Podporu silné ochrany českých národních parků vyjádřilo přes 52 tisíc lidí, kteří stojí za kampaní Zachraňme národní parky zahájené již v roce 2017. Nyní předložený návrh na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko přitom jen málo zohledňuje jejich hlas, když nechrání staré lesy na dostatečné ploše. Staré lesy ochrání jedině národní park, jeho rozloha by proto měla být výrazně větší. Řádná ochrana přírody Křivoklátska je přitom nezbytná už kvůli zákonu o obnově přírody.
Ochrana unikátních přírodních hodnot Křivoklátska formou národního parku se diskutuje již více než dvacet let. [1] Jedinečné přírodní ekosystémy a biodiverzita Křivoklátska jsou zároveň po desítky let ohrožované vysokými stavy spárkaté zvěře, která zahrnuje nepůvodní druhy. Potřebu vyhlášení národního parku je zapotřebí vnímat v kontextu globální krize biodiverzity. Přispět k zastavení rozpadu biodiverzity se Česká republika zavázala spolu s ostatními státy Organizace spojených národů v mezinárodní Úmluvě o biologické rozmanitosti. K jejímu zajištění schválili zástupci členských států unie cíle přísné ochrany přírody na 10 % území EU. [2] Aby vyhlášení Národního parku Křivoklátsko výrazněji přispělo k těmto společným globálním cílům a zároveň naplnilo cíle schválených českých strategií a platného programového prohlášení vlády [3], musel by být Národní park Křivoklátsko vyhlášen na rozsáhlejším území a zavedena v něm řádná pravidla pro ochranu přírody.
Územní vymezení i malá velikost národního parku je již v tomto okamžiku výrazným kompromisem cílů ochrany krajiny a biodiverzity se zájmy místních obyvatel a obcí. Skutečnost, že statut národního parku získá pouze přírodovědně nejcennějších zhruba 105 km2, tedy necelých 17 % rozlohy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, je výrazným ústupkem zájmů ochrany přírody vůči vlastníkům rozsáhlých pozemků. Území navrhovaného národního parku je tak z celých 98,54 % na pozemcích ve vlastnictví státu. Některé přírodně cenné oblasti nebyly do národního parku zařazeny.
Dále je nutné podotknout, že většina obcí z území se zřízením Národního parku Křivoklátsko nesouhlasí. Přitom dle provedených analýz lze očekávat spíše pozitivní vliv na cestovní ruch a na něj navázané služby, a tedy i zřízení nových pracovních míst. Analýzy uvádějí, že návštěvníků by díky vyhlášení národního parku mělo jezdit na Křivoklátsko o 6 % ročně více, tedy o 99 tisíc lidí, kteří do lokality přinesou další peníze do obcí na své ubytování, stravování, do půjčoven sportovního vybavení či kempů. [4]
Křivoklátsko je uceleným lesnatým územím, které zahrnuje z hlediska dřevinné skladby lesů zachovalý komplex lesů středních poloh. V území se vyskytují na přibližně 2,9 tisíce hektarech porosty starší 100 let. Z toho nejvýznamnějších je zhruba 32 hektarů porostů starších než 200 let a 1250 hektarů lesů o věku 161–200 let. Národní park Křivoklátsko aktuálně podporují iniciativy reprezentované na www.nasekrivoklatsko.cz a www.prostorprirode.cz.
Reprezentativní sociologické šetření v roce 2015 [5] ukázalo, že s rozšiřováním území s divočinou v České republice rozhodně nesouhlasí jen 4,6 % dospělé populace a spíše s ní nesouhlasí 14,4 % dospělé populace. Naopak podpora rozšiřování území s divočinou je více než dvojnásobná. Za nejpodstatnější důvody, proč území s divočinou rozšiřovat, lidé uvádějí jejich význam pro ohrožené druhy živočichů a rostlin i to, že je divočina krásná a zdravá. Za ochranu divoké přírody má být dle veřejnosti odpovědné především Ministerstvo životního prostředí (78 %) a národní parky (66 %). Podle většiny z 2019 respondentů reprezentativního výzkumu přitom vzniká nová divočina i na přírodních místech, kde se přestane zasahovat.*
/zr/
