Třicet obřích tankerů se zkapalněným plynem pro Česko zatím připlulo do nizozemského terminálu Eemshaven, kde byl následně po převedení do plynné podoby vtlačen do přepravní soustavy. Z toho 26 tankerů připlulo v roce 2023 a ostatní lodě ještě v roce 2022. V roce 2027 bude dalším zdrojem LNG s podílem ČEZ i terminál ve Stade na Labi.
Celkově ČEZ zajistil tímto způsobem 2,7 miliardy metrů krychlových plynu, což se více než třetině české roční spotřeby. Ani jedna molekula plynu nepocházela z Ruska, většina lodí dorazila ze Spojených států. V letošním roce předpokládá ČEZ opět v Eemshavenu pokračovat tempem dvou až tří lodí měsíčně.
Eemshaven byl vůbec prvním terminálem na zkapalněný zemní plyn spuštěným v Evropě od začátku války na Ukrajině. Zařízení umožňuje zpracovat až osm miliard metrů krychlových plynu ročně, z toho až tři miliardy jsou určeny pro Českou republiku. Vedle ČEZ využívají kapacity terminálu také nadnárodní společnosti Shell a Engie. Do terminálu během jeho fungování nepřijel žádný ruský plyn, což bylo přímo součástí podmínek výběrového řízení.
Terminál v Eemshavenu slavnostně zahájil svůj provoz na konci září 2022. Jde o plovoucí zplyňovací terminál (FSRU = Floating Storage Regasification Unit), jehož provozovatelem je nizozemská společnost Gasunie. Smlouvu na využití kapacity mají společnosti ČEZ, Shell a Engie. Většina lodí, které do terminálu připluly s plynem určeným pro Česko, vyrazily ze Spojených států, a to z Louisiany nebo z Texasu. Další tankery připluly z Afriky a z Jižní Ameriky.
„Jsem rád, že terminál funguje podle plánu. Loni každý měsíc připluly v průměru dva tankery s plynem určeným pro Českou republiku a podobným tempem chceme pokračovat i letos. Nákupy lodí s plynem i spolupráce s našimi partnery v Eemshavenu nám umožňuje získávat další zkušenosti na trhu s LNG, které dále zúročujeme. V závěru loňského roku se nám tak podařilo získat podíl v dalším terminálu, a to na Labi ve městě Stade nedaleko Hamburku,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Terminál v německém Stade je pevninský, bude fungovat od roku 2027 a jeho celková kapacita dosáhne 13,3 miliardy metrů krychlových plynu ročně. Připravuje ho německá společnost Hanseatic Energy Hub a smlouvu na využití kapacity mají společnosti ČEZ, EnBW a SEFE. Nasmlouvaná kapacita pro ČEZ činí 2 miliardy metrů krychlových plynu ročně na dobu 15 až 25 let. Terminál bude později možné přeměnit na dovoz a zpracování zeleného amoniaku, a to pro přímé využití nebo pro výrobu zeleného vodíku.
E21 (Zdroj: Skupina ČEZ)
Tankery Česku zatím zajistily 2,7 mld. metrů krychlových plynu, více než třetinu roční spotřeby. Foto archiv/ČEZ
