Snahy o snižování emisí skleníkových plynů v posledních letech dominantně ovlivňují energetickou politiku jak v celé EU, tak v Česku. Jako preferovanou cestu, jak dekarbonizace dosáhnout, prezentují politici značný rozvoj obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaiky a větru. Jenže s tím, jak se pozornost odpovědných osob upírá na rozvoj OZE, zapomínáme i na zdánlivé samozřejmosti jakou třeba je spolehlivá a zdrojově přiměřená elektrizační soustava, schopná každou hodinu v roce uspokojit poptávku elektřiny.
Spolehlivý provoz elektrizační soustavy v Česku dlouhodobě zajišťovaly (a stále ještě zajištují) uhelné elektrárny, ty však dříve či později skončí a adekvátní náhrada je za ně v nedohledu. Jako nejvhodnější varianta pro krátkodobý až střednědobý horizont se nabízejí plynové zdroje, které umí dobře doplňovat proměnlivou výrobu obnovitelných zdrojů. Podle aktualizovaného Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu z října 2023 se pro rok 2030 očekává přibližně 800 MW v nových plynových zdrojích.
Náhrada uhlí
Přitom instalovaný výkon byl ke konci roku 2022 v hnědém i černém uhlí dohromady okolo 8,5 GW (součástí jsou i závodní a teplárenské zdroje, nikoliv pouze systémové elektrárny). Pokud je však odchod od uhlí myšlený vážně, musí přibýt výrazně více výkonu v plynu, než je hodnota deklarovaná ve Vnitrostátním plánu. Pro úplnost z celkové výrobní bilance sice můžeme odečíst export elektřiny, který byl 13 TWh za rok 2022, je však téměř jisté, že do budoucna poroste také poptávka elektřiny.
Zdrojová nepřiměřenost
Politici uvažují jako definitivní termín pro ukončení provozu uhelných elektráren v Česku rok 2033 a stejně tak počítají se stejným horizontem pro odstavení uhlí i analýzy EGÚ Brno. Černé uhlí, které sev rámci systémových elektráren spalujeuž pouze v elektrárně Dětmarovice na severu Moravy, skončí ještě dříve. Jak ukazuje obrázek 1, pro rok 2033 se očekává v provozu ještě necelých 1 000 MW výkonu v hnědém uhlí, které by mělo být ke konci tohoto roku odstaveno. Mezi poslední uhelné mohykány budou pravděpodobně patřit Ledvice, Počerady, Kladno, Chvaletice nebo některé teplárenské lokality.
Renesance plynu
Přestože relativně nový Vnitrostátní plán pracuje pouze s hodnotou okolo 800 MW nových plynových zdrojů v roce 2030, skutečné okolnosti jsou pro českou elektrizační soustavu přívětivější. Dle aktuálních záměrů můžeme očekávat přibližně 1,4 GW nového výkonu v plynu. Například se jedná o 250 MW v Mělníce, 360 MW v Unipetrolu Litvínov nebo 170 MW v Třebovicích. V rámci stávajících plynových zdrojů budou hrát nadále zásadní roli Počerady a Vřesová. Pro lepší kontext lze dodat, že v zimních měsících se zatížení Česka pohybuje mezi 10 až 12 GW, přitom někdy okolo roku 2030 se v těchto kategoriích předpokládá 8 až 9 GW výkonu.
Bez jádra to nepůjde
Provedené analýzy vedou ke konstatování, že Česko začne být kolem roku 2028 v oblasti energie deficitní a z exportéra elektřiny se stane importérem. Pro rok 2023 ještě očekáváme export na úrovni 8 TWh, který se bude postupně snižovat a v roce 2030 by už importní saldo mohlo dosáhnout asi 5 TWh. Pro správné pochopení obrázku 2 je nutné zdůraznit, že provedené analýzy jsou pouze bilanční a nezohledňují simulace provozu elektrizační soustavy.
Druhým závěrem analýzy je potvrzení významu jádra, které bude i nadále hrát zásadní roli v českém energetickém mixu. I v dlouhodobém horizontu se očekává výroba elektřiny z jádra na obvyklé úrovni okolo 30 TWh, což je přibližně polovina spotřeby Česka za rok 2022.A přestože uhlí čeká zásadní odstavování, i pro rok 2030 lze očekávat výrobu elektřiny alespoň7 TWh z tohoto paliva.
Většina energetických diskuzí se dnes týká toho, jestli v roce 2030 bude instalovaný výkon ve fotovoltaice 8, 10 nebo 12 GW, a ve větru, jestli bude 800 nebo 1 200 MW.Pro celkovou výrobní bilanci je to však druhotné. Při ročním využití fotovoltaiky 1 000 hodin a 2 000 hodin u větru se dostáváme na úroveň přibližně 12 TWh vyrobené elektřiny. Nejenom, že takové množství není samo příliš dostačující, zároveň ani nepomůže spolehlivosti elektrizační soustavy. Naproti tomu jeden nový plynový zdroj v ekvivalentu Počerad může podpořit spolehlivost soustavy a zároveň i dodat 5 TWh elektřiny ročně.
Má-li být elektrizační soustava i nadále spolehlivá, nelze řešit pouze rozvoj OZE, ovšem je nezbytné řešit také výstavbu plynových elektráren, které nahradí uhlí a budou sloužit jako doplněk k obnovitelným zdrojům. Jinak bude uhlí v provozu déle, než dnes široká veřejnost očekává.
Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.
Nezbytně nutné soubory cookies
Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.
Pokud tento soubor cookie zakážete, nebudeme moci uložit vaše preference. To znamená, že při každé návštěvě těchto webových stránek budete muset soubory cookies znovu povolit nebo zakázat.
Analytické soubory cookie
Tyto soubory cookie nám umožňují počítat návštěvy a provoz, abychom měli přehled o tom, které stránky jsou nejoblíbenější a jak se na našem webu návštěvníci pohybují. Veškeré informace, které tyto soubory cookie shromažďují, jsou agregované, a tedy anonymní.
Povolte prosím nejprve nezbytně nutné soubory cookies, abychom mohli uložit vaše preference!