Sdružení CZ Biom slaví výročí 30 let rozvoje bioplynu a biomasy v ČR. Tyto tradiční obnovitelné zdroje energie (OZE) dnes opět nabývají na významu: jsou udržitelné, bezemisní, podporují rozvoj komunit a regionů. Navíc nabízí i služby výkonové rovnováhy pro ostatní OZE – Slunce, vítr, vodu a Zemi. Na rozdíl od nich totiž nejsou sezónně kolísavé a závislé na počasí a geologii. Připraveny jsou i nové technologie, zejména na zachycování uhlíku.
Energie z biomasy je významnou součástí obnovitelných zdrojů. V České republice je téměř 100 licencovaných zdrojů využívajících pevnou biomasu buď jako primární, nebo minoritní palivo. Dohromady se tato zařízení podílí na obnovitelných zdrojích ČR z 27 %, konkrétně 58 468 362 GJ. Biomasa má rovněž významné zastoupení v domácnostech. V roce 2021 byla výroba celkové energie z biomasy v domácnostech 87 518 857 GJ, což odpovídá téměř 40 % podílu na energii z OZE (Obnovitelné zdroje v roce 2021, MPO).
Podle posledních ročních zpráv o provozu elektrifikačních a teplárenských soustav ČR vydaných ERÚ činila v roce 2022 hrubá výroba elektřiny z bioplynu 2 615 147 MWh a v témže roce bylo z bioplynu vyrobeno a využito 4 275 TJ tepla, což je asi 30 % z celkové výroby. Je zde tedy stále potenciál k rozvoji využití tepla. Klesající tendence ve využití tepla v posledních dvou letech je způsobena tlakem na výběr daně z plynu na pohon motorů, kterou vyžadují celníci od roku 2021.
Bioplyn za 30 let prošel dlouhým vývojem. V ČR vyrostlo kolem 400 zemědělských bioplynových stanic, které využívají např. kejdu nebo bioodpady k výrobě bioplynu. Ten se následně spaluje v kogeneračních jednotkách a produkuje obnovitelnou elektřinu a teplo zásobující mnohdy většinové části měst a obcí. Bioplyn lze také upravit na kvalitu zemního plynu – biometanu, který může v dopravě nebo průmyslu nahrazovat zemní plyn.
Významnou pomoc pro českou energetiku má také spalování pevné biomasy. Díky tomu se zužitkují veškeré zbytky z pokácených stromů počínaje větvemi a konče pilinami. Odpadní dřevo se drtí na štěpku, jejímž pálením vzniká opět elektřina a teplo, které mohou zásobovat celé obce a části měst. Z pilin se vyrábějí pelety, ekologické topivo do kotlů.
Biomasová energetika je pro EU stabilně rostoucí sektor. Až 95 % biomasy a bioplynu se totiž vyrábí přímo v Evropě. To platí také o výrobě zařízení na výrobu energie či úpravu produktů z biomasy a bioplynu a zároveň s tím se tu vyvíjejí i nové technologie, což přináší vznik nových pracovních míst. Tuzemský sektor výroby energie z obnovitelných zdrojů zaměstnává desetitisíce lidí již dnes. Podle odhadů studie CZ Biom a Komory OZE vytvoří sektor bioenergetiky do roku 2030 více než osm a půl tisíce dalších pracovních míst.
Sektor bioplynu zaznamenal podle zprávy EBA (Evropská bioplynová asociace) v posledních letech výrazný růst. Kombinovaná výroba bioplynu a biometanu dosáhla v roce 2021 4,5% podílu spotřeby plynu v Evropské unii. V roce 2021 došlo k dosud nejvyššímu ročnímu nárůstu produkce biometanu, a to o 20 %. Na konci téhož roku bylo v Evropě celkem 1067 biometanových stanic, což je v porovnání s rokem 2020 o 184 více. Z aktualizovaného odhadu studie Gas for Climate vyplývá, že v roce 2030 by se v Evropě mohlo vyrobit až 44 miliard m3 biometanu a v roce 2050 až 165 miliard m3.
Bioplynové stanice a biomasové teplárny jsou i cennou součástí moderního energetického systému. Mohou produkovat elektřinu s proměnným výkonem podle potřeby distribuční soustavy a svých technických možností. Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom, k tomu říká: „Flexibilita může sloužit k poskytování služeb výkonové rovnováhy během dne, ale i k ještě důležitější sezónní regulaci. Bioplyn nevyužitý k výrobě elektřiny a tepla v letním období může být upraven na biometan. Bioplyn i pevná biomasa jsou navíc í stabilní zdroje bez ohledu na aktuální klimatické podmínky. Celý obor dokáže poskytnout flexibilitu rovnající se přečerpávací elektrárně Dlouhé Stráně.“
Z hlediska dopadu na emise skleníkových plynů má biomasa neutrální bilanci. Na zachycování zbytkového uhlíku se budou v budoucnu používat nové technologie. O zachycování uhlíku Jan Habart uvádí: „Scénáře dekarbonizace vyžadují nejen snižování emisí CO2, ale také technologie na zachycování uhlíku, které budou kompenzovat ty emise, které se nepodaří zcela eliminovat. Přímé zachycování CO2 z atmosféry je velmi nákladné, protože je jeho koncentrace menší než 0,5 %. Perspektivnější jsou technologie zachycování CO2 ze spalování biomasy, bioplynu nebo biometanu. Zachycený CO2 se může využít pro další průmyslové aplikace (BECCU – utilization), nebo se v nějaké formě uloží do orné půdy (např. biochar), chemicky naváže na některé horniny, nebo se vtlačí do vytěžených slojí zemního plynu (BECCS storage). V zahraničí již první pilotní projekty vznikají, v ČR jsou zatím první technologie na zachycování pomocí biocharu (Zlatá Olešnice, Trutnov).“
K rychlejšímu rozvoji oboru v Česku by mohlo pomoci navrácení podpory kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) z roku 2013 malým bioplynovým stanicím. Tyto BPS byly spuštěny již po tzv. solárním boomu, tedy v době, kdy stát rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) spíše omezoval. V takové atmosféře byl novelizován zákon o podporovaných zdrojích tak, že se podpora již nepočítala jako do roku 2012 pomocí diskontované návratnosti (tedy včetně přiměřeného zisku), ale pomocí tzv. prosté návratnosti. Prostá návratnost znamená, že se vložené prostředky vrátí bez jakéhokoli zhodnocení. Provozovatelům byl jako určitá kompenzace nabídnut příspěvek na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, tzv. KVET, který snížení podpory dorovnával. Obě podpory se kombinovaly (sčítaly). Provozovatelé tak byli motivováni investovat do technologií na využití tepla, např. často se jednalo o teplovody, které dnes vytápějí obce.
Poskytování příspěvku na KVET bylo od 1. 1. 2023 zastaveno. ERÚ jej přestal vyplácet. Zastavení tohoto příspěvku na rok 2023 byl s ohledem na vysoké ceny energie pochopitelný krok. Ceny elektřiny se však pro rok 2024 výrazně snížily, přesto se o vyplácení této podpory znovu neuvažuje. Bez příspěvku KVET lze bioplynky a teplárny postavené v roce 2013 provozovat jen velmi obtížně, zejména v prostředí, kde mají ostatní BPS a teplárny zhruba o 15 % vyšší podporu. V letošním roce spustilo Ministerstvo průmyslu a obchodu novou podporu pro biometanové stanice, tzv. zelený bonus na biometan. Věříme, že díky této podpoře nastávají biometanovým stanicím lepší časy.*
JiT (Zdroj: CZ Biom)
Silážní kukuřice zůstane i v budoucnu jedním z hlavních zdrojů biomasy pro výrobu bioplynu v zemědělských bioplynových stanicích. Foto Jiří Trnavský
