Organizace Centrum pro dopravu a energetiku (CDE) a Centrum pro klimatické právo a udržitelnost uspořádaly konferenci s názvem Od strategií k implementaci: Jak Česko naplní své klimatické cíle? Program byl rozdělen do dvou bloků: současný stav a implementace strategií v Česku. Konferenci moderovala Aneta Zachová, šéfredaktorka portálu Euractiv.cz.
V první části se diskuse věnovala současnému stavu projednávání tří klíčových dekarbonizačních strategií – Politiky ochrany klimatu (POK), Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (NECP) a Státní energetické koncepce (SEK).
Projednávané aktualizace strategií se věnují možnostem, jakými by Česko dosáhlo uhlíkové neutrality po roce 2050. Vzhledem k tomu, že strategie byly připravované společně a jsou vnitřně provázané, měly by se také společně schválit. Vrchní ředitel Sekce ochrany klimatu MŽP Petr Holub informoval o současném procesním stavu: vláda projednání strategií přerušila a nyní probíhá vyjednávání o jejich finální podobě. Zástupce Centra pro dopravu a energetiku Štěpán Vizi vyjádřil obavu z oslabování klimatických cílů, a to včetně závazku klimatické neutrality. Zástupkyně podnikatelů Gabriela Měsícová (Změna k lepšímu) a obcí Tereza McLaughlin Váňová (Sdružení energetických manažerů měst a obcí) vyjádřily podporu přijetí klíčových strategií, očekávají od nich větší právní jistotu pro plánování investic nebo konkrétnější představu, jaké povinnosti mají v ochraně klimatu plnit samosprávy.
Následná diskuse se týkala mimo jiné hodnotících a revizích mechanismů (včetně např. možnosti zřízení nezávislého odborného orgánu, který by na plnění klimatických politik dohlížel) nebo implementace konkrétních opatření. V závěrečných doporučeních zaznívala opět potřeba přijmout aktualizované strategie a také dosáhnout širší společenské a politické shody na jejich realizaci. Zpětná vazba z publika (aplikace slido) ukázala vysokou podporu pro tezi, že by Česko mělo mít vlastní závazné klimatické cíle a zároveň, že by klimatické ambice Česka mohly být ambicióznější než v současnosti.
Ve druhé části se konference soustředila na oblast implementace klimatických strategií. Představitelky právní akademické sféry (Eva Balounová, Tereza Snopková; Centrum pro klimatické právo a udržitelnost) se věnovaly otázce, jaké přínosy by mohla mít zákonná úprava (rámcový klimatický zákon) klimatických cílů a mechanismů jejich naplňování, a jaká opatření je naopak možné realizovat už dnes například nástroji územního plánování. Ekonom Tomáš Protivínský (IDEA při CERGE-EI) zdůraznil evropský a globální rozměr dekarbonizace, která úzce souvisí i s evropskou konkurenceschopností, a připomněl vysoké náklady spojené s neřešením klimatické změny včas. Zástupce Ministerstva zahraničních věcí Martin Smolek upozornil, že otázkou přesného vymezení povinnosti států v řešení klimatické změny se zabývají všechny klíčové mezinárodní soudy (Mezinárodní soudní dvůr, Evropský soud pro lidská práva, Soudní dvůr EU) a představil některé interpretační trendy s důrazem na otázku náhrady škody.
Analytik AMO Martin Abel pak zdůraznil, že současný přístup k řízení klimatických politik v Česku nevede k dostatečně efektivnímu snižování emisí a samotné připravované strategie mají v této oblasti značné rezervy.
Závěr diskuse se věnoval možnostem posílení vymahatelnosti a efektivní implementace klimatických strategií, a to jak mimoprávními prostředky, tak například v důsledku přijetí klimatického zákona. Zpětná vazba z publika potvrdila, že podporu má širší paleta nástrojů, jak klimatické strategie účinně realizovat (např. ekonomická motivace, zákonná úprava, nástroje a opatření z dalších oblastí).
JiT (Zdroj: CDE)
Strategie ČR mají v některých oblastech velké rezervy, například při povolování výstavby větrných elektráren. Foto archiv/ČEZ
