ve stejném období předchozího roku. Meziročně klesla výroba netto nejvíce u fotovoltaických elektráren (-28,5 %), dále u paroplynových elektráren (-18,4 %), přečerpávacích vodních elektráren (-18,3 %) a parních elektráren (-15,7 %). Více naopak vyráběly jaderné elektrárny (+5,1 %) nebo vodní elektrárny (28 %).
„U produkce fotovoltaických elektráren hrálo hlavní roli slunce, respektive délka osvitu. Ta byla v prvním letošním čtvrtletí podprůměrná, zatímco v loňském roce, se kterým data srovnáváme, svítilo slunce naopak nadprůměrně. To vedlo k poklesu jejich výroby více než o čtvrtinu, ačkoliv jejich instalovaný výkon dokonce mírně vzrostl,“ vysvětluje Stanislav Trávníček.
I přes pokles výroby zůstala Česká republika vývozcem elektřiny, saldo exportu a importu dosáhlo v prvním čtvrtletí 2,8 TWh; nejvyššího rozdílu (vývozu) bylo dosaženo v lednu, 1,2 TWh.
Rekordně nízká byla v prvním čtvrtletí tohoto roku i spotřeba zemního plynu. Hodnota 2522 mil. m³ (27 396 GWh) je nejnižší od roku 2001, kdy začal Energetický regulační úřad (ERÚ) statistiky zpracovávat. Meziročně se pak jedná o pokles o 14,4 %. V zásobnících bylo na konci března 1 696 mil. m³ plynu, což odpovídá takřka čtyřnásobku loňského stavu zásob ze stejného období.
Jak vyplývá ze čtvrtletní zprávy o provozu plynárenské soustavy v ČR, tuzemská spotřeba plynu se meziročně snižovala ve všech měsících prvního letošního kvartálu (nejvíce v lednu, kdy klesla o 21,4 %), ve všech krajích (největší čtvrtletní pokles byl v Pardubickém -16,6 %, nejmenší v Karlovarském -12,2 %) a u všech kategorií odběratelů (nejvíce spotřebu snížily domácnosti, kvartálně o 15,9 %).
„Je zřejmé, že za snížením spotřeby stála především úsporná opatření. Svou roli hrálo teplejší počasí, také spotřeba očištěná o vlivy počasí ale byla meziročně výrazně menší, a to o 12,1 %,“ říká předseda ERÚ Stanislav Trávníček. „Jak skutečná, tak přepočtená spotřeba plynu byla, co se týká prvního čtvrtletí, vůbec nejnižší ve 21. století,“ dodává s ohledem na skutečnost, že ERÚ zpracovává statistiky o provozu plynárenské soustavy od roku 2001.
Už před rokem přitom Češi plynem významně šetřili. „Když srovnáme letošní a předloňský, tedy poslední „překrizový“ kvartál, vidíme bezprecedentní snížení spotřeby o 28,5 %,“ upřesňuje Stanislav Trávníček.
Geopolitická situace, konkrétně odklon od dodávek z Ruské federace a nárůst dovozu LNG, přitáhla velkou pozornost také k uskladňování plynu. Na konci letošního prvního čtvrtletí bylo v zásobnících celkem 1696 mil. m³ plynu, téměř čtyřnásobně víc než v předchozím roce ve stejnou dobu (459 mil. m³). „K průběžnému zvyšování zásob významně přispěly i dvě novely vyhlášky o Pravidlech trhu s plynem, které jsme loni zpracovali. Mimo jiné jsme implementovali princip „use it or lose it“, který zpřísnil a zefektivnil nakládání s rezervovanou skladovací kapacitou,“ zdůrazňuje Stanislav Trávníček.
Zdroj (ERÚ)
Foto archiv/Finance.cz
