Pro Česko je rozvoj zelených plynů nejen příležitostí, jak naplnit cíle Zelené dohody pro Evropu, ale také k posílení naší energetické bezpečnosti, zefektivnění průmyslu prostřednictvím investicí do dekarbonizace a snížení závislosti na importu drahých fosilních paliv.
Konferenci pořádal Svaz moderní energetiky ve spolupráci s CZ Biom pod záštitou a za celodenní účasti předsedkyně poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a za účasti předsedy představenstva Svazu moderní energetiky a generálního ředitele ČEZ ESCO Kamila Čermáka. Generálním partnerem akce byla společnost Solar Global, hlavními partnery společnosti Decci, EFG a GasNet.
„Včerejší konference svedla do Litomyšle odborníky, politiky i zástupce firem. Společně jsme diskutovali o aktuálních trendech v energetice a identifikovali ekonomické i technické výzvy, před kterými v oblasti efektivnějšího využívání zeleného vodíku a biometanu stojíme. Shodli jsme se, že potenciál těchto zdrojů je velký, ale současně existuje několik překážek k jejich většímu využívání. Část z nich mohou odstranit i politici, zejména v oblasti legislativy. Takové kroky mají moji plnou podporu,“ říká Markéta Pekarová Adamová.
„Zelené plyny, ať už obnovitelný vodík nebo biometan, budou hrát jednu z klíčových rolí v celé dekarbonizaci české ekonomiky a energetiky. Právě tato řešení jsou vedle diverzifikace dodávek zemního plynu klíčem k posílení energetické bezpečnosti Česka. Oba zelené plyny můžeme vyrobit v tuzemsku. Pro produkci biometanu nabízí příležitosti využití biologických odpadů nebo udržitelného zemědělství a zelený vodík sehraje klíčovou roli ruku v ruce s rozvojem větrných a solárních elektráren. Setkání v Litomyšli nastartovalo tuto část moderní transformace naší energetiky,“ říká Kamil Čermák.
„Konference Nová energie Česka ukázala, že české firmy i politici mají velký zájem o to, podílet se na rozvoji domácích výrobních kapacit zeleného vodíku a biometanu. Abychom dokázali naplno využít potenciál zelených plynů pro českou ekonomiku a energetiku, je potřeba motivovat podnikatele dobře nastavenou provozní podporou a dotáhnout notifikaci podpory bioplynových zdrojů ze strany Evropské komise. Cíle státu do roku 2030 vyrábět 500 až 700 milionů metrů krychlových biometanu a 20 až 40 tisíc tun zeleného vodíku jsou reálné, ale abychom je dokázali naplnit, musíme v rozvoji nových biometanových stanic a elektrolyzérů doslova šlápnout na plný plyn,“ komentuje setkání v Litomyšli programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
„Biometan má velmi pozitivní celospolečenské dopady, ať už jde o přínosy v ekonomice nebo pro pro zemědělské podniky, v péči o půdu a krajinu nebo v úspoře emisí. Chybí nám rozhodnutí na úrovni vedení státu, že chceme biometan vyrábět. Zásadní je vytvoření stabilního a předvídatelného prostředí pro investory, zavedení provozní podpory i vyšší motivování zákazníků ke spotřebě tohoto zeleného plynu. Stát má v rukách všechny možnosti, aby toho dosáhl,“ uvádí Martin Schwarz, vedoucí sekce Biometan v CZ Biom.
„Před pěti lety jsme spustili první velkokapacitní bateriové úložiště a dnes na něj navazujeme technologií, která nám umožní skladovat energii na mnohem delší dobu a doplní tak možnosti bateriové akumulace. V Solar Global věříme, že využití zeleného vodíku bude stále stoupat a tento plyn bude stále důležitější. Realizovali jsme projekt, který nás posouvá v této vizi dále. V našem sídle v Napajedlích co nevidět spustíme do provozu první komerční elektrolyzér vyrábějící zelený bezemisní vodík poháněný výhradně obnovitelnými zdroji,“ říká Zdeněk Tříska, výkonný ředitel společnosti Solar Global, která byla generálním partnerem konference.
„Jsme velmi potěšeni, že jsme se mohli zúčastnit konference o zeleném vodíku a biometanu. Pokud máme dále posunout pilotní projekty a začlenit vodík mezi plnohodnotné zdroje českého energetiky, je otevřená diskuze o vodíkovém hospodářství nezbytná. V Decci jsme přesvědčeni, že vodík má své místo v energetickém mixu, a to navzdory výzvám, které jsou spojeny s jeho výrobou a následnou distribucí,“ uvádí Darina Merdassi, členka představenstva E.nest Energy, která patří do skupiny Decci.
„Dlouhodobě investujeme do modernizace celé naší plynárenské sítě. Díky tomu bychom už dnes zvládli distribuovat až 20% příměs vodíku v zemním plynu. V budoucnu se chceme dostat až na 100 % a vodíkem tak zemní plyn zcela nahradit. Ve vodíku vidí potenciál řada investorů a firem. V ČR ale zatím nejsou podmínky pro úspěšné nastartování vodíkové ekonomiky. Česká republika v této oblasti zaostává. Chybí strategické cíle, motivační prostředí a legislativní rámec, který by umožnil například i směšování vodíku se zemním plynem či biometanem. ČR musí také jasně definovat finanční a institucionální podporu státu v počáteční fázi rozvoje vodíku, aby byla zajištěna větší předvídatelnost a posílena motivace pro realizaci investic do infrastruktury,“ vysvětluje Pavel Dočekal, Head of Regulatory Affairs, Legal & Internal Audit ze společnosti GasNet.
„Modernizace české, ale i světové energetiky se rozhodně neobejde bez environmentálně šetrných paliv. Jejich zásadním přínosem bude nejen akumulace zelené energie, ale i flexibilita jejich následného využití. Je důležité, abychom v této oblasti neztráceli krok se světem, a naopak se aktivně snažili být na špičce. Technologické předpoklady pro to rozhodně máme,“ uvádí Marek Lang, člen správní rady a místopředseda představenstva Svazu moderní energetiky.
„Cesta k dekarbonizaci hospodářství nebude přímá, budeme muset měnit směr i nástroje, abychom dosáhli plánovaného cíle,“ říká zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro vodíkové technologie Petr Mervart.
„Kogenerační jednotky na biometan jsou díky vyšší účinnosti výhodnější než běžné zdroje energie a pomáhají snižovat emise skleníkových plynů,“ upozorňuje Lukáš Dobeš, ředitel TEDOM Operation.
Ašr (Zdroj: SME)
