Pokles tuzemské spotřeby zemního plynu pokračoval také ve třetím čtvrtletí letošního roku. Meziročně se snížila o 11,4 %, a to jak díky teplejšímu počasí, tak zásluhou úsporných opatření na straně konečných zákazníků. Vyplývá to ze Zprávy o provozu plynárenské soustavy ČR, kterou ERÚ aktuálně zveřejnil.
V České republice se v letošním třetím kvartálu spotřebovalo celkem 871 mil. m³ (9 557 GWh) zemního plynu. Skutečná spotřeba tak meziročně klesla o 11,4 %, po přepočtu na podmínky dlouhodobého teplotního normálu se jedná o pokles o 4 procenta.
Spotřeba nejvíc klesla u maloodběratelů z řad podnikatelů (-34,5 %), následovaly domácnosti (- 28,2 %), kategorie středního odběru (-18,1 %) a velkoodběru (-5,7 %). Meziročně se spotřeba nejvýrazněji snížila v září, a to o více než pětinu (-21,2 %). Tento měsíc byl ovšem rekordně teplý (odchylka od dlouhodobého teplotního normálu činila 3,4 °C), což se projevilo i v pozdějším zahájení topné sezony.
Stejně jako v předchozím kvartálu, i ve třetím čtvrtletí se ve statistikách významně projevily změny evropských toků plynu po zahájení ruské invaze, respektive omezení jeho přepravy přes české území. Tok zemního plynu z tuzemské soustavy do zahraničí se propadl o 85 %, a to na objem 322 mil. m³.
„Spotřebu zemního plynu výrazně ovlivnilo teplejší počasí, průměrná teplota ve třetím čtvrtletí se pohybovala 1,8 °C nad dlouhodobým normálem. Opomenout ale nesmíme ani přijatá opatření na straně konečných zákazníků, díky nimž spotřeba setrvale klesá už od ledna roku 2022. Roli hrají jak úsporná opatření, tak systémové změny, konkrétně přechod na jiná paliva či využívání vlastních zdrojů energie,“ popisuje Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.
Zásoby zemního plynu v zásobnících pro Českou republiku dosahovaly na konci třetího čtvrtletí objemu 3342 mil. m³, což představuje bezmála 96 % jejich celkové kapacity.*
JiT (Zdroj: ERÚ)
Spotřebu zemního plynu ovlivňuje i přechod na jiná paliva, například biometan. Foto archiv/Hutira
