Na příliš nízké cíle pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 ve Vnitrostátním plánu ČR pro oblast energetiky a klimatu (tzv. NECP, česky NKEP) upozorňuje Česko už nejen Evropská komise, ale i experti z řad průmyslu, finančního sektoru nebo veřejné sféry. Hrozí, že při pomalém rozvoji OZE nezvládneme konkurovat ani svým sousedům.
Vládou v loňském roce přijatý cíl 30 % podílu OZE na spotřebě energie do konce desetiletí je nutné zvýšit nejméně na 33 % a v ideálním případě ještě více. Jinak hrozí, že tuzemské podniky budou vyrábět za výrazně vyšší náklady na energie než naši sousedé a Česko se stane nekonkurenceschopné.
Na panelové debatě NECP 2024 se na tom shodli zástupci byznysu i expertních organizací. Debatu organizoval Svaz moderní energetiky (SME) ve spolupráci se Solární asociací a Aliancí pro bezemisní budoucnost.
Česko má v současném návrhu jeden z nejnižších podílů zelené energie (30 %) celkově i v elektroenergetice (37 %). Dekarbonizace elektroenergetiky je přitom klíčová nejen jako řešení náhrady končícího uhlí, ale také s možnými přesahy pro snižování emisí v teplárenství nebo dopravě. Na zelenou elektřinu sází více i státy ze střední a východní Evropy. Například Slovinsko míří k závazku 52,3 % obnovitelné elektřiny, Rumunsko k 55,8 %, Chorvatsko k 73,6 %. Hůře než Česko je na tom pouze Slovensko (23 % OZE v roce 2030 a 29,5 % OZE v elektroenergetice), Maďarsko (29 % OZE celkově a 31 % OZE v elektroenergetice).
Pomalý rozvoj bezemisních zdrojů se na konkurenceschopnosti české ekonomiky projevuje již dnes. Výrazný nárůst instalované kapacity fotovoltaických a větrných elektráren v sousedním Německu způsobil, že Němci měli v loňském roce elektřinu na velkoobchodním trhu levnější o téměř 6 eur za megawatthodinu. Pokud Česko neučiní žádná aktivní opatření, mohou mít do konce desetiletí čeští spotřebitelé elektřinu dražší dokonce o 25 až 35 eur za megawatthodinu. Důvodem je to, že Německo dnes rychle staví větrné a solární zdroje, které nemají náklady na palivo ani na emisí povolenky. Když v Německu svítí slunce a fouká vítr, cena elektřiny tam výrazně klesá.
„Česku se v reakci na energetickou krizi podařilo restartovat solární vlnu a vrátit nás mezi země s gigawattovými meziročními nárůsty výkonu fotovoltaiky. Pokud se však chceme připravit na dobu bez uhelných zdrojů, musíme výrazně zrychlit. Vyšší ambice si Česko může dovolit, protože do konce desetiletí zde díky evropské podpoře může vzniknout až 15 gigawattů nových solárních a přes dva gigawatty větrných zdrojů. Příležitosti pro vyšší podíl zelené energie nabízí i rozvoj bioplynových stanic a využití pevné biomasy v kogeneraci. Ambiciózní cíle rozvoje obnovitelných zdrojů se odrazí v podílení konkurenceschopnosti českých podniků i zajištění energie pro domácnosti za dostupné a předvídatelné ceny,“ komentuje situaci Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
„Vyšší podíl obnovitelných zdrojů znamená nejen rychlejší snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší, ale také posílení energetické soběstačností firem, obcí i jednotlivých domácností. Efektivní využívání obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla i dopravu je pro Českou republiku nejrozumnější cesta k zajištění energetické bezpečnosti a nejlepší obrana proti výkyvům cen fosilních paliv a energií. Proto nejde o to vyhovět Evropské komisi, hlavní důvod pro zvýšení cíle pro OZE je náš vlastní zájem,” říká vedoucí energetické sekce Hnutí DUHA Jiří Koželouh.
„Český průmysl potřebuje nízkoemisní ekonomiku a potřebuje ji co nejdříve, jen tak může být do budoucna konkurenceschopný. Základem pro nás jako pro výrobce stavebních materiálů jsou dlouhodobě levné dodávky energie s co nejnižší emisní stoupou. Máme své vlastní cíle v oblasti udržitelnosti a ochrany klimatu. Za poslední tři roky jsme snížili produkce emisí CO2 o 17 procent. Obnovitelné zdroje jsou dnes schopny vyrobit elektřinu levně a ekologicky, zvyšování jejich podílu v energetickém mixu je pro naši výrobu do budoucna zásadní,“ říká generální ředitel společnosti Wienerberger Kamil Jeřábek.
JiT (Zdroj: SME)
Společnost Wienerberger za poslední tři roky snížila pří výrobě stavebních materiálů emise CO2 o 17 procent. Foto archiv/Wienerberger
