Jaké jsou možnosti transformace českého teplárenství?
Na systémy dálkového vytápění je v České republice napojeno 1,7 milionu domácností, což jsou přibližně 4 miliony obyvatel, tedy 40 % populace (MPO, 2023). Více než polovinu palivové základny pro dálkové vytápění stále tvoří uhlí (přesněji 55 % dle dat z roku 2022) a ačkoliv jeho úloha postupně klesá, místo obnovitelnými zdroji energie je uhlí nahrazováno fosilním (zemním) plynem[1]. Centrum pro dopravu a energetiku vypracovalo analýzu, která zkoumá možnosti transformace českého teplárenství.
S významným využitím plynu bohužel také nadále počítají plány pro dekarbonizaci teplárenství na základě aktualizace národních strategických dokumentů v oblasti energetiky a klimatu[2]. Do roku 2030 by měla sice skončit výroba tepla z uhlí, to má však nahradit z velké části právě fosilní plyn. Mezi lety 2030 - 2050 pak má docházet k útlumu využívání fosilního plynu, jehož roli v teplárenství převezmou obnovitelné a dekarbonizované plyny, biomasa, odpadní teplo (např. i z jaderných elektráren) a vytápění na bázi obnovitelných zdrojů energie. Spoléhat se na fosilní plyn jako na přechodný zdroj energie s nejasným termínem ukončení jeho spalování není dlouhodobě udržitelným řešením.
Čím nahradit uhlí
V současnosti je uhlí v řadě případů nahrazováno fosilním (zemním) plynem, což v Centru pro dopravu a energetiku (CDE) považujeme za problematické z klimatického i geopolitického hlediska. Přechod z uhlí na plyn v teplárnách sice papírově znamená snížení emisí při výrobě tepla a elektřiny, stále se však jedná o fosilní palivo, jehož spalováním vznikají emise skleníkových plynů a přispívá tak ke zhoršování klimatické krize.
“Ani po dvou letech zničující války na Ukrajině se nám navíc nepovedlo odstřihnout od dodávek fosilních paliv z Ruska,” uvádí Veronika Murzynová, odbornice CDE na dekarbonizaci vytápění a emise metanu. “Podíl ruského fosilního plynu na dodávkách do Česka byl dle předběžných dat na přelomu loňského a tohoto roku asi 60 %. Ale i kdyby se nám povedlo plně nahradit ruský plyn např. dodávkami z Kataru nebo Ázerbájdžánu, pouze vyměníme naši energetickou závislost na jednom nestabilním režimu za jiný. I v tomto kontextu je nezodpovědné naši spotřebu plynu ještě zvyšovat.”
Fosilní plyn je navíc i na evropské úrovni brán jako velmi dočasné řešení. Jeho roli by co nejdříve mělo převzít vytápění na bázi obnovitelných zdrojů energie, využití odpadního tepla, ale i obnovitelné a dekarbonizované plyny či biomasa. Financování rekonstrukcí stávajících nebo dokonce výstavby nových plynových tepláren a další infrastruktury se tak velmi brzy může stát zmařenou investicí. Vytápění z obnovitelných zdrojů oproti tomu znamená do velké míry nezávislost na geopolitické situaci a dovozu paliva z politicky nestabilních režimů.
Vysoká investice
Přechod teplárenství na obnovitelné zdroje si vyžádá investice v řádu desítek až stovek miliard korun. Potřebujeme také vytvořit robustní plán za spolupráce státního sektoru se samosprávami a dodavateli energií všech velikostí. Pokud však nezačneme se strategickým plánováním a investicemi nyní, přeměna energetiky a vytápění se prodraží ještě násobně více. “Dobrou zprávou je, že se stát otázkou teplárenství aktivně zabývá, a také, že zástupci teplárenství dnes již o obnovitelných zdrojích jako o náhradě uhlí uvažují. U toho by ale nemělo zůstat - je potřeba přejít od slov k činům,” říká Murzynová. "V Česku například máme pouze jedno velké průmyslové čerpadlo v Děčíně, které je už více jak 20 let staré. To je zoufale málo, je to při tom čím dál dostupnější a prověřená technologie."
Nevýhody zemního plynu
Jak jsme se v posledních letech přesvědčili, závislost na dovozu fosilních paliv ze třetích zemí podkopává naši energetickou bezpečnost. Nahrazením části dodávek plynu z Ruské federace např. těmi z USA zase ignorujeme skutečnost, že velká většina takto získaného LNG je těžena pomocí hydraulického frakování, což je extrémně environmentálně škodlivá technologie, která je v mnohých evropských státech zakázána (Deutsche Welle, 2022). V průběhu těžby, zpracování a přepravy fosilního plynu navíc dochází k únikům metanu (Evropa v datech, 2024), který je po CO2 druhým nejvýznamnějším skleníkovým plynem. V horizontu 20 let je dokonce více než 80x silnější než CO2. Mitigace emisí metanu v následující dekádě je i dle IEA jedním ze základních předpokladů k udržení oteplení planety kolem 1,5 °C do konce století (Mezinárodní agentura pro energii, 2023).
Možná řešení
Přechod na obnovitelné zdroje znamená masivní investice a robustní plán na příští desetiletí: vČR vedle sebe existuje cca 100 velkých[3] a 550 malých soustav dálkového vytápění (Energetický regulační úřad, 2022). Pouze 38 % velkých systémů je ve veřejném vlastnictví (Knápek et al., 2022), takže spolupráce státního sektoru se samosprávami a dodavateli energií všech velikostí je i v této oblasti zcela zásadní. Je v zájmu státu, obcí i občanů, abychom si zvolili technologii, jejíž pomocí získáme vytápění a chlazení za co nejpříznivější cenu, a která zároveň bude spolehlivá. Vytápění z OZE (např. pomocí tepelných čerpadel nebo solárních kolektorů) znamená do velké míry nezávislost na geopolitické situaci a dovozu paliva z politicky nestabilních režimů.
České teplárenství tedy musí projít zásadní proměnou od téměř úplné závislosti na fosilních palivech k využívání obnovitelných zdrojů (tzv. vytápění čtvrté a páté generace, viz obrázky). Tyto sítě počítají s vysokým podílem obnovitelných zdrojů při výrobě tepla, a to i pomocí integrace do inteligentních energetických systémů nebo např. velkokapacitního a sezónního skladování tepelné energie (Danish Center for Energy Storage, 2024). Spostupným přechodem na pokročilé systémy vytápění je samozřejmě spjata i důkladná rekonstrukce systémů samotných i vytápěných budov na co nejvyšší energetický standard tak, aby bylo možné zajistit tepelný komfort i se sníženou teplotou média na straně dodávky. Při rekonstrukcích je možné dosáhnout energetických úspor v řádu desítek procent (Veronica, 2024), a tím pádem i značně snížit požadavky na objem vyrobeného tepla a ve výsledku také účty domácností za vytápění.
Základní předpoklady pro úspěšnou transformaci teplárenství
Zavedení strategického plánování potřeb pro vytápění a chlazení na úrovni měst a obcí jako základ dekarbonizace, vertikální spolupráce napříč jednotlivými úrovněmi veřejné správy i s provozovateli teplárenských zařízení.
Analýza potenciálu dálkového vytápění z obnovitelných zdrojů[4], zhodnocení nejefektivnějšího způsobu dekarbonizace jednotlivých větví dálkového vytápění podle potenciálu a místních podmínek - může jít o přechod na průmyslová čerpadla, využití druhotného tepla např. z čističek odpadních vod, supermarketů a datových center.
Realistické zhodnocení udržitelnosti jednotlivých sítí dálkového vytápění zekonomického i ekologického hlediska, zhodnocení možností jejich decentralizace nebo naopak rozšíření.
Všude, kde je to možné, přejít z uhlí rovnou na obnovitelné zdroje energie, a vyhnout se tak riziku uzamčení se ve spalování fosilního plynu.
Důraz na úspory energie, a to na straně spotřebitelů i distributorů tepla (princip “energetická účinnost především”) (European Commission, 2024).
Zajistit financování transformace teplárenství z prostředků Modernizačního fondu s vyloučením projektů využívajících fosilní paliva, v souladu s kohezními fondy.
Změna současného ekonomického modelu tepláren z pouhého prodeje tepla na poskytování komplexních služeb v oblasti energetického managementu či realizaci úsporných opatření (Ekolist, 2022), která pomohou zajistit dostatečný tepelný komfort pro všechny skupiny obyvatel.
/zr/ Zdroj: CDE*
[1] Například v případě Elektrárny Mělník nebo Teplárny Trmice informovala média o plánovaném přechodu z uhlí na plyn (Ekonomický deník, 2023).
[2] Národní klimaticko energetický plán (NKEP), Státní energetická koncepce (SEK), Politika ochrany klimatu (POK).
Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.
Nezbytně nutné soubory cookies
Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.
Pokud tento soubor cookie zakážete, nebudeme moci uložit vaše preference. To znamená, že při každé návštěvě těchto webových stránek budete muset soubory cookies znovu povolit nebo zakázat.
Analytické soubory cookie
Tyto soubory cookie nám umožňují počítat návštěvy a provoz, abychom měli přehled o tom, které stránky jsou nejoblíbenější a jak se na našem webu návštěvníci pohybují. Veškeré informace, které tyto soubory cookie shromažďují, jsou agregované, a tedy anonymní.
Povolte prosím nejprve nezbytně nutné soubory cookies, abychom mohli uložit vaše preference!